Miroslav Zounar

Miroslav Zounar se narodil 15. června 1932 v Osečnici do rodiny slévače v hutích. Jako chlapec vyrůstal ve východních Čechách a za války mu zemřela matka. Po provdání otce byl malý Miroslav na vychování u bezdětné tety a strýčka. Po maturitě na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou se měl stát lesníkem na písecké lesnické škole.

Už během studií hrál u ochotníků v Rychnově a na radu hostujícího Ladislava Boháče vystudoval v letech 1951 – 1955 DAMU u profesorky Evy Šmeralové. Nejdříve byl hercem a loutkohercem u Vesnického divadla (1955 – 1957) a byl zaměstnán filmovou prací (1957 až 1959). V letech 1959 – 1962 byl hercem oblastního Městského divadla v Příbrami.

Po angažmá u královehradeckého Divadla Vítězného února (1962 – 1974) a v pražském Činoherním klubu (1975 – 1977) se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov (1977 – 1991), z kterého odešel na odpočinek. V letech 1958 – 1959 a 1976 hostoval v činohře pražského Národního divadla.

Na divadle vytvářel hlavně charakterní postavy (přesně v zásadách socialistického realismu) př. ve hrách „Peer Gynt" (Peer Gynt), „Farma pod jilmy" (Eben), „Osudy dobrého vojáka Švejka" (Švejk), „Sprcha" (Pěšák), „Dalskabáty" (Trepifajksl), „Měsíc pro smolaře" (Jimmy), „Loupežník" (Šefl) apod.

Do českého filmu vstoupil nejdříve ve snímcích Studia FAMU (MUZIKANT a ZTRACENÁ POSICE) a na konci 50. let, ale k soustavné práci byl přizván až po příchodu do Prahy a po angažování na Barrandově. Často hrál v politicky zprofanovaných snímcích a schematické funkcionářské postavy.

Uveďme si třeba úložky spolužáka Koutného (VINA VLADIMÍRA OLMERA), pyrotechnika (BOMBA), závodníka Tomana (DĚDEČEK AUTOMOBIL), poručíka Horáka (ZATOULANÉ DĚLO), Balcara (ŠKOLA HŘÍŠNÍKŮ), vězně Kocmana (NOC ORANŽOVÝCH OHŇŮ), hraběte Augusta (PALETA LÁSKY), Bernáška (ČAS LÁSKY A NADĚJE) Karneta (VÍTĚZNÝ LID), Háčka (TICHÝ AMERIČAN V PRAZE), Pavlíka (DRSNÁ PLANINA), von Pallawského (SIGNUM LAUDIS) i Bendu (HODINA ŽIVOTA). Často hrál ve slovenských produkcích.

I když nejčastěji představoval malé nebo dokonce epizodní roličky (byl jedním z nejobsazovanějších filmových herců 70. a 80. let), několikrát stvořil větší a dokonce i titulní kreace. Dvakrát ztvárnil autentickou postavu dělnického prezidenta Klementa Gottwalda ve DVACÁTÉM DEVÁTÉM (1974) Antonína Kachlíka a v Záhonově a Bahnově slovenské POÉME O SVEDOMÍ (1978).

Divácky nejoblíbenější však je jeho předseda JZD Rádl v Troškově trilogii SLUNCE, SENO, JAHODY (1984), SLUNCE, SENO A PÁR FACEK (1988) a SLUNCE, SENO, EROTIKA (1990). Roku 1994 se s filmem rozloučil (PRINCEZNA ZE MLEJNA).

Výrazně spolupracoval s rozhlasem („Tichý Don", „Spartakus", „Hrabě Monte Christo" aj.), dabingem (př. SVATÝ ROK, ZÁLETNÍK), televizními inscenacemi (tř. CHVÍLE ROZHODNUTÍ, DŮM NA KONCI MĚSTA, SIGNÁL, DEN VELKÉHO TICHA, HLAS KRVE, V ZÁMKU A PODZÁMČÍ, ALIBI JAKO ŘEMEN atd.) a seriály (30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, PLECHOVÁ KAVALÉRIE, DYNASTIE NOVÁKŮ, SANITKA, POVSTALECKÁ HISTÓRIA, MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ, TŘETÍ PATRO, BYLO NÁS ŠEST, ZLÁ KREV, RODÁCI, CHLAPCI A CHLAPI, ÚZEMÍ BÍLÝCH KRÁLŮ a taky NÁHRDELNÍK).

Věnoval se umělecké recitaci (pořad NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE, režijně a autorsky připravoval pásma poezie v Památníku národního písemnictví) a práci pro děti. Působil i jako spisovatel, napsal např. sbírku dětských veršů „Zatoulaná slovíčka" (1973) a „Povídej, maminko" (1995), sbírku „Stopy v trávě", novelu „Člověk na cestě", memoáry „Vlny rozkoše" (1995) a další. Psal i texty k dětským písním.

Významně se angažoval v politických funkcích, svazech, odborech aj. (Revoluční odborové hnutí, Svaz českých dramatických umělců či OSA). Získal Výroční cenu Víta Nejedlého (1975), Cenu V. K. Klicpery (1975) na pražském Festivalu českých a slovenských filmů za drama DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974), Zlatého krokodýla (1983) za televizní cyklus pro děti TAK SE PTÁM (1983), za rozhlasovou hru „Víš, jak létá ledňáček" 1. Cenu Prix Bohemia (1983) a za svoji dosavadní práci titul Zasloužilého umělce (1984). Herecké práci pokračuje i jeho syn Martin Zounar (*1967). Herec Miroslav Zounar zemřel 28. března 1998 v Praze ve věku nedožitých šedesáti šesti let.

Jaroslav "krib" Lopour