Šedá zóna

Filmů o koncentračních táborech postupně přibývá. Je to dobře. Holokaust nesmí být zapomenut ani to, že to byli Němci, kdo vymysleli průmyslové vyhlazování celých národů a menšin. Grey Zone je spolu s Útěkem ze Sobiboru snímek o vzpouře vězňů. 7. října 1944 ze čtvrté budovy krematoria v Březince vyšlehly plameny a ozvaly se výstřely. Krematorium IV bylo zničeno. Krematorium mělo osm pecí a bylo zde možno spálit až 770 těl za den. Po jeho zničení již nebylo nové postaveno. Vzpoura vězňů ze Sonderkomanda ušetřila velmé množství životů, protože Němci potřebovali ihned po zplynování těla likvidovat.... Většina snímků o plynových komorách končí zavřením hermetických dveří s okénkem a záběrem na vojáka v masce, kterak z malé plechovky sype do komínu granule Cyklonu B.... - Zde nám tvůrci umožnili nahlédnouti dovnitř komor.... Divák má tak nechtěnou možnost vidět poslední okamžiky celých rodin i to jak vypadaly stěny komor po odvětrání plynu. To píši jen proto, že pár komentujícím přišla atmosféra nízkorozpočtová a slabá !!! * * * * (29.09.2012)

Film s naprosto drsnými a nemilosrdnými scénami i s občas trochu nestíhající atmosférou. Dost mi vadilo to, že i přes ty víc než naturalistické scény se autorům prostě nedaří navodit dostatečně depresivní a tíživou atmosféru, která by tomuhle filmu rozhodně slušela. Kulka do týla sice vypadá drsně, ale pokud se u toho vězni válí na zářivé zelené louce, půlka efektu je rázem pryč. Jako výrazné plus mi ale přišla velká autentičnost a to především u stvárnění Brezinky. Pokud jste sledovali na ČT dokument "Konečné řešení", určitě jste si všimli, že je opravdu dokonalé. No a hodně mi taky nesedl Harvey Keitel jako nacistický oficír. Ale i tak ****. (07.04.2005)

Velmi naturalisticky a syrovy snimek ovsem bez ducha a jakekoliv koncepce a psychologie. Tento velky namet skryva jeste vetsi potencial, ktery zustal nenaplnen. Ty psychologické procesy, ktere postavy musely prozivat jsem z filmu necitil, a tak mi bylo vcelku jedno, ze se jim jejich plan nepovedl, nebo ze je na travniku zastrelili. Bral jsem to jen jakysi smutny fakt a to se da rict asi o celem filmu. (15.12.2009)

Některá témata jsou natolik závažná, že by měla fungovat i při průměrném zpracování. Mít navíc k dispozici Steva Buscemiho, Harveye Keitela a řadu dalších známých a kvalitních herců a nenatočit silný biják, to už zavání velkým selháním. Přesto si nevybavím film z prostředí koncentráku, který by na mě působil tak jalově. Takový Brynych nebyl žádné režisérské eso, ale jeho Transport z ráje, ač se neopíral o silný dramatický děj a z produkčního hlediska byl skromný, dokázal působivým reportážním způsobem zachytit všední život lágru a odjezd transportu tak, že Šedou zónu zřetelně překonává. V Nelsonově snímku mám dojem nepochopení pravidel fungování světa za ostnatým drátem. Dialog velitele lágru s vězněm, který mu oponuje, je jak z jiné planety. Srovnávání motivu přežití plynové komory z mrazivě působivého Saulova syna s podobnou scénou v Šedé zóně mi vyznívá až rouhačsky. Šedá zóna neumí prodat filmové charaktery, vypravěčsky je toporná a rychle zapomenutelná. Celkový dojem: 45 %. (21.10.2018)

Je to velmi podobné filmu Saulův syn, včetně tématu dítěte, které přežije komoru. Drtivá většina filmu je postavená na reálných událostech a většina dění je tu zobrazena s historickou věrností k tomu, co se ve vyhlazovacích táborech dělo. Včetně kluzkých těl, špinavých komor, které se pak každý den myjí a znovu malují. PS: podle několika málo přeživších pamětníků opravdu párkrát malé dítě komoru přežilo, jeho osud však bohužel skončil tak, že ho SS ho okamžitě zabili. (28.01.2018)