Vladimír Řepa
nar. 08.11.1900
Praha, Rakousko-Uhersko
zem. 19.08.1957
(56 let)
Praha, Československo
Biografie
Vladimír Řepa se narodil 8. listopadu 1900 v Praze. V sedmnácti letech, jako nadšený ochotník, utekl k divadelní společnosti ředitelky Kolaříkové v Kladně. V letech 1918 – 1919 hrál u divadelní společnosti ředitele Jeřábka, 1920 působil v Plzni, vystupoval krátce v Českých Budějovicích a v Bratislavě. Krátkou dobu hrál rovněž v pražské Uranii. V roce 1922 ho Jaroslav Kvapil angažoval do Vinohradského divadla, kde setrval do roku 1948. Následně byl přijat do činohry Národního divadla. V ND hrál do své předčasné smrti v roce 1957. Své angažmá v ND přerušil na dobu od 1. 7. 1949 do 31. 8. 1952, kdy se stal hereckým zaměstnancem Československého filmu.
Největší herecký vývoj prožil ve Vinohradském divadle. Od klackovitých výrostků se brzy propracoval k náročnějším a k velkým charakterním, komickým, satirickým, groteskním rolím. Blízkým mu byl Molièr (zahrál si například Argana ve „Zdravém nemocném“ a Harpagona v „Lakomci“). Po přechodu do ND nedostal žádnou větší příležitost, hrál samé malé a epizodní roličky. Proto větší uplatnění získal ve filmu. Situace se změnila po sezóně 1952/1953, kdy dostával větší příležitosti a začalo se prosazovat jeho vyzrávající herectví. V ND se skvěle vyvinul v charakterního herce, své postavy skvěle obohatil a zdokonalil. V té době byla jeho největším výkonem postava Lízala v „Maryše“ bratří Mrštíků, kterou pojal až v tragické velikosti. Ve své poslední sezóně vytvořil titulní roli v Držíćově komedii „Duno Maroje“. Zde právě byl vidět rozdíl obou postav, tragické a komické, a Řepova osobitá charakterizační vloha mimická a hlasová. Bohužel náhlá smrt přerušila nadějný a velký vývoj tohoto skvělého charakterního herce.
Ve filmu debutoval už ve svých pětadvaceti letech, kdy v roce 1925 ztělesnil mládka Tondu Kolenatého v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ režisérů Svatopluka Innemanna a Ferry Seidla a básníka Boleslava Jablonského ve snímku JOSEF KAJETÁN TYL pod režijní taktovkou režiséra Svatopluka Innemanna. Do konce němého období se objevil ještě ve dvou filmech ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (úředník), kde hrál po boku svých tehdejších kolegů z Vinohradského divadla, a PANCÉŘOVÉ AUTO (policista).
Ve zvukovém období ho režiséři viděli jako pouhého epizodistu. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let byl jedním z nejobsazovanějších herců v Československu. Například v roce 1940 hrál v neuvěřitelných 13 snímcích. Nejdříve ztělesnil malé role dělostřelce (LOUPEŽNÍK), sluhy (AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA), vojáka (JAN VÝRAVA), hostinského (BOŽÍ MLÝNY) či konšela (CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH) aj.
Z větších si jmenujme konfidenta Bendu v Cikánově BATALIONU (1937), velkostatkáře Kubelku v DÍVCE V MODRÉM (1939) Otakara Vávry, obchodníka Rosůlka ve Slavínského komedii PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA (1940), vrátného z komedie DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (1940), Kudrnu z Čápovy BABIČKY (1940), sluhu Jeřábka v TETIČCE (1941), zloděje v HOTELU MODRÁ HVĚZDA (1941) Martina Friče, přednostu Vandase v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941), Hoblíka v RYBĚ NA SUCHU (1942) atd.
Po válce se pro Řepu situace nezměnila, ale vyjmenujme si: NEZBEDNÝ BAKALÁŘ (konšel), ALENA (platnéř Tomáš), SLEPICE A KOSTELNÍK (kulak Voznica), TEMNO (rychtář), KARHANOVA PARTA (brusič Záruba), CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (majitel pekárny), DOVOLENÁ S ANDĚLEM (rekreant Herzán), PLAVECKÝ MARIÁŠ (předseda JZD), JAN HUS (farář Jan řečený „Peklo“), JAN ŽIŽKA (novoměstský konšel Bradatý), JURÁŠEK (Dražil) a PROTI VŠEM (kutnohorský měšťan).
Řepovou jedinou hlavní roli se stal pekař Jan Racek v Machově komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (1950). Poslední role konšela (PROTI VŠEM) a rytmistra Königa ve Steklého komedii POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) byly uvedeny až po jeho náhlé smrti (kvůli jeho úmrtí se v komedii POSLUŠNĚ HLÁSÍM musely upravit některé scény). Na filmovém plátně za třicet dva let sehrál přes sto dvacet postav a postaviček.
Spolupracoval rovněž s rozhlasem (př. „Jan Evangelista Purkyně“ „Jak přišla basa do nebe“). Oblíbený herec Vladimír Řepa zemřel náhle 19. srpna 1957 v Praze v pouhých nedožitých padesáti sedmi letech.
Herec
Krátkometrážní | |
---|---|
1944 |
Prosťáček |
1940 |
Podvod s Rubensem |