Paridův soud (E01)

Mno, věřím, že pražští a potažmo olomoučtí inťoši u toho musejí ona... téct blahem. Dokonalý mix sofistikovaných prázdných řečí, mlácení prázdné slámy a správných postojů, mistrně skloubených do příběhu několika postav, jejichž životnost je přes akvárko intelektuálně nadřazené bubliny veskrze přesně mimoňská, ale zase postavy scenáristovi neutíkají, aby žily vlastním životem, a jedou přesně podle šachovnice, jakou jim pan autor sestavil (a třeba je vůbec nezajímá, co se děje s manželkou a kde je). Poznámka: docela se divím, že věřící (za kterou se v časopisech prohlašuje) Sarah Haváčová hraje v něčem, kde se zesměšňuje kříž, ale to jen tak bokem. Jinak jsem si samozřejmě všiml, až tak okaté to je, páni autoři, že heterosexuální vztahy jsou veskrze špatné, nefunkční, chudáci děti, každý každému jen zahýbá, takže už se těším na tu správňáckou lesbickou dvojku paní detektivové a její partnerky, protože tam teprve uvidíme, co znamená láska, pravda a nekonečná tolerance. Nu a bez ironie - velmi slušná kamera, nasvícení, výprava, klobouk dolů, ale tohle čeští filmaři v poslední době hodně umí obecně. (11.09.2022)

Definice normální mámy? „Třeba to, když za tebou Kuba přijde, že si chce hrát, tak ho neodeženeš, protože zrovna máš záchvat inspirace!“ Michal Sýkora, Petr Jarchovský a Jan Hřebejk se po příbězích ze série Detektivů od Nejsvětější Trojice znovu setkali a upřímně se divím, proč je z toho až takové kopání ze strany diváků. Ano, mnozí tam zbytečně mluví jak dobytek, ale celkově mě rozehrané linie z akademické půdy bavily. Stejně jako postavy. Třeba ta Jiřího Havelky, který si s Vlastníky připsal zásah do černého. Vyučuje na katedře anglistiky, zejména studentky ho žerou. Jeho sestra (Petra Hřebíčková), rovněž profesorka, napíše pod pseudonymem skandální erotickou knihu. Kromě zájmu o literaturu mají velmi podobnou i situaci doma: ji manžel ignoruje a evidentně zahýbá, takže v koupelně občas bzučí vibrátor, jeho žena věří, že má před sebou obří uměleckou kariéru a rodina je až na dalším místě. Oba navíc leží v žaludku nové upjaté děkance (Čvančarová jednou skvělá, podruhé šíleně afektovaná). Fanatická vyznavačka hnutí upozorňující na sexuální obtěžování žen (studentek nevyjímaje), ponižování či na sexistické poznámky ovšem záhy na akademické půdě okusí mnohem horší problémy, když dojde k vraždě. Postupně tak poznáváme i jednotlivé studenty, aby v závěru leželo bezvládné tělo mladé dívky v divadelním zákulisí univerzitního divadla. Bavily mě slovní výměny, mnozí herci, vše navíc korunuje nádherná Olomouc. A Konvikt je samozřejmě podstatná třešnička na dortu. (05.12.2022)

Je těžké dát jiné hodnocení než průměr, když se vlastně reálně celý první díl krom závěrečných 5 minut nic neděje. Jako konverzačka dobrý, co mě ale u Jarchovského a Hřebejka dlouhodobě štve je nakolik své charaktery a prostředí, ve kterém se pohybují, ohýbají, aby se jim vešly do klasických charakterových šablon a osvědčených, divácky úspěšných zápletek. Občas se tak stává, že z některých postav vznikají těžko uvěřitelné karikatury (Čvančarová, Katarzia), které celou zápletku a vůbec věrohodnost chování daných postav srážejí (Čvančarová), nebo v součinu se špatným hereckým výkonem (Katarzia), úplně likvidují. Pokud ale mají postavy štěstí, že buď nepotřebují být tolik ohýbány (Hřebíčková, Ostrouchov), nebo přímo zapadají do dané šablony (Havelka, Vančura, Trnková), pak vás jejich osudy dokáží celkem v klidu a spolehlivě vtáhnout do děje a udržet vaší pozornost i přes již zmíněné prozatimní dějové prázdno. Na druhý díl se stejnou měrou těším, jako se ho bojím, díky čemu jsem lehce nevědomě a neplánovaně (ne komentáře si opravdu dopředu nepromýšlím, ale když mám dobrej den, tak si ho po sobě i přečtu) opsal kruh na začátek svého komentáře a znovuodůvodnil si svých 50 %. P.S. Je hořkovtipný v těch 19 komentářích co tu vznikly přede mnou, sledovat, jak zastánci, stejně jako odpůrci genderových témat, využívají stejných situací a momentů, které negativně hodnotí z naprosto opačných směrů, ale docházejí ke stejnému závěru. Jeden si tak může nejdřív přečíst ohnivou kritiku, jak seriál pošlapává tradiční obraz heterosexuálních mužů a párů a místo toho prosazuje moderní liberalismus, aby u dalších komentářů sledoval plamenné rozhořčení o tam, jak je seriál "vlhkým snem postarších konzervativních heterosexuálních mužů". Fakt prdel. :) (11.09.2022)

Mě to teda připadalo, jakože se seznamuju s postavama... seznamuju... seznamuju ... pak dlouhá pasáž výhružně varovné hudby a pak mrtvola. Trvalo to hodinu a kromě záběrů na krásné exteriéry to dost nudilo. U scény s vanou mě napadlo, na kolik asi vyjde napuštění této obrovitosti 💰. Čvančarová a Vančura své nesympatické postavy ztvárňují velmi přesvědčivě. Katarzia udělala nejlíp, že se zdekovala, a doufám, že už o ní neuslyšíme, natož abychom ji viděli. A fakt si autoři myslí, že lidé žijící v manželské krizi jsou tak strašně nad věcí jako sourozenecké duo? (12.09.2022)

Chvílemi civilní, chvílemi úsměvné, mohl to by být takový příjemný český televizní průměr. Veškerou snahu o cokoliv však spolehlivě válcoval cimrmanovský výkon manželky hlavního hrdiny, který připomínal slavný dialog "předseda - papírník" z filmu Trhák. Tady však tvůrci rezignovali na důležitou podmínku angažmá dřevěných herců do filmové tvorby: "Toho přemluví někdo jinej...". Jinak na komedii málo vtipu, na krimi málo (žádné) napětí. To je ale právě ten český televizní průměr. (11.09.2022)