Šance

Tradiční zábavná show mého mládí. Sledoval jsem ji pravidelně a docela se u toho i bavil. Znělku si pamatuji do dneška, stejně jako příjemnou dvojici Dvořák + Vladyka. Nikdy se k ní pravděpodobně již nevrátím, zase takový zázrak to nebyl, ale mnoho dnešních podobných show ji nesahá ani po kotníky. Poctivé tři hvězdy jsou tak akorát. (15.04.2016)

Další z povedených televizních pořadů, kterých je v dnešní době napříč všemi televizemi jako šafránu. Pepu Dvořáka jsem měl a pořád mám coby herce opravdu rád, Dejdar mi taky nevadí a Vladyka rovněž tak (i když u toho - já mám raději jeho hlas coby spolu komentátora při cestopisech). Jak už to tak bývá – kvality jednotlivých dílů byla různorodá, ale tak to bylo dáno tím, kdo se tam zrovna objevil za hosty (ať už z řad celebrit, nebo i kouzelníků a akrobatů) – tak to ale bývá u každého pořadu… (04.02.2019)

Typická zábava dané doby, na kterou se dnes už jen může vzpomínat! I na spoustu umělců, co v ní účinkovali. Ve mě záznamy některých dílů vyvolávaj nostalgii jak bič a rád vzpomínám na dětství u báby, kde to frčelo každej večír. Navíc spousta nezapomenutelnejch scének, především od Izera a Dobrodinskýho, Holzmanna či Wimmera... Za ty vzpomínky 80% (25.04.2020)

Šance se vysílala od roku 1992 do roku 2003, vysílalo se 46 dílů, všechny kromě prvního uváděli Pepa Dvořák s Mirkem Vladykou a Martinem Dejdarem, první díl uváděl Roman Holý. Kromě scének byli hosty také šoumeni, kteří ukazovali své různé dovednosti a kuriozity. Nebyl to vůbec špatný pořad, bavil velmi dobře a spolehlivě. V roce 2013 uvedla ČT speciální vydání k oslavě 60ti let vysílání (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10563993283-sance/21352216216/). Pořad uvádělo opět zkušené trio, hosty byli imitátor Petr Jablonský, Luděk Sobota s Jaruš v parodii na Poště pro tebe, Tonya Graves, Jitka Zelenková, Leona Machálková, Michal Nesvatba a Zdeněk Srstka. Na plátně se sem tam promítaly vzpomínky na staré pořady a oblíbené hosty. Navíc před pořadem byla úžasná uváděcí předscénka z televizního prostředí. Jeden z nejlépe nachystaný a natočený zábavný pořad z řady vzpomínkových pořadů k výročí ČT. (02.06.2013)

Co si budeme povídat. Šance ve svých pozdějších a posledních dílech trošku nenaplňovala své jméno a to, o čem byla v raných a středních časech. Tedy byla nejprve za Martina Dejdara a i později velkou část moderování pana Dvořáka s panem Vladykou za pořad, který objevoval talenty či kuriozity a byl i tak scenáristicky stavěn. Měl svou talentovou a dovednostní část a i svou zábavní část, která se skládala krátkou chvíli z homevidea, tedy do té doby než začal pořad Tak neváhej a toč, mnohdy z neuvěřitelně zábavným dabingem Josefa Dvořáka, poté ze zpěváků a scének či historek herců a hereček. Později a mám důvodné podezření, že naprosto záměrně, se snažila vzhlížet k tehdy šíleně úspěšným nováckým estrádám, byť v trošku slušnějším podání, ustupovala talentová část pryč. Naštěstí tento záměr nikdy nedosáhl pochybné kvality typu Petra Novotného nebo Zlaté mříže složené z laciných a trapných vtipů. Pozdější díly byly slabší ale pohybovaly se v únosných mantinelech. Plusem bylo navíc i mnohé objevení zábavných lidí, kteří se osvědčili i lety. Ať už imitátor Petr Jablonský, či dvojice Izer - Dobrodinský, kteří v Šanci snad vždy předvedli ukázkovou parodii aktuálních televizních formátu způsobem jim vlastním, tedy ujetým. Některé scénky jsou dodnes kultovní Tabúú, 7 čili sedm dní, anebo Receptář. Můžeme ovšem vzpomenout i na legendární scénky Jiřího Wimmera Ostrava a Dirigent, či Mrazík Martina Dejdara. Šance měla vždy podle mého názoru výkyvy v kvalitě, něco bylo dobré, něco o trochu méně a později mnohdy i uměle vtipná, leč stále svého času velmi snesitelný a občas i zajímavý pořad. 60% (16.04.2020)