Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Franz WaxmanHrají:
William Holden, Gloria Swanson, Erich von Stroheim, Nancy Olson, Fred Clark, Franklyn Farnum, Jack Webb, Lloyd Gough, Cecil B. DeMille, Hedda Hopper (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary. (oficiální text distributora)
Videa (6)
Recenze (476)
Po obrazové stránce krásné i z pohledu člověka žijícího v druhém desetiletí jednadvacátého století. Po příběhové stránce velmi inteligentně poskládané, protože s každou novou scénou působí Sunset Boulevard komplexněji. Po stránce herecké jeden z nejosobitějších, nejjedinečnějších portrétů šílenství, jaký byl kdy představen. A k tomu všemu má naprosto jedinečnou temnou noirovou atmosféru. Nicméně ani před všechny klady, kterými ho racionálně můžu ověnčit, i přesto, že jsem si užívala odkazy na skutečný Hollywood, a i přesto, že mě bavilo ho sledovat, jsem si k němu zatím nevytvořila ono hluboce osobní citové pouto, které by mě nutilo vidět ho co nejdřívě znovu a které by vysvětlovalo mé nejvyšší hodnocení. [Glasgow Film Festival] ()
Existuje veľmi málo filmov, ktoré majú blízko k dokonalosti. Tento masterpiece jedného z najlepších režisérov, akého kinematografia mala, k nim patrí. Pokiaľ Spievanie daždi reflektuje príchod zvuku s ľahkým humorom a vierou v lepšiu budúcnosť, táto o dva roky staršia snímka rieši rovnakú problematiku až krutým cynizmom. Príbeh zavraždeného scenáristu rozprávajúceho udalosti vedúce k jeho vražde je v prvom rade film-noir, no nad úroveň bežného príspevku žánru ho povyšuje jeho zžieravý pohľad na Hollywood. Svet herečky, ktorá je stále veľká hviezda, no filmy sú už pre ňu príliš malé, perfektne zobrazuje, aká je sláva pominuteľná a kam až viera vo svoju veľkosť môže viesť. Nadčasový skvost s množstvom scén, ktoré sú nezmazateľne zapísané do histórie. 11 nominácií na Oscara, z toho tri premenené. ()
(1001) No, mám v hlavě docela zmatek. Ponejvíce asi z postavy Williama Holdena (místo kterého bych neskutečně raději viděla původně obsazeného Montgomeryho Clifta - viděla jsem jednu jeho společnou fotkou se starší herečkou a jeho tehdejší milenkou Libby Holman a okamžitě jsem měla dojem, že mi byl ukraden mnohem jedinečnější film). Ta živá figura, kterou Holden představuje, je cynik, nebo spíše oportunista, ale jeho mrtvý hlas už žádnou další kvalitu nemá, respektive já ji tam nevidím a dle mého výslednému dílu jeho komentář nic nepřidává, jen zdvojuje již viděné. Ráda bych viděla film bez něj, působivost a výmluvnost všech scén by byla mnohonásobně zvýšena. Několikrát jsem si během sledování Sunset Blvd. srovnávala s Tramvají do stanice Touha, protože oba filmy vznikaly zhruba ve stejné době, oba pojednávají o propadu své protagonistky do šílenství a poslední scény obou filmů jsou téměř identické, včetně památné věty pronesené v pomatení smyslů. Zároveň jsem četla, že Billy Wilder o dalším osudu Normy Desmondové nic neví, kromě toho, že se nadobro zbláznila, zatímco Tennessee Williams o Blanche řekl, že po skončení hry/filmu v blázinci dostala pozornost, kterou potřebovala, rozkvetla a dosáhla životního štěstí. I to ilustruje, jaký rozdíl mezi filmy cítím, a tak, přestože jsem si Sunset Blvd. užila, bych vždycky dala přednost Tramvaji. Protože když si představím, že by Tramvaj celou dobu provázel nezúčastněný informativní voiceover Stanleyho Kowalského, tak by v mých očích ten film okamžitě zestárl o několik generací a ztratil by svou absolutní nadčasovost. A právě tak vnímám Sunset Blvd. ()
Skvěle napsaný a svižně natočený film. Chtělo by se říci typický noir, na to tu ovšem chybí typicky detektivní zápletka. Ale záýpletka s přestárlou herečkou je ještě mnohem lepší. Úžasně pohlcující příběh je navíc doprovázen typiskcy noirovskými glosami, které opravdu časem neztratili na vtipu a jízlivosti. Jedná se opravdu o mistrovské veledílo, které nestárne. ()
Norma Desmondová je převlečená smrt, slepě sobecká, lačná, všežravá. Jakmile kdo podlehne zhoubnému soucitu s jejím lstivým, avšak naivním bojem o zadržení běhu života v určitém bodě, tekuté písky se dají do pohybu a oběť jí propadá životem. ** Na skvostně budovaných scénách s jedinečnou mrazivou atmosférou, kde na všech frontách laskavá ironie bez boje ustoupila nemilosrdné jízlivosti, jež krutě stíhá předžvýkané zápletky ("S vámi lektory je ta potíž, že už znáte všechny zápletky.") jak z filmařského zákulisí, tak z milostného či manželského života, sledujete nejen působivou proměnu vyprávěcí perspektivy, ale spíše její dokonalé prozření, sledujete osvícení. A osvěcuje se tu smrt. ** V prvním záběru máte mrtvolu krátkozrakého nýmanda, o níž se s opovržením mluví ve třetí osobě jako o špatném scénáristovi, vydržované oběti laciného, tuctového skandálu. A pak se díváte, jak se z něj krok za krokem stává hrdina, který má vlastní zvučný hlas, který je nakonec schopen sám převzít uštěpačný komentář nad vlastním osudem, a avizovaný závěr, jenž na počátku vypadal tak obnošeně, získává v první osobě nečekaně silný obsah, smysl a význam. ** Je to otázka života a smrti: filmovým reflektorem si tu svítíme na to, kdo je doopravdy živý, oddělujeme živé od mrtvol. Jestliže mrtvý může s jistotou vyprávět příběh o živých, protože jsou to všechno zápletky, které už zná, pak nejen Norma Desmondová, ale všichni v tom děsivém dramatu, herci, režiséři, novináři, kriminalisté, lektoři i milenci, všichni, kdo prožívají jen předem známé zápletky, jsou mrtví, život jen kašírují. ** A v závěrečné scéně pak tito mrtví s hrůzným mrazením sledují Normu scházející po schodišti, jak zaměňuje natáčení obehraných filmových scén se životem, jak je uctívá jako jediný pravý život, a dívají se na ni jako do neúprosného zrcadla, jež jim všem odhaluje jejich vlastní mrtvolnost. ** Jediný skutečně živý člověk mezi nimi je tak ve skutečnosti Max, překvapivý režisér tohoto finálního dance macabre, s neokopírovatelným životním příběhem. A Norma Desmondová není mrtvá, Norma je smrt, hlavní hvězda Maxova dramatu, zrcadla, jež je namířené i z plátna ven, k vám, divákům natočeného filmu, kteří s mrazením v zádech sledujete ty pózující mrtvé. Co tam vidíte? Jak je to s obehranými tanečky ve vašem životě? Co ukazuje Norma (norma) vám? Toužíte dát se obsazovat do kašírovaných, předem známých zápletek? Nebo jste živí. ()
Galerie (106)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (56)
- Role Normy Desmond (Gloria Swanson) byla nabídnuta Mae West, ta ji však odmítla, nelíbil se jí scénář. (Martinka21)
- Greta Garbo dala souhlas, aby její jméno bylo ve filmu zmíněno, ale pak toho litovala a urazila se. (Kulmon)
- Erich von Stroheim hraje sluhu a šoféra Maxe, ovšem ve skutečném životě neřídil. Během scén, ve kterých sedí za volantem, byl automobil ve vleku dalšího vozu. Ve scéně, kdy jede s Normou (Gloria Swanson) do studií Paramount Pictures, se mu podařilo nabourat proslulou bránu Paramountu. (Kulmon)
Reklama