Proces

Stejným způsobem jakým se mi nelíbila knížka, se mi nelíbil i film. Postupně se to zvrhlo až v nesnesitelnou nudu, konec byl doslova vysvobozením.. (22.10.2012)

Tady Welles hodně přestřelil, takhle jsem si Proces při čtení vůbec nepředstavoval. Má se to odehrávat ve staré Praze a ne v nějakém skladu. Verze z roku 1993 je daleko lepší a věrnější předloze. Je to škoda, Perkins se totiž na tuhle roli tak hodil. (18.04.2011)

Už po přečtení vynikajícího Kafkova románu mě napadlo, že tohle lze zfilmovat jen velmi těžko. Přesto jsem byl na Wellesovo provedení velmi zvědav a když jsem měl možnost tento film vidět, neváhal jsem. Úplný propadák to rozhodně není, jenom to ve mně nedokázalo ani zdaleka vyvolat takové pocity jako se to povedlo tištěné verzi. Předlohy se sice drží poměrně věrně (kromě upraveného konce), ale místy začíná nudit - a to mi velmi vadilo. Je to napínavé i záhadné, ale kniha je kniha. (23.05.2012)

Delikatesa, majstrštyk, mistrovské dílo.Třetí muž a Plynové lampy jsou mé nejoblíbenější noir filmy. Teď k nim patří i tento skvost. Orson Welles mě i po čtyřech shlédnutých filmech udivuje svýmy geniálnímy záběry a kdejaký dnešní ,,horor'' se nevyrovná temným a psychózním záběrům na mrtvolné tváře a stínové postavy. Kdo umí, ten umí, zkrátka pastva pro oči diváka. (05.07.2012)

Vizuálně stojí Proces za to – zajímavé černobílé obrazy, světlo a stín, dobově nezařaditelné lokace (sálový počítač, místnosti osvětlené svíčkou) jakoby navozující dojem bezčasí / univerzální platnosti. Hlavní hrdina v pojetí Anthonyho Perkinse (nebo Orsona Wellese, jak se to vezme) je opravdu kafkovský, a možná až moc – i díky vzhledu, plachým pohledům a komplikovanému vztahu k ženským postavám se mi zdá, že je to spíš učebnicově zjednodušená představa o autorovi a ne anonymní kolečko ve stroji Josef K. Nějaké vodítko toho, co chce Procesem říct režisér (pokud nechce říct to, co Kafka, což nevím, co je), jsem neodhalil a film se dá interpretovat hodně široce („existence člověka v moderní společnosti“, mccarthismus – zvlášť když Welles sám byl na černé listině - , totalita). Možná i kvůli tomu mě nedokázal víc vtáhnout, zasáhnout, vystrašit. Mám dokonce pocit, že knížka byla vtipnější. (03.09.2013)

Členité interiéry, práce se světlem a prostorem, velký komparz a kamera to samy o sobě po dvě hodiny fakt neutáhnou. Zhruba ve 45 minutě mě to začalo velmi nudit a já tak pocítil existenciální těžkost, která však nevycházela z kvalit látky - nýbrž z jejích absencí. Začátek sice slibně vypadá, ale jde hned poznat, že tomu chybí nuance - že je to psychologicky příliš zredukované. Kniha totiž navozovala pocit, že to, co se protagonistovi děje, je jaksi přesně ušito na míru specifických slabostí jeho temperamentu a proto si ho skrze celý ten proces tak povodí. Protagonista Josef K. je ve filmu však více bojovný a Perkins ho moc dobře nehraje. I jiné změny oproti předloze jsou spíše na škodu. Sice mi toliko mi nevadí, že se příběh odehrává v jiném prostředí než předloha, ale mnoho pozornosti mělo být investováno do herectví, dialogů a stylu, jenž by souzněl s vyprávěním (citlivé, niterní i jaksi "malé" - však v knize se proces odehrává na půdě) - mně se ale zdá, že režisér volil postupy již známé ze svého Občana Kana (což je velký film o velkém muži, zatím co Josef K. má být malým mužem) a výsledný dojem se tím stal příliš slabým na to, aby vyvolal to, co dokázala vyvolat předloha. "Génius" to teda posral: Ač úvodní anekdota naznačuje opak, tak z výsledku jde znát, že nepochopil látku, kterou si vzal k adaptaci a natočil vnitřně rozporný film, který v jednoduše nefunguje. (24.01.2024)

Myslím si, že by to šlo natočit líp, ale nemyslím, že by to dnes někdo dokázal. (14.02.2010)

Knihu jsem na střední četl - no, geniální...tak snad brzy přijde na řadu i film...bojím se ale srovnání. (03.01.2016)

Wellesův "Proces" je oproti originálu ještě více snový. Perkinsonova dlouhá noční můra obsahuje více ženského elementu a odehrává se v deprimujícím (ale skvěle aranžovaném) "panelákovém" a industriálním prostředí. (28.10.2009)

Kafkův román a Wellsův film jsou dvě naprosto odlišná díla. Zatímco román se pocitově (nikoliv formou) pohybuje na hraně realismus/magický realismus, tak film je čirým vyprávěním ozvláštněný zajímavými vizuálními kejklemi. A pro lidi s historickou paměti také nepříjemnou vzpomínkou na politické procesy z 50. let (Slánský). (03.07.2023)

Jeden z největších režisérů a osobností filmu všech dob Orson Welles natočil román Franze Kafky, českého spisovatele píšícho německým jazykem, Proces. To už samo o sobě zní dost parádně. A další skvělá zprava! Anthony Perkins hraje hlavní roli. Další věc, která zní úplně skvěle. Co už není úplně skvělé, je prostě příběh - ale to je problém již samotné předlohy, která podle mě vlastně až na atmosféru není ničím extra zajímavým. Je to prostě trochu nuda. Já osobně mám Kafku docela rád, ale jsem toho názoru, že je trochu až moc zveličován. Ale zpátky k filmu. Film Proces (a velmi mě to překvapilo) je naprosto perfektní adaptací. Prakticky (kromě urychleného a trochu upraveného konce) je naprosto věrná. Příběhovou stránku předčila stránka technická a to především úžasné interiéry a exteriéry, ale také práce se světlem. Takhle přesně si představuji Kafku. Přesně tak jak Orson Welles! Anthony Perkins byl přesně takový K., jaký má být a jak jsem si ho představoval. Zajímavý film - hlavně z technické stránky. Ale příběhově je to prostě nadprůměrné - za to ale nemůže Orson Welles, ale Kafka. (11.09.2023)

Překvapivě dívatelná adaptace, aktualizace vkusné, nerušící. Skvělí herci; zvláště pí. Schneider sladká. Krásné lokace, převážně Záhřeb. (09.10.2012)

Nečekal jsem, že budu mít z filmového zpracování takhle specifické látky nakonec docela dobrý pocit. Wellesovi se podařilo přenést na plátno (do veřejného prostoru) kafkovskou atmosféru, tedy něco, co do té doby existovalo jen mezi knihou a myslí čtenáře. Z filmu čiší věrohodnost uměleckého záměru, není pochyb o tom, že Welles knihu dlouho studoval a na ztvárnění jednotlivých obrazů si dal záležet. Z toho důvodu nemohu přijmout kritiku volnější adaptace (proč ne, nezapomínejme že jde o nedokončený román!) ani námitky, že předlohu nepochopil ("správné" pochopení absktrakního díla je nesmysl). (11.06.2013)

Těžko říct, čí je to zásluha, ale jak je možné, že když jsem kdysi před půl a víc rokem četla knihu a o tomto filmu jsem ani nevěděla, jsem si představovala jenotlivé scénky přesně tak, jak to ukazuje film? Ať už je to K.-ův pokoj, kuchyňka paní domácí (sakryš, zapomněla jsem jméno), ty vysoké dveře u tzv. soudu, všechno... pak na konci ta skála... A ta napjatá, temná atmosféra!! Dnešní režiséři by udělali velikánskou chybu, kdyby se pokoušeli barevně natočit Kafku - možná to je problém českého filmu Amerika z roku 94... Pro mě je Kafka neobyčejným spisovatelem, ale nebavím se teď o literatuře... Anthony Perkins byl snad nejlepší možná volba... Tolik připomínal Kafku, úžasně dokázal zahrát i Josefa K. ... (07.11.2010)

Kafkův styl mi prostě není sympatický. Změť absurdna a nelogična. Samozřejmě věřím, že se v tom nějaký smysl nalézá. Jenže bohužel mně se to v těch umorných 2 hodinách nechce hledat. To raději Havlovu nebo Beckettovu absurditu. Každopádně se jedná o řemeslo, které Orson Welles uměl jako nikdo další. (20.03.2016)

Já nevím proč, ale strašně mi to připomnělo tak trochu odlehčenou verzi Lynchovy Mazací hlavy a to především svou nepříjemnou atmosférou studenou jako psí čumák. Někdy od půlky mě film úplně přestal bavit, a ty další a další nekonečné schizofrenní rozhovory jedním uchem přicházely a druhým jsem je zase okamžitě vypouštěl. Kafkův román jsem nečetl a po tomhle už ani nemám chuť..... (20.03.2020)

Formálně a obsahově brilantní (stejně jako Kafkův roimán), ale na sledování v televizi poněkud únavné. (09.10.2012)

Prezentace nespravedlnosti tohoto světa, která postupně přechází až v zoufalství. Člověk se narodí vinen a je jen otázka času, kdy si pro něj někdo dojde. Má se hájit, ale to je velmi těžké, když neví, co vlastně udělal. A tak běhá po všech čertech, aby ho z toho někdo dostal. Marně. Začátek filmu ještě jakž takž připomíná kriminálku, ale postupně se ukazuje, že je to celé nějaké divné a nastupuje nuda. Tu však aspoň částečně dusí dynamika filmu a svým způsobem velkolepé výjevy. Mám pocit, že Kafka si tu knihu napsal sám pro sebe a vlastně nikdo jiný to plně nechápe. Pokus něco takového zfilmovat skončí citacemi z knihy a zmatenými scénami. Nejpůsobivější byl pak úplný závěr, protože jsem netušil, co bylo předlohou filmu. Uvedení knihy do popisu filmu je tak trochu kuriózním spoilerem. (30.10.2023)

Asi jsem si měl nejprve přečíst knihu, ale holt pevný disk potřeboval uvolnit místo... Upřímně, mám-li si vybrat mezi dvěma pražskými německy píšícími spisovateli, a to Franzem Kafkou a Franzem Werfelem, vyberu si Werfela. Od Kafky jsem sice nic nečetl, ale pokud jsou zpracování jeho knih podobná tomuto, pak snad ani číst nebudu. Zatímco adaptace Werfelových děl se docela povedly, jak filmové, tak příp. i divadelní (takový Jacobowski a plukovník je nezapomenutelný). Film jsem dokoukal jen díky skvělé angličtině, zvl. páně Perkinsona. A to nemluvě o tom, že, jak jsem se tady dočetl, O. Welles údajně konec změnil. Jestli to mělo být popudem k přečtení knihy, tak u mně se to minulo účinkem. Vůbec poslední čtvrtina filmu už byla fakt psycho. (09.10.2012)

Kdopak by se Wellese bál. Kafkovštější než samotný Kafka. Alegoričnost a symboličnost působí poněkud manýristicky; problematická je též poněkud násilná aktualizace, ale v úhrnu jde o skutečný cinefilský skvost. (13.06.2013)