Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Fantasy knihy nečtu, v cizích světech se necítím moc dobře a ve velkém množství namaskovaných postav se snadno ztrácím, takže se nelze divit, že jsem si desetihodinovou cestu z bodu A do bodu B příliš neužil. Přesto ani na chvíli nepochybuji o velkoleposti viděného, jen na to nejsem ten správný divák. (23.07.2011)

(1001) Když mělo "Společenstvo" premiéru, bylo mi deset a rodiče mi příběhy Pána prstenů četli před spaním tak od pěti nebo šesti. Lze tedy bezpečně říci, že jsem velmi nedočkavě toužila spatřit všechny mé oblíbené postavy ožít na plátně a prožít ultimátní příběh záchrany světa a osobního rozvoje. Možná (nejspíš; určitě) může právě neustálé zírání na tento film, znovu a znovu a znovu a ještě jednou dokola, za to, že jsem si vypěstovala vášeň k filmu. Naučila jsem se "Společenstvo" obdivovat úplně celé a neuplatňovat na něm příliš mnoho kritického myšlení. A to pořád platí, moje láska pro tento film je věčná. Ale když teď už vím, jakým směrem se bude ubírat režijní kariéra Petera Jacksona, začínám si myslet, že on sám osobně nemá skoro žádný tvůrčí styl (umělecké hodnoty). "Společenstvo" je skvělé kvůli báječnému zdrojovému materiálu stvořeném panem Tolkienem a protože Jackson doslova posadil tisíce lidí na zadek a nechal je všechno vyrobit vlastníma rukama (a srdcem). Ale kamera se pořád mele jako šílená a mnoho těch nájezdů a švenků a zoomů působí povrchně a nemotivovaně. A obraz není vždycky tak fotogenický jak by jeden doufal, když je to celé zaplněné elfy a magií. Takto se neochotně pokouším kritizovat formální stránku "Společenstva". Ale fiktivní svět, který skrz ni nahlíží, je dokonalý. ♥♥♥ (21.04.2017)

Peter Jackson. Dokázal nemožné! Skutočne stvoril Stredozem, zem hobitov a elfov, zem naozajstného priateľstva a odvahy, zem z časti rozprávkovú a z časti kruto reálnu. A do tej nás všetkých pozval. A len málokomu z nás sa z nej chcelo vôbec odýsť.Pri ohníku sedím, dumám, akýže to bude svet, keď raz dlhá zima príde, a neuzriem vtáčí let. Režisér a autorky scenára (Philippa Boyetová a Fran Walshová) veľmi presne vystihli ducha románu profesora Tolkiena, zachytili posolstvo Spoločenstva, posolstvo lásky a vzájomnosti, ktorá spája sily Dobra proti mocnostiam Zla. Sila príbehu bola umocnená profesionalitou prístupu k jeho sfilmovaniu.Peter Jackson nielenže sfilmoval nesfilmovateľné, ale urobil to lepšie, pardon, oveľa lepšie ako som ja a myslím si, že aj Vy, mohli očakávať. A scenéria, ktorá bola pre natáčanie vybratá je jedným slovom úchvatná. Nový Zéland, tak tam chcem raz ísť a pásť tam ovečky. Pán prsteňov je bezpochýb jedným z najlepších projektov v dejinách kinematografie vôbec. Peter Jackson stvoril filmový mýtus. (25.03.2008)

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, to je jméno filmu, ze kterého jsem měl obrovský respekt. Dokonce jsem chvíli váhal, zda na něj mám či nemám jít do kina, nakonec jsem se tam vydal, ale přistupoval jsem k dílu značně skepticky, neboť kniha je - a o tom mě teď přesvědčil i pan Jackson - nezfilmovatelná. Pán prstenů je knižní trilogie na níž jsem byl odchován, Tolkien vůbec je v mém okolí nesmírně váženým mužem, a tak se ani nedivým, že jsem místo Karkulky poslouchal Hobita aneb cestu tam a zase zpátky... Rozhodně si však nestěžuji, ba právě naopak, jsem za to nesmírně rád, neboť kdo ví, zda by se mi mistr někdy dostal do cesty, ale teď k filmu. Kdybych měl předlohu a snímek srovnat, nejspíše bych musel Jacksonovo dílo značně zchodit, neboť se jedná o jeden z těch lepších příkladů jak by se k Pánu prstenů přistupovat nemělo. Ono je vůbec dost těžké určit jak by měl film podle této kultovní knihy vypadat, aby byla spokojenost na všech stranách. Na druhou stranu si ale myslím, že Jackson a jeho kolektiv se s příběhem vypořádali nadmíru slušně, sice vyloučili veliké množství situací a změnili množství nemenší, udělali tak jen ku prospěchu filmu, který by se s celkovým vyzněním nemohl vyrovnat. To ale rozhodně vůbec nic nemění na faktu, že Tolkien by se v hrobě obracel, neboť je to jediný člověk, který ví co každá maličká scéna a symbol v knize znamenají. Tolkien vůbec budil zdání že Středozemi sám navštívil a přináší nám příběh z její mytologie, proto se ani není čemu divit, že by nesnesl pohled na film, který některé části příběhu převrací vzhůru nohama, ale budiž, žádný fanoušek jistě nevěřil tomu, že uvidí to co chce vidět, ale tak nějak podvědomě doufal, že to nejdůležitější - podstata příběhu a hlavní dějová linka - zůstane zachováno, a tak se i stalo. Neboť je Jackson sám velikým Tolkienovým fanouškem, cítil co je nutné zachovat a bez čeho se obejdeme a vystihl to vcelku slušně - i když ztráta Toma Bombadila nebo závěrečné scény z Kraje (ne, ta se mi v knize opravdu moc nelíbila, ale potěšil tam Sarumanův konec) přece jen zamrzí. Možná se někteří z vás diví, proč se tu zaobírám zrovna touto látkou, rád vám odpovím - vše ostatní tu totiž již bylo řečeno... Kdybych pak měl celý snímek shrnout, prozkoumat jeho klady a zápory, musím jej ohodnotit 100%, neboť i když se mi nelíbí režie v některých částech, ze které je neuvěřitelně cítit filmovost musím ocenit práci celého tvůrčího týmu, ať je to třeba pan Shore nebo architekti, kteří postavili slušný kraj. Též se mi líbilo Sauronovo oko, Glum a Prstenové přízraky - tedy dokonalá práce studia Weta... Jediné u čeho jsem opravdu zamáčkl slzu v oku, je ztráta knižní ducha... (16.03.2006)

nejepičtější film všech dob, při němž jsem nedýchal celé tři hodiny, takže počítám, že sem vytvořil i nějaký ten rekord. A některé scény jsou na zápis do knihy nejvelkolepějších momentů kinematografie, rozhodně podle mně nejlepší díl celé trilogie, jak kvůli tomu, že je to první díl, kdy všechno, opravdu všechno bylo nové a Jackson splnil úkol do posledního puntíku a ještě přidal moře zábavy navíc, tak i kvůli jisté komornější atmosféře, devítce, která je tady mnohem strašidelnější a lepší než později a Shoreovu soundtracku, ten hraje po celý film a bez něho by Pán prstenů ztratil hodně.. Krásný počátek cesty po Středozemi. PS: úvodní půlhodina je tak fajn oproti té temnotě, která začne pak a neskončí dříve než v třetím díle (12.01.2011)