Dogville

Z počátku docela pomalá záležitost, ke konci "hustý nářez", ze kterého mne do teď mrazí. Perfektní psychologie postav a jejich proměny v čase, z milých lidiček se staly pěkné svině. Inu Dogville - Psí Ves. Formální vychytávka navíc - drama v podstatě v divadelních kulisách, domy bez zdí a dveří, jen namalované na čáry na zemi. Trailer: http://www.csfd.cz/film/9390-dogville/videa/ (29.07.2010)

Jelikož první film Larse von Triera, který jsem viděla, byl Antikrist, tak asi chápete, s jakými obavami přistupuji k jeho filmům. Dogville je však zcela něco jiného. Přiznávám, že prvních pár minut jsem s danou formou měla trochu problém, byl to spíše takový nezvyk. Tohle ale vážně trvalo jen pár minut, pak mě film dokonale vtáhl a vše mi přišlo už naprosto normální a celé to jakoby divadelní provedení se mi nesmírně líbilo. To, co film v sobě ukrývá je neuvěřitelné a hlavně krutě pravdivé. Dokonalý obraz každého člověka, to, jak se svět staví k náznaku slabosti, Trier tady vytáhl to nejčernější z lidského nitra (a každý z nás to tam má) na povrch a to naprosto úžasným způsobem. Tento film není pro každého, hlavně ta forma nemusí být všem příjemná a někteří si řeknou, že je celý ten příběh přehnaný, ale toto můžou říct jen ti, kteří nepochopí to, co se skrývá pod povrchem. Film má tři hodiny, takže bylo tady pár momentů, kdy jsem se trochu začínala nudit a v půlce filmu by mě ani nenapadlo, že filmu dám plné hodnocení. Jenže po dvou hodinách od skončení filmu ho nemůžu dostat z hlavy, celé to teprve zpracovávám a zjistila jsem, že ten film je vlastně geniální a myslím, že mě čeká bezesná noc, protože tohle z vás jen tak nevyprchá. Tohle není klasických 5*, které dávám některým filmům, je to jiných 5* jinému a zcela vybočujícímu filmu. Vím, že se v nejbližší době na film znovu nepodívám, ale pamatovat si ho budu navždy. (29.06.2011)

Filmový experiment na kterej se až překvapivě dobře kouká. Příjemné herecké výkony (musím vyzdvihnout Paula Bettanyho) s ještě příjemnějšími jmény. Film o tom že od uzavřených komunit radši dál a že prostí lidé jsou svině. :-)))) No a taky že nikdo neni víc cool než mafián z 30. let a má v ruce Thompsona. (07.04.2005)

Psychologický majstrštyk, po formální stránce naprosto mimořádný a ojedinělý. Výlet do městečka hrůzy prezentovaného jako jevištní pódium s minimen kulis sice působí po většinu stopáže nesmírně zvláštně, avšak Trier mě postupně dokázal nějakým zázrakem přesvědčit o tom, že jen a pouze tímto způsobem výpravy bylo možno dosáhnout natolik komplexního a silného emocionálního prožitku. Společnost kolem sebe můžete mít rádi sebevíc, ale myslím si, že po zkušenostech s Dogville se snad ani nejde ubránit jiskřičce pochybnosti. Neboť takhle precizní a podrobné začernění lidských charakterů, navíc korunované jedním z nejvíce šokujících zakončení, jaké mě kdy u filmu zmrazily, se prostě nedá vyhnat z hlavy pouhým lusknutím prstů. Minuty ubíhají rychlostí blesku, herci předvádí strhující výkony (u společných scén Kidman a Skarsgarda jsem ani nedýchal) a hororoví fandové si mohou do deníčku připsat název dalšího nepřívětivého místa s koncovkou -ville. Napoprvé se snad ani nedá všechno dost dobře pobrat, takže pátou hvězdu si schovám až na druhou projekci :) 85% (01.01.2014)

Triér ma doposiaľ uchvátil len v dvoch prípadoch (Melancholia, Antichrist). Tento spôsob takmer divadelného spravovania ma teda veľmi nezaujal. Myslím že "Dogville" vďačí za svoje vysoké hodnotenie najmä "umelcom", ktorí "žerú" všetko čo vyzerá inak ako klasická tvorba. Pre mňa bol tento snímok stratou času, ktorý nedokázal napriek skvelému hereckému obsadeniu vyvolať žiadne z očakávaných pocitov. (15.12.2014)