Fontána

Ako sa Hugh Jackman naučil hrať a voňať fialky odspodu, alebo 90-minútová odpoveď na otázku, prečo nás fascinujú filmy. Pre mňa osobne jeden z najsilnejších diváckych zážitkov vôbec. Komentár píšem hodinu po odchode z kina a ešte stále mám zovreté hrdlo a premáham búrku pocitov, ktoré mi od prvého záberu filmu až do záverečných titulkov vháňali slzy do očí a spôsobovali vnútornú triašku. Už dávno som si nebol taký istý hodnotením 100%, pretože toto je po všetkých stránkach dokonalé filmové dielo. Príbeh sa originálnou formou vyjadruje k absolútne zásadným životným otázkam. Nie je ani prostoduchý, ani príliš komplikovaný a má pochopiteľnú, no nie prvoplánovú symboliku. A predovšetkým nepotrebuje dovysvetľovávať a chronologicky usporiadavať, treba ho len a len precítiť. Mne sa to podarilo aj vďaka úžasnej audiovizuálnej stránke, vynikajúcej hudbe a, čo ma prekvapilo najviac, výborným hereckým výkonom. Že dobre hrajú Rachel Weisz a Ellen Burstyn, to už je tak trochu štandard, ale oduševnený výkon Hugha Jackmana ma ohúril. Po jeho nemastnom-neslanom výkone v Dokonalom triku som si už myslel, že dokáže zahrať len vystrkovanie adamantiových pazúrov, ale to, čo predviedol vo Fontáne, by si zaslúžilo minimálne nomináciu na Oscara. Tlieskam a neviem sa dočkať opakovaných zhliadnutí. (11.06.2007)

Tohle byl mnou jeden z nejvice ocekavanejch filmu. Velmi zajimave tema, uchvatnej trailer, skvely hodnoceni a Aronofsky, jehoz Requiem povazuju za nej film o zavislostech. Jenze tentokrat to Aronofsky tak skvele jako u Requiem nezvlad. Asi se to dost odviji od mejch obrich ocekavani, ale film mi prisel takovej dost prazdnej. Ve filmu jsou tri obdobi, jak jiste vi kazdej, kdo videl aspon trailer. Minulost se mi libila ze vseho nejvic, skvela hudba a super vizualni stranka, navic asi nejakcnejsi pasaze, ale kdyz uz mela bejt nejaka velka rezba, tak Aronofsky strihnul jinam. Coz by zas tak nevadilo, kdyby to neudelal nekolikrat a nestrihnul vzdy na vcelku nudnej pribeh ze soucasnosti. Ten byl dost chudej jak vizualne, tak hudebne, ale zase se tu nejvic projevilo skvele herectvi Jackmana. Weisz tentokrat nepochvalim, prisla mi misty dost mdla. Prostredni cast mi neprisla nicim napadita ani nicim originalni. A pak tu jsou sceny z budoucnosti, to jsou neskutecny vizualni orgie, ale co se tyce deje, tak je to asi nejchudsi. Kdyby byl film rozdelenej rovnomerne mezi tyhle tri obdobi, tak by to ani tak nevadilo, jenze Aronofsky se nejvic venuje soucasnosti a ta misty lehce nudi. Navic mi prisel celej film pro dane tema desne kratkej, obcas se film krapet tahne a konec je naopak desne uspechanej. A i kdyz jsem se v deji neztracel a vicemene jsem vedel co a jak, presto mi par veci prislo takovejch divnejch. Krapet jako Lynch (ted nemyslim atmosferu). No a vrchol vseho bylo, kdyz po vsech problemech hlavni hrdina konecne objevi strom nesmrtelnosti, neco prekvapene vykrikne a v titulcich naskoci "Ejhle". Takze kolik dat filmu hvezdicek, na jednu stranu skvelej Jackman, skvely efekty, skvela kamera a zajimave tema, ale na stranu druhou krapet jednodussi pribeh a mirne zklamani. Ale tak i kdyz bych si umel hledani nesmrtelnosti predstavit i zajimavejc, par skvelejch myslenek a uzasnejch scen tu je, takze primhourim krapet oko a dam 5*. Tak po druhym skouknuti to uz je jasnejch 5*, sice je soucasnost porad misty krapet zdlouhava, ale jelikoz uz jsem vedel co od filmu cekat a i jsem se v nem lip orientoval, tak jsem si celej film uzil vic. (08.03.2007)

"Komplexné" - bolo prvé slovo, ktoré ma po pozretí napadlo, nasledované "Geniálne a dokonalé". Film, ktorý prestáva byť čisto iba filmom a stáva sa fascinujúcou poéziou, podobnou Kubrickovej 2001 či Soderberghovmu Solaris a pre hľadanie odpovedí o dôležitosti lásky v živote a zároveň pátraní po jeho význame prináša opojenie obohacujúceho osvietenia skrz meditáciu obrazom a zvukom. Priehrštie nadpozemsky nádherných sekvencií, dokonalá súhra obrazu so zvukom a príbeh prekračujúci so vzrušujúcim mrazením vo vašom vnútri hranice transcedentna. Strih spolu s magickou hudbou taktujú príbeh spočiatku ledva badateľným rytmickým "bubnovaním", ktorému sa čoskoro prispôsobí i búšenie vášho srdca, takže v momente, keď nastane akcelerácia v obrazovom strihu zladená s hudobnou zložkou, vaša myseľ i telo je vťahovaná do "centra diania" mimoriadne silno, čím vo vás vynorené emócie dosahujú nečakane vysokej intenzity a v rytme spomínaného "bubnovania" je do vás doslova pumpovaná enegia- Aronofsky s týmto "podprahovým vnímaním" u diváka pracuje až chirurgicky presne. Neopísateľne silný divácky zážitok a Aronofskeho ďalší masterpiece v jednom. [Toronto, jeseň 2006] (21.10.2006)

Vizuální esej, audiovizuální vlnka romantického příběhu. Napsal bych sto krásných slov, abych se silně nedotkl Aronofskyho srdce, ALE vydal jsem se během jeho filmu na spletitou cestu, při které jsem nepodlehl tak naplno, abych se do toho dle snímku bezmezně zamiloval. Ale i tak mě Aronofsky dostal. (21.02.2012)

You do. You will. Fontána je dalším z filmů, o kterých spolu můžeme mluvit hodiny a hodiny, které budeme hodnotit stejně vysoko, a prostě si nebudeme rozumět. Nebudu proto řešit věci, které jsou čistě moje věc a jenom shrnu fakta, která nejde vykládat jinak než jediným způsobem - Hugh Jackman bez přípravy zasazuje nečekaně silný úder a ve své roli/svých dvou/svých třech rolích je pokaždé jiný a pokaždé jedoucí na plný kotel. Rachel Weisz mě naprosto zatloukla do země a rozdílnost její "Dare not pity Spain!" aristokratické panovnice a dnešní "obyčejné" ženy je ještě markantnější než u prve jmenovaného pána. Aronofsky velmi dobře odhadl stopáž a jeho těžce niterný a místy těžce komorní film je tak stravitelný bez nějakých významnějších obtíží. Obrazové ztvárnění je jedním slovem úžasné a hudba Clinta Mansella je dvěma slovy taktéž taková, např. z Death Is The Road To Awe přímo odpadávají kusy osudovosti. Spojení všeho výše uvedeného je co do počtu mrázů přeběhlých po zádech v mém žebříčku hodně vysoko, pročež "Behold - another 100% movie!" (25.07.2007)