SirAduard

Asi jsem nepoučitelná plačka, ale i na podruhé funguje absolutně brilatně. Líbezný filmeček o jednom mladém snílkovi, který se snaží vzlétnout k nebesům. A ikdyž je to náročné a život času příliš nedává, musí žít dál. Pro někoho je to málo, ale v mých očích vykouzlili Mijazaki a Hisashi hřejivé slzy štěstí z každého mého zkouknutí.

Naprosto chápu a souhlasím, že Halloween nebo Evil Dead jsou kultovky. Ale i Texaský masakr? Nevím. Možná gorem, avšak i ten mi nepříjde nijak světobornej na svou dobu. V první půlce skvělá atmosféra, ale v té druhé se zpola vytrácí a spíše se tvaruje do hororové grotesky. Sorry všem fandům, asi jsem buran. Já však ten pyšnící se status nedokážu pochopit.

Wow ... ještě teď při psaní vstřebávám emoce z posledního dílu. Jsem překvapen, kolik myšlenek a detailů seriál nabízí. Jaké rozličné emoce dokážou tvůrci vyvolat. Jaký bohatý svět a propracované postavy dokážou vybudovat. A i když první série lehce kolísala, tak jsem u vytržení, do jaké dospělosti a komplexnosti posléze seriál vyrostl. Nechce se mi loučit po tak skvělém dobrodružství. Ale život musí jít dál. Tak jako mým báječným hrdinům.