Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.
Děj je jednoduchý – slepě zamilovaný trpaslík je ohrožován bezcitnou vysokou blondýnou jménem Cleopatra, které pomáhá dobře rostlý chlapík s uměleckým jménem Hercules. Trpasličího kolegu vyrvou smrti z rukou hamižné ženy jeho zrůdní přátelé, kamarádský klaun a hodná krotitelka lachtana… Příběh je zasazen do prostředí cirkusu s vlastním obludáriem, kde se to hemží lidskými zrůdami (siamská dvojčata, vousatá žena, mikrocefalikové, muž-torzo, muž-kostra a další „omyly přírody“). Avšak nehrají je namaskovaní herci, ale skutečné lidské „zrůdy“. Právě obsazení mělo být zřejmě oním triumfem, který měl novému hororu zajistit úspěch. Režisér do svého bestiáře vybral z několika stovek uchazečů z celých Spojených států zhruba dvacítku, jež v úhrnu vytvořila svého druhu „the best of“ dobové nabídky. V roce 1931 se podobné anomálie sice už nevystavovaly v klecích, byly ale stále poměrně oblíbenou součástí kabaretů, přičemž mnozí z protagonistů měli statut skutečné hvězdy.
V únoru roku 1932 měl film premiéru v Los Angeles a přes příznivé hodnocení vlivné kritičky Louelly Parsonsové si prožil zoufalou dvoutýdenní agonii. I když si v některých městech vedl překvapivě úspěšně, jinde naprosto propadl nebo byl rovnou zakázán. Tod Browning ze Zrůd jednou provždy udělal počin ve filmové historii tak výjimečný, že se ho v následujících desetiletích nikdo ani nepokusil napodobit.(Festival otrlého diváka)
Komentáře uživatelů k filmu (213)
Houdini
NFR 1994(5.4.2004)
POMO
Browning ako vyprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. Takisto v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, víťazí. Ale to sú len kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiacom aj po niečom viac, než len vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu!). Zápletka je pomerne banálna, s ľahučkým vykrištalizovaním. A okrem nutného uznania odvahy Browningovi natočiť niečo také v tridsiatych rokoch, zanecháva v podstate len neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. To sú dôvody, prečo nie plné hodnotenie.(20.4.2003)
Matty
We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150(2.4.2008)
Djkoma
Dnes "Zrůdy" jako snímek nepůsobí nijak nechutně, ale svou atmosféru si zachovali stejně jako s velkou otázkou, kterou si divák pokládá od začátku, "Jak vypadá ta kráska tam dole v té ohradě...". Skutečné zrůdy dodávají filmu neopakovatelnou atmosféru, která je nesrovnatelná s triky nebo maskami. Postavy vám nenahánějí vysloveně hrůzu, ale je na nich něco jiného, jemně děsivého až mrazivého. Rovina s otázkou kdo je ve skutečnosti zrůda, zda ti co tak vypadají, nebo ti co takový jsou uvnitř, je pro každého velmi čitelná a snímek tak naplňuje jednoduchostí a přehledností až do posledního okamžiku, kdy divák pohlédne na největší zrůdu celého snímku...a bývala tak krásná.(17.4.2008)
T2
Bizardné a samo o sebe nechutne aby sa muselo tlačiť na príbehový efekt ale kde nabrali toľko tých "oblúd" to je fakt sila a aj nechutne. ║Rozpočet $310,607║(4.4.2008)
DaViD´82
Kouzelně bizarní bizarnost. A po více jak šestasedmdesáti letech snad ještě více než v době vzniku. Tady je tolik nápadů a originality, že je jí až pro tak krátkou stopáž škoda. Spousta toho pak vyznívá do ztracena. Výsledku mnoho nenapomáhá ani problém, který potopil o rok dříve již Draculu. A to Browningova statická nenápaditá režie.(4.4.2008)
May
Ukázka toho, že "Freaks" nejsou dány fyzickými proporcemi...(27.3.2004)
hirnlego
(Silasův komentář naprosto výstižný - jen bych doplnila slovo "občas")(16.10.2007)
Karlos80
Velice obskurní film, vyrobený u studia MGM. Taková malá zajímavost ve filmu vystupovali opravdu znetvoření lidé a různé hříčky přírody např: bezruký a beznohý muž z britské Guyany, který si ve filmu balí a zapaluje cigarety jen pomocí svých úst, princ Randian-oživlý trup, Olga Rodericková-vousatá žena, Martha Morrisová-bezruká kráska, Pete Robinson-živoucí kostrači či Joseph/Josephine-napůl muž napůl žena aj. hříčky přírody. A proto na sebe zásah cenzury nedal dlouho čekat. Viz. např. kontroverzní námět filmu v podobě propagace křiklavých sloganů: "Může normální žena skutečně milovat trpaslíka"? "Či mohou mít spolu siamská dvojčata pohlavní styk"? "Nebo jakého pohlaví je vůbec člověk který je zpola muž a zpola žena"? Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Za všechny skutečné postavy ať už za siamská dvojčata Daisy a Violet, živé lidské torzo Randion, normální půvabnou akrobatku Cleo (Olga Baclan) či za jejího milence Hercula (Harry Victor), dobrý scénář a samozřejmě za téměř hororovou atmosféru, dávám nakonec nejvyšší hodnocení.(18.7.2007)
movie
Těšil jsem se, ale nakonec jsem moc nadšený nebyl. Nicméně psychologické rozpracování postav je hodně dobré (na tu dobu), nicméně fakt, že se snímek neskutečně vleče i přes svou hodinovou stopáž je zarážející ...(21.12.2006)
Slasher
Film z prostředí cirkusu plného různým způsobem indisponovaných jedinců. Liliputů, lidí bez končetin, vousatých žen, atd... Je divné nazývat je přímo zrůdama, ale je to pochopitelně narážka na ty, kdo to dělají. O tom Freaks je, o vztahu 'zrůdiček' (na které veřejnost kouká buď jedním okem, nebo jako na atrakci) a normálních lidí, kteří sice nejsou zrůdy navenek ale mohou jimi být uvnitř. Celé je to povedená moralitka, která nepostrádá své kouzlo.(4.1.2008)
Bloody13
Docela síla jsou tyhle Zrůdy! Vidět, jak schopně si bezruký a beznohý chlápek vytahuje z krabičky sirku a podpaluje cigaretu, je skoro k nezaplacení. Jenže podobných momentů ze života těchto "hříček přírody" je tu mnohem víc. Ale nestojí to jenom bizardních výjevech, ale i na silném příběhu: dlouhá žena Cleopatra se dozví o obřím dědictví liliputa Hanse, načež ho zpočátku jen zneužívá, aby se po svatební hostině nešťastníka zbavila. Snímek je romantickou tragédií, cirkusovou fraškou (neustále podstrkovaná otázka ohledně toho, kdo je větší zrůda) i černočernou komedií s typicky hororovým závěrem, kdy pomsta všech zúčastněných nabere na šílených otáčkách.(3.4.2012)
EdaS
Velmi odvážný projekt, který může někoho šokovat i po víc než sedmdesáti letech od svého vzniku. Příběh není překvapivý, ale funguje pořád dobře. Jestli mě osobně něco šokovalo, tak informace o zákazech projekce v různých částech světa - třeba že v Británii se nesměl promítat 30 let!(28.8.2006)
xxmartinxx
Je vidět, že třetina chybí. Ale jinak zajímavý a nejen na svou dobu překvapivě odvážný film.(25.12.2011)
gudaulin
Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %.(15.4.2008)
Lynn
Pro mě osobně je zcela neuvěřitelné, že ten film v roce 1932 mohl vůbec vzniknout - zub času se na něm téměř nepodepsal. Dokonce pořád váhám, jestli byli všichni aktéři opravdu tak dobře namaskovaní a natrikovaní, anebo tvůrci sháněli "zrůdy" po všech čertech ďáblech, celých Spojených státech... :-)(2.9.2008)
Kryšpín
Zrůdy. Jsou to ti, co vypadají jako monstra nebo ti, co se tak chovají? V tomto filmu naleznete odpověď. Handicapovaní lidé se snaží zapojit do "normálního" světa. Někteří je přijmou a jiní zneužívají. Bizardnější na tom je, že se film odehrává v cirkuse, kde se pro nás diváky stává vše atrakcí. Po celou dobu je příběh v dramatickém sledu až na poslední čtvrthodinu, kde se vše obrátí naruby a je z toho horrorová podívaná, kdy posledních pět minut sledujete se zatajeným dechem. O jednu hvězdičku jsem musel ubrat, kvůli jistým místům, kde se film vleče. Ale jako celek, to působí dobře.(5.9.2008)
genetique
Aj tentokrát sa oplatilo pred filmom o ňom nič nevedieť. O to viac som sa zhrozieval nad niektorými scénami s ľudmi, ku ktorým bola 'matka príroda' nemilosrdná. Keď sa objavil na scéne muž bez končatín, zdeformované bytosti a iní kruto poznamenaní ľudia, bolo mi jasné, že to nebude zásluha trikárov. Kontroverznosť je preto na mieste. Ted Browning ale tieto bytosti našťastie nezneužíva pre zahanbenie, alebo bezduché vzbudenie pozornosti alebo na čosi iné, ako by to bolo v dnešnej dobe. Namiesto toto správne a trefne vyvodil morálne dôsledky, ktorými by dalo ľudí usmerňovať dodnes. Tak, že nad slovom 'zrůda' sa tu musí každý zamyslieť. 80%.(6.4.2008)
Aluska88
Kultovní snímek Toda Browninga z cirkusového prostředí, který bych však asi nenazývala hororem. Až na posledních zhruba 10 minut se v podstatě jedná o drama. Výborní herci jsou doménou tohoto filmu, který ukazuje, že ty největší "Zrůdy" nejsou lidé postiženi nějakou deformací, či tělesnou abnormalitou, ale "normální" lidé, v nichž se tyto Zrůdy skrývají. Zlo se skrývá v jednání lidí, hrůznost je v tom, jak lehce své činy páchají, a to s naprostou absencí jakéhokoliv svědomí. Závěr filmu je opravdu horor:) Je jasně vidět, kde se tvůrci American Horror Story inspirovali pro svou Freak Show:)(8.11.2015)
TheRaven
Celekem dosti zajímavý film. Vážná témata podaná poutavou, nenudící a originální formou. Skvělé postavy. Především mě zaujal "malý" Hans. Na tu dobu velmi kvalitní dílko a konečně zase jeden ze starých filmů, který mě bavil. 4 a půl.(2.9.2008)
Sarkastic
No, musím konstatovat, že nic podobného jsem neviděl. Někteří by mohli namítat něco proti moralizování, ale v tomhle filmu je celkem na místě. Ano, nutí diváka uvědomit si, že "zrůdou" se člověk nestane tím jak vypadá, ale jak se chová (s touto myšlenkou se plně ztotožňuji). Co se týče toho zohizdění, ani bych to nenazýval nápravou, spíš jistým vyřízením účtů, aneb oko za oko. Právě kvůli tomu sestříhání některých scén (které, řekl bych, měly nejspíš docela důležitou roli) bych film ani nenazýval hororem (ikdyž je pravda, že pohled do těch nenávistných očí všech těch postižených opravdu dost zamrazil). Co se týče soužití fyzicky zdravých (nechci používat slovo "normálních") a postižených, věřil bych mu, tedy až na ty 2 slečny, které byli srostlé k sobě a hned měli obě ženichy (to už bylo poněkud přehnané). Zaujal mě (a dle komentářů soudě, nejenom mě) ten člověk bez rukou a bez nohou, který si dokázal mistrně zapálit cigaretu (bylo jich samozřejmě víc, jmenoval jsem jen 1 příklad). Film má určité nedostatky, proto nemůžu dát plný počet, ale víc než doporučuji ho zhlédnout a udělat si o něm vlastní názor.(5.4.2008)