Dědička

Melodrama téměř agnostické, o tom, jak se (ne)vyznat v motivaci druhých, jestli je lepší zničit vlastnímu dítěti život pravdou nebo lží, kde jsou hranice slepé důvěry a tak všelijak podobně. Zlom v charakteru hlavní hrdinky na mě trochu přepálený (zavzpomínal jsem na svým způsobem přirozenější vývoj postavy Nataši Gollové v o pár let starší a jako celek zapomenutelné Okouzlené), ale zase výborná kamera a zapojení prostředí (hlavně od samého začátku pečlivě, ale ne okatě budovaná symbolika schodiště). Rozhodně silný nadprůměr, v rámci žánru mimořádnost. (05.09.2016)

Sice jde o dosti starou adaptaci (novely Henryho Jamese a ještě prostřednictvím divadelní hry), ale lze směle prohlásit, že film vůbec nezestárl. Herecké výkony obou hlavních představitelů jsou vynikající. Olivia de Havilland zachytila naivní a nesmělou Catherine i její bolestný přerod velmi věrohodně a způsobem zapadajícím do historických kulis, zatímco Montgomery Clift podává svého mladíka s (ne)jasnými úmysly téměř současným způsobem. Pro ctitele kostýmních příběhů a adaptací starých knih by to měl být film téměř povinný. (16.07.2012)

Klenot s naprosto nepředvídatelným koncem. Ten konec to ale povyšuje na nezapomenutelnou klasiku. Krom skvělé de Havilland a krásného Clifta. 90% (08.09.2017)

Intenzivni filmovy prozitek darovany Olivii de Havilland a Williamem Wylerem. Dve hodiny primrazen k obrazovce - pritom dejem zdanlive banalnim. Dle meho jde o prekrasny a poucny pribeh, v kterem podepisu bez vycitek svedomi kazdou vyrcenou vetu... Ohromnou radost mi tez delala az neskutecne mila Miriam Hopkins. Nadhera z kategorie "nutno videt"... :-) (17.09.2009)

Nevím, ta kostýmní dramata z 19. století mě moc neberou. A řešit vztahy zakomplexované hlavní hrdinky - třebaže to byla Olivia de Havilland - taky ne. (23.06.2012)

Dojem z väčšiny filmu: Nudné ako postava Catherine. Film poteší zobrazením gentlemanského správania, využitím zrkadiel a jedným hercom, je však natočený bez Wylerovej veľkoleposti, ktorú ponúkol trebárs v neskoršom Ben Hurovi a zameriava sa len na pátos, čo sa týka príbehu, postáv, aj hereckých výstupov, čím z už aj tak chabej zápletky klasického ľúbostného príbehu berie všetky možnosti, ako by sa mohla cynickým a skeptickým divákom páčiť. Ale ak máte radi nevtipné emočné preháňanie bez hlbšieho významu, určite si film užijete. Až po smrti jednej postavy sa môj dojem zmenil. Vtedy príbeh prekvapil premenou postavy a Wyler ukázal, že jej naivitou a prílišným pátosom prejavu hercov sledoval šok z vývoja charakteru po rokoch dokonale využitého pri drastickom vytrhnutí jednej kapitoly života z duše. Zmena prišla však neskoro na lepšie hodnotenie ako 60%. (28.10.2017)

Bestií se žena nerodí bestií se žena stává. Touha po citu je věčná a těm, kterým se honedostalo ho snáze přijímají a o to hůře ztrácí. (27.12.2012)

Wyler se vrátil v roce 1949 k melodramatu, kterými začínal svou hvězdnou kariéru a já byl zděšen. Chudý krasavec (Clift) se zamiluje do bohaté a nesmělé dívky (de Havilandová) a její bohatý otec jejich lásce nepřeje. Zápletka jak z nejhorších českých filmů pro pamětníky a 83% na ČSFD, to jako fakt? No jsem rád, že jsem se velice spletl. Wyler totiž obrátil melodrama naruby a postavám přidal spoustu psychologie. Co když chudý krasavec je ve skutečnosti vychcaný povaleč? Nesmělá dívka je ve skutečnosti spíše ošklivá a ne příliš chytrá? A otec přes svoji zdánlivou krutost je zkrátka realista? Musím uznat že ke konci to chytí neskutečné grády, to když Catherine zrazená svými nejbližšími zahořkne a začne vracet naprosto chladnokrevně rány až k finálním zavřeným dveřím. Olivia de Haviland tady podala fantastický výkon a Oskara si právěm zasloužila a film rostl od jednohvězdičkové limonády až k finálním 4*. (10.03.2018)

Tradiční černobílá romantika starého střihu, aspoň tak se film tváří první polovinu. Romantika, pohoda, žádná komplikace, plesy vyšší společnosti atd. Během nich se ovšem hlavní postava Catherine zakouká do Morrisna, který je velmi šarmantní a je jí hned okouzlen. Což je okamžitě podezřelé otci, který si myslí, že mladíkovi jde jen o peníze a o dědictví jeho dcery. Tohle podezření dodá filmu úplně jiný rozměr. Najednou jde o vztahové drama, formují se charaktery a rozvíjí se zápletka. Olivia De Havilland to zahrála velmi dobře a uvěřitelně, její proměna z naivní poslušné dcerky jí dokonce vynesla Oscara. Zbytek osazenstva se také nenechal zahanbit. Zaujala mě ještě postava tetičky a její věčné snahy napravovat svět a její stále štěbetání okolo. „Co bych ale na plese říkala, tetičko?“ „Děvenko, ne vše, co sama říkám, je důležité, to ale není důvod, abych přestala mluvit.“ :-) První polovina byla za průměrné tři hvězdy. Za změnu ve druhé polovině filmu, za zobrazení nelehkého vztahu otce a dcery a za vpravdě nehollywoodský závěr, přidám i tu čtvrtou hvězdu. (29.03.2024)

Tohle neni muj šálek kafe, černobílý americký filmy zpřed půl století fakt nemusim. Nesčetněkrát jsem to přestal sledovat a věnoval se něčemu jinýmu, to mluví samo za sebe. (27.06.2013)

"Heaven has no rage like love to hatred turned, Nor hell a fury like a woman scorned." Olivia de Havilland v roli Catherine navždy zůstane bohyní Pomsty... (30.08.2013)

"How is it possible to protect such a willing victim?"     Romantická dráma dýchajúca atmosférou dávnej doby, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Nemôžem povedať, že by nebola výborne nakrútená, to skôr naopak (minimálne musím oceniť výbornú réžiu, výbornú kameru i výborné herecké výkony). Mám však veľký osobný problém s nekonečne naivnými ženskými hrdinkami - tento typ hrdiniek sa mi dosť protiví a skoro im až škodoradostne prajem, aby ich nebotyčnú naivitu niekto poriadne zneužil. Hlavná postava Catherine (výborná Olivia de Havilland, skoro až na prefackanie) je presne takéhoto typu a ja som si neustále kládol otázky, či to nie je až trochu prehnané, či takáto žena môže v reálnom živote naozaj exitovať. Catherine tu navyše ukazuje dve veľmi odlišné tváre (tú druhú po jej dosť nevierohodnom prerode) a pravdupovediac sa neviem rozhodnúť, v ktorej z tých dvoch polôh mi bola protivnejšia. Naopak, jej otca (veľmi dobrý Ralph Richardson), ktorý mi tiež spočiatku nebol dvakrát sympatický (ako strojený chlap so zlatou lyžičkou v prdeli), som postupom času začal celkom chápať, až sa mi javil ako pomerne rozumný človek (to že bol studený čumák, je už druhá vec). Z hercov potvrdil svoje kvality aj Montgomery Clift v role Catherininho neodbytného nápadníka. Musím ešte uznať, že ten záver filmu je veľmi pôsobivý. Dám filmu určite ešte druhú šancu (možno potom prídem na to, prečo je zo všetkých strán taký oslavovaný).     "What I say is not always of the greatest importance, but dear, that doesn't keep me from talking." (04.07.2023)

Těžký život mladé naivní nesmělé dívky se změní pod vlivem vztahovačného otce a dědictví chtivého nápadníka s tváří Clifta. Wyler rozehrál, ač očekávanou hru, velmi působivě, hlavně konec je velmi silný. Herecké výkony jen podtrhují zážitek. (09.03.2013)

Jednou hloupá, vždycky hloupá. Pro mě to není proměna z hloupé a naivní v náhle prozřelou a chytrou ale ve zlou a mstící se za něco, co je ve skutečnosti její chyba, takže by měla vinit sebe. Pokud se mohu v příběhu s někým ztotožnit, je to postava otce. Ví, že musí učinit rozhodnutí, za něž ho dcera bude nenávidět, ale přesto je dost silný na to, aby ho učinil. Dcera naopak není schopna převzít odpovědnost za své činy, potřebuje obvinit a ublížit svému okolí. A vychvalování konce? Pokud je toto pomsta, je dost ubohá a nesofistikovaná. Trochu mě rozesmívalo, jak o postavě Montgomery Clifta ve filmu nejčastěji padlo "on je tak krásný", nebývá to adjektivum hojně užívané pro mužské hrdiny. Olivia de Havilland ve své tradiční chudinkovské roli, už mě začíná unavovat. (28.11.2012)

Melodrama, které i přes své tradiční schéma ohromně překvapí. Je to jak zásluha Olivie de Havilland, tak Wylerovy citlivé režie. (18.08.2011)

Začátek nic moc, vlastně mě dost nudil, ale čekání, co z toho vyleze, se vyplatilo. Pohrdání může být silnější zbraň než nabitá pistole nebo pořádně ostrá dýka. A Catherine ho oběma pánům naservírovala plnou mísu. Pokud jde o herce, pořád si nejsem jistá, jestli Montgomery Clift uměl skutečně hrát - už ve třetím filmu mě nepřesvědčil. Ale Olivia mě zaujala už v Jihu proti severu - a mně neznámý Ralph Richardson se postaral o příjemné překvapení. (13.10.2010)

Z vybroušeného celku jsou perfektně napsané i zahrané postavy tím hlavním, co Dědičce zajišťuje půvab a přitažlivost i po šedesáti letech. Po celé dvě hodiny jsem s velkým zaujetím sledoval odstíny v chování všech postav, zkoumal jejich pohnutky a zájmy, abych si nikdy nebyl nadlouho jistý, že vím, kdo to jak doopravdy myslí. Mně dosud neznámý Richardson, Clift ve svém třetím (!) filmu a neskutečná de Havilland, vedle jejíž proměny působí Černá labuť Natalie Portmanové jako ošklivé káčátko, ti všichni podávají pod Wylerovým vedením stoprocentní výkon. (26.06.2011)

Dneska to měla mamka puštěné zrovna v odbě, kdy jsem přišli na oběd. Chytlo mě to a nepustilo. Olivia de Havilland byla vynikající, Ralph Richardson byl tak odporně tvrdý a zároveň bylo od začátku jasné, že má v hodnocení toho mladého hajzlíka pravdu... Jen se přiznám, příliš jsem nepochopila, v čem že spočívala ta šílená krutost, když na konci Catherine nepustila toho šaška do domu. Neznám knižní předlohu a neznala jsem ani film, tak jsem tak tiše doufala, že odkázala všechny prachy charitě, vezme si ho a po svatbě mu oznámí, že nemají ani na slanou vodu. To by mě dostalo. takhle mi ten konec přišel nijaký. Pokud jde o hodnocení, bylo by to u mě mezi 3 a 4, ale s ohledem na vynikající Olivii de Havilland dávám 4. (22.07.2012)

Podle románu Henryho Jamese WASHINGTONOVO NÁMĚSTÍ - a zcela v jeho duchu. (06.11.2016)

Paráda. Obdivuji Olivia de Havilland, že dokázala být tak nehezká, ale přitom herecky fascinující. Její závěreční triumf tvrdosti je strhující. Jak její postava říká (tak nějak)":"byla jsem vyučena mistry krutosti". Cesta dívky hodné, ošklivé a bez sebevědomí k samostatnosti a osobní odplatě za ukradené ideály. (24.06.2007)