Zajímavosti (57)
Byli jednou dva písaři (1972)
- Hlavní protagonisté Miroslav Horníček a Jiří Sovák vůbec neměli texty, pouze si přečetli o čem má daná scéna být a zbytek byl čirou improvizací. (cariada)
Byli jednou dva písaři (1972)
- Sedmému dílu (Divadlo) chybělo 7 minut. Během hodiny je Miroslav Horníček dopsal a dotočili je. (Elisebah)
Věra - nevěra (1972)
- Úvodní scéna uvíznutí ve výtahu „pater noster“ je nejspíš narážka na obdobnou podobnou scénu též s Miroslavem Horníčkem ve snímku Táto, sežeň štěně! (1964). (sator)
Čas slunce a růží (1968)
- Závěrečné titulky se objeví nejen písmem v obraze, ale navíc je čte Miroslav Horníček. (honajz)
Hovory H (1968)
- Než Horníčkovi nabídla tento pořad Pražská televize, vyzkoušel si tento druh pořadu – dnes se říká Talkshow – v Brněnské televizi. Jednalo se o tyto tři pořady: Hovory přes rampu (od r. 1968), Hovory mezi námi (od r. 1968) a Knihy mají své osudy (od r. 1969). Vůbec poprvé si Miroslav Horníček model pořadu vyzkoušel na přání přátel v Karlových Varech a oni vystoupení pojmenovali právě „Hovory přes rampu“. Pořad byl nadmíru úspěšný a herec s ním jezdil po celé republice. (sator)
Hovory H (1968)
- V roce 1970 dostal Miroslav Horníček ocenění Zlatý krokodýl za tento pořad od Československé televize pro úspěšné tvůrce a pořady. Pro zdravici zašli filmaři za jeho přítelem Janem Werichem a natočili u něj na Kampě půvabnou zdravici. Jenže než došlo k předání, byl Werich zakázán a filmová zdravice zmizela na desítky let v trezoru. Až po roce 1989 ji objevil Karel Čáslavský a můžeme ji vidět v jeho pořadu Hledání ztraceného času (od r. 1991) v díle s názvem W+V, kde ji Horníčkovi po 20 letech poprvé promítly. (sator)
Hovory H (1968)
- Dlouho Horníčkovi nikdo nevysvětlil, proč vlastně musely Hovory H skončit. Až později mu jeden z ředitelů tehdejší televize Karel Kohout řekl, že „není myslitelné, aby jedna privátní osoba měla celou jednu hodinu svůj vlastní program v televizi, protože to prý mohou mít jen výše postavení lidé.“ (raininface)
Hovory H (1968)
- Poslední tři natočené díly skončily v trezoru. Některé zdroje uvádějí, že z nich byl sestříhán poslední vysílaný díl a že díky tomu v něm Horníček vystřídal tři obleky. (raininface)
Hovory H (1968)
- Jan Werich nevěřil, že tento hodinový pořad je natáčen jen jednu hodinu. „To mi nevykládejte! Točíte to tejden a pak stříháte ty nejlepší části,“ říkal Horníčkovi. Uvěřil, až když byl sám hostem pořadu. (raininface)
Hovory H (1968)
- Prapůvod myšlenky na televizní podobu tohoto pořadu je možné vysledovat během Horníčkova pobytu na Expu 1967 v Montrealu. Horníček tam na hotelu v televizi viděl talk show herce Petera Ustinova, který „seděl u stolu s chlapem, absolutně vážně spolu hovořili a diváci řvali smíchy“. Po návratu domů oslovil Horníček režiséry Roháče a Svitáčka s úmyslem realizovat takový pořad v Československé televizi. (raininface)
Hovory přes rampu (1968)
- Jednalo se o zkušební formát v televizi dosud nevysílaný, v Brněnské televizi byl dokonce autor pořadu Horníček postrašen, že bude-li pořad propadák, zaplatí náklady na pořad, což bylo ve své době astronomických 140 tisíc Kčs. A protože byly Hovory mimořádně úspěšné, časem se z nich vyvinuli pravidelně vysílané Hovory H (od r. 1968), už natáčené v pražském studiu. (sator)
Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967)
- Za celou dobu promítání filmu na Expu 1967 si diváci nikdy nezvolili variantu nevpustit polonahou sousedku do bytu pana Nováka (Miroslav Horníček). (raininface)
Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967)
- Zahraniční kritici Kinoautomat označili za vrchol výstavy Expo 1967. Proč, to se mohli českoslovenští diváci přesvědčit až roku 1971 v pražském kině Světozor, které kvůli interaktivnímu představení prošlo nákladnou rekonstrukcí. Už o rok později však bylo další uvádění nelineární situační komedie z blíže nespecifikovaných „ideových důvodů“ zakázáno. Pomyslnými spolutvůrci filmových eskapád pana Nováka (Miroslav Horníček) se tuzemští diváci stali znovu v květnu 2007, kdy se Kinoautomat vrátil na tři večery do Světozoru. (Letní filmová škola)
Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967)
- V Montrealu byl Kinoautomat představen ve dvou verzích, jedna byla určená dospělému publiku, druhá dětskému, které si mohlo vybrat z nabídky československých kreslených filmů. Role konferenciéra, seznamujícího diváky se způsobem hlasování a vyplňujícího čas nutný k výměně 35mm filmových kotoučů, se ujal rovněž Miroslav Horníček. Anglický text se musel naučit zpaměti s pomocí magnetofonové nahrávky. (Letní filmová škola)
Bez pasu v cizích postelích (1965)
- V Československé televizi byl film uveden pouze jednou (5. 8. 1972), její tehdejší ředitel při té příležitosti řekl Horníčkovi: „To berte jako mou pozornost pro vás, víckrát už to nepoběží.“ (raininface)
Obyčejný fašismus (1965)
- Když si režisér Romm poslechl český komentář Miroslava Horníčka, objal ho a řekl mu, že je to nejlepší ze všech dosavadních komentářů k jeho filmu. (raininface)
Neschovávejte se, když prší (1962)
- Miroslav Horníček, který zde hraje faráře, měl v roli přikázánu jízdu na motocyklu. Herec, který měl tehdy čerstvý řidičský průkaz na auto, se nebyl schopen řízení motocyklu naučit. Režisér proto přistoupil k trikovému způsobu. Všechny scény, kdy má farář řídit motorku, jsou řešeny tím způsobem, že herec túruje motorku, předstírá, že se chce rozjet, nastane střih a odjíždí motocykl řízený instruktorem, zabíraným zezadu. V jediné scéně, která je zabíraná čelně, nebylo možné Horníčka nahradit, tedy musel řídit on sám. To bylo řešeno tak, že motocykl neměl spuštěný motor a na laně ho mimo záběr táhlo dvanáct chlapů. (cundak)
Žárlivost (1962)
- Námět ke hře dodal syn Miroslava Horníčka, Jan Horníček. (sator)
Amerika očima Francouze (1960)
- Tendenční komentář k dokumentu namluvil Miroslav Horníček. (sator)
Těžká Barbora (1960)
- Forbíny a vystříhané scény s Werichem a Horníčkem viděla archivářka a dramaturgyně České televize Berková, poprvé v pražském kině Dlabačov u příležitosti Horníčkových sedmdesátin. Šlo o materiál zachráněný filmovým historikem Myrtilem Frýdou a doktorem Goldscheiderem z popelnic ve Vladislavově ulici, kde tehdy televize sídlila. Když se později v archivu zajímala o staré záznamy pro výběr k dalším pořadům, zjistila, že tam jsou uchovány některé předscény a torza obou představení. Byla však rozstříhaná, v katastrofálním technickém stavu a doplněná popiskem: „Neúplné, unikát, nelze dát dohromady.“ Berkové se však podařilo materiály rekonstruovat. Obraz záznamu technicky vylepšil Jiří Volman, s písemnou dokumentací pomohla Werichova sekretářka Jarmila Týlová a vyhozený druhý díl Těžké Barbory donesl zvukař Kamil Příhoda. Vodítkem se staly i rozhlasové nahrávky a gramofonové desky, aby se nejdůležitější útržky vložily tam, kam patří. Technici střihového pracoviště zase po milimetru srovnávali synchronní zvuk a doplňovali chybějící části slov. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (sator)
Související novinky
Finále Plzeň - Grande finále domácí tvorby
12.04.2018
Zpráva všem, kdo mají rádi český a slovenský film! V Plzni koncem dubna proběhne už 31. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který nabídne to nejlepší z česko-slovenské filmové, televizní i… (více)
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 1984 |
Barrandovské nocturno aneb Jak film zpíval a tančil |
| 1983 |
Muzikál pro Nelly Gaierovou (TV film) |
| 1975 |
Hudba kolonád |
| 1974 |
Musím se ti k něčemu přiznat (TV film) |
| 1971 |
Písně žáků darebáků (TV film) |
| 1970 |
880 kladívek (TV film) |
| 1967 |
Kinoautomat: Člověk a jeho dům |
| 1966 |
Smrt za oponou |
| 1965 |
Bez pasu v cizích postelích |
| 1964 |
Lov na mamuta |
Táto, sežeň štěně! |
|
| 1963 |
Bez svatozáře - vypravěč |
Šest žen (TV film) |
|
| 1962 |
Neschovávejte se, když prší |
| 1961 |
Každá koruna dobrá |
Půlnoc s hrdinou |
|
| 1959 |
Kam čert nemůže |
| 1955 |
Samota (TV film) |
| 1954 |
Byl jednou jeden král... |
| 1952 |
Mladá léta |
| 1951 |
Mikoláš Aleš |
| 1949 |
Pan Novák |
Výlet pana Broučka do zlatých časů |
|
| 1948 |
Soudný den |
| 1947 |
Polibek ze stadionu |
| Seriály | ||
|---|---|---|
| 1972 |
Bakaláři |
|
Zatloukat (S01E04) |
||
Kredenc (S01E03) |
||
Manželská hra (S01E01) |
||
Byli jednou dva písaři |
||
Svatba (E10) |
||
Lebkozpyt (E09) |
||
Tělocvik (E08) |
||
| více epizod (7) | ||
| Hudební videoklipy | |
|---|---|
| 1963 |
Miloš Kopecký feat. Miroslav Horníček – Francka a Johnny |
| 1961 |
Jiří Suchý: Marnivá sestřenice |
Yvetta Simonová: Já jsem zamilovaná |
|
| Divadelní záznam | |
|---|---|
| 1961 |
Člověk z půdy |
| 1960 |
Balada z hadrů |
Těžká Barbora |
|
| 1956 |
Husaři |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1980 |
Třináctá komnata prince Měděnce |
| 1978 |
Láááska! |
| 1972 |
Věra - nevěra (TV film) |
| 1969 |
Ve vlaku |
| 1967 |
Besuch am Abend (TV film) |
| 1963 |
Melouch (TV film) |
| 1962 |
Zhasněte lampióny (TV film) |
Žárlivost (TV film) |
|
| 1958 |
Jak se člověk naučil létat |
| 1957 |
Konec jasnovidce |
| 1956 |
Herecké anekdoty (TV film) |
Platit, prosím! |
|
| 1954 |
Psí starosti |
| 1948 |
Zrcadlo |
| 1947 |
Muži ve fraku |
Nedělní odpoledne |
|
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1994 |
Tři Alberti a slečna Matylda (TV film) - divadelní hra |
| 1964 |
Táto, sežeň štěně! |
| 1961 |
Půlnoc s hrdinou |
| Seriály | |
|---|---|
| 1972 |
Byli jednou dva písaři |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1993 |
O Plzni vážně i nevážně s Miroslavem Horníčkem aneb Být Plzeňákem... |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1972 |
Věra - nevěra (TV film) |
Účinkující
Související novinky
Finále Plzeň - Grande finále domácí tvorby
12.04.2018
Zpráva všem, kdo mají rádi český a slovenský film! V Plzni koncem dubna proběhne už 31. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který nabídne to nejlepší z česko-slovenské filmové, televizní i… (více)