Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHrají:
Nicole Kidman, Harriet Andersson, Lauren Bacall, Jean-Marc Barr, Paul Bettany, Blair Brown, James Caan, Patricia Clarkson, Jeremy Davies, Ben Gazzara (více)Obsahy(2)
Další z variací na téma lidské dobroty a zla od kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera s Nicole Kidman v hlavní roli. Děj se odehrává v Dogville, bohem zapomenutém městečku někde v americkém Coloradu. Sem přichází Grace hledat úkryt před gangstery, kteří ji pronásledují a chtějí zabít. Místní intelektuál a spisovatel jí poskytne ochranu a přesvědčí obyvatele městečka, aby uprchlici přijali. Za jejich pomoc se jim má odvděčit domácími pracemi. Situace se však pro Grace komplikuje, když gangsteři zachytí její stopu až v Dogville. S rostoucím nebezpečím začínají obyvatelé městečka klást stále vyšší nároky na Gracein dík. To, co se zpočátku jevilo jako velkodušná pomoc, se postupně mění na využívání. Trier se při tvorbě filmu nechal inspirovat Trojgrošovou operou Bertolta Brechta, celý děj zasadil do ateliéru s minimem kulis, kde vytvořil stylizovaný fiktivní svět na psychologické přesvědčivosti charakterů a jejich hereckém ztvárnění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (656)
Zcela jiný a přesto tolik stejný Trier. Lars von Trier tentokrát zcela opustil formu odpovídající manifestu Dogma. (Celý manifest stejně myslel spíš jako vtip, máme-li věřit jeho vlatním slovům v dokumentu "Vrtěti Dogmatem" ) Opět však stačí Trierovi velmi málo prostředků, aby vás vtáhl do děje a posléze zmáčknul jako citrón. Ikdyž tenhle film nespadá do trilogie filmů o "Zlatém srdci", jeho hrdinka má k Bess a Selmě velmi blízko (alespon zpočátku). - Příběh, který začal jako nějaký scénář pro Franka Capru o hodných lidech malého města, se uprostřed zvrhl v příběh o nekonečném utrpení hlavní hrdinky a nakonec skončil jako krvává nepovedená gangsterka. Ukazuje nám, že chudoba a dobrota nechodí vždy ruku v ruce. - Tenhle film mi na dva dny dokonale zkazil náladu a hned tak na něj nezapomenu. To však platí prakticky o každém Trierově filmu. Rozhodně stojí za to, abyste ho viděli. ()
Velký Dán se v rozsáhlé filmové koprodukci zaměřil na ne příliš vlídný pohled na lidskou přirozenost. Zdánlivá idyla zapadlého amerického městečka, které je opravdu ryze venkovanské, nešetří nikoho. Tajemná kráska, která se během natáčení pohybuje vlastně v přípravně výpravy, v sídlišti a v jeho domech i zákoutích, obnažuje tímto způsobem nejen sebe samu, ale i své okolí. Zdánlivě pevně sevřená komunita, náležitě vyděšená z opakovaného objevování policistů a gangstrů v nikdy předtím nevídané koncentraci, mění postupně svůj počáteční přístup k mladé ženě z jisté vlídné shovívavosti do faktického otrokářského vztahu. Pohlavní zneužívání, opakované znásilňování jinak zbožnými muži je jeho další formou. Strmý obrat o 180 stupňů, kterým se pronásledovaná mladá žena mění v "kmotra naruby" v závěru díla, zcela obrací noty, jež si tito mravní zkáze propadlí "malí" slušní lidé připravili. Závěrečná jatka, kterými mladá žena mírou vlastní krutosti předčí nejen dosavadní věznitele, ale i svého brutálního otce, Trierův pesimistický náhled na temné stránky lidské povahy vystupňovává do závěrečného akordu. Akordu zmaru, pesimismu, do formy, která svůj obludný obsah obléká do přátelsky invenční postmoderní formy. Divadlo - smiřme se s tím - se nemusí omezit jen na jeviště. Je ho plný svět, někdy i plný film. ()
Bez ohledu na to, jde-li o vítězství obsahu nad formou, či formy nad obsahem, největší drama se odehraje ve vašich hlavách. Byť myšlenkově nesmírně bohatý a podnětný, je to film, jehož emoční vykastrovanost mi brání vnímat jej nad rámec pozoruhodného experimentu. Líbil se mi sarkasmu, s nimž Trier pracuje - sarkasmus, který je vtipný dokud se nezačne týkat vás samotných, ale zároveň jsem jej za to nenáviděl (jak příznačné pro film plný nenávisti). Nebo nás snad trpký smích nad něčím podobným nedegraduje na bezcitné bestie? Vadil mi ten negativismus, ten nekonečný cynismus a bezcitnost v přístupu k hrdinům. Protože, ač sám skeptik, v koutku duše stále naivně věřím v dobrého člověka, což je pojem jež na prknech Dogvillu nenachází své místo. Jestli jsou tohle prkna, která znamenají svět, odmítám je přijmout za své, potažmo zaměnit za prkna, na kterých sám hraji a která tak beznadějně (zatím) nevypadají. Dogville za pár let, z části zásluhou andělské tváře Nicole Kidman (i když jde o anděla pomsty), klidně akceptuji coby jednu z pozoruhodnějších položek v nějaké učebnici filmové historie, ale když uvidím jeho jméno, nevybaví se mi již žádná emoce. Velmi vlažné čtyři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: Melies, Radko, murakamigirl, Turiec, Fr,Terminus, saladín. ()
Triér ma doposiaľ uchvátil len v dvoch prípadoch (Melancholia, Antichrist). Tento spôsob takmer divadelného spravovania ma teda veľmi nezaujal. Myslím že "Dogville" vďačí za svoje vysoké hodnotenie najmä "umelcom", ktorí "žerú" všetko čo vyzerá inak ako klasická tvorba. Pre mňa bol tento snímok stratou času, ktorý nedokázal napriek skvelému hereckému obsadeniu vyvolať žiadne z očakávaných pocitov. ()
Je to nudné, ale tak zajímavé že to prostě musíte dokoukat. Trier si s vámi hraje a je jen na vás zda na jeho hru přistoupíte nebo ne. Dogville je experimentátorská exibice, která se nebude líbit každému, ale zaujme všechny. Pro filmové labužníky povinnost. Pro ostatní ,,normální" diváky dobrovolný očistec... ()
Galerie (61)
Zajímavosti (19)
- V před-produkční fázi byl vytvořen 15minutový film, aby si režisér vyzkoušel, jak bude vypadat originální výprava, kterou tvoří jen křídou na podlaze naznačené obrysy budov. (imro)
- Na festivalu v Cannes byl film favoritem kritiků, ale neodnesl si žádnou cenu. (imro)
- Obrázky doprovázející titulky filmu pochází z knihy a dokumentu Jacoba Holdta "American Pictures". (Morien)
Reklama