Narkotika

Nick Tellis, kterého ztvárnil Jason Patric, je policista z oddělení narkotik a bývalý feťák. Přidělí ho k parťákovi zavražděného policisty, poručíku Henrymu Oakovi, kterého hraje Ray Liotta a oba se spolu potápějí do temných hlubin drogového podsvětí. Tellis brzy zjišťuje, že zdánlivě jednoduchý případ policistovy brutální vraždy je mnohem složitější. Jeho nový parťák ví o celé vraždě možná víc, než hodlá prozradit. V pomalém tempu vyprávěný příběh asi vypadal na papíře líp, než jeho poměrně mdlé zpracování. Herci nebyli špatní, ale vyznění snímku je chladné a nijak zvláště přesvědčivé. (28.02.2009)

Carnahanův osobitý autorský styl dokázal vtáhnout do prostředí, ve kterém někdo s rodinou snad ani nemůže fungovat. Cliff Martinez probleskuje na pozadí, na svůj žánr je to chvílemi až nečekaně intimní, chvílemi zase drsné a způsob nasnímání některých scén vás přinutí cítit se nekomfortně. Ray Liotta, zadržující v sobě víc vody než Hooverova přehrada, byl tentokrát perfektní.. (26.06.2018)

„Živým dlžíme rešpekt. Mŕtvym pravdu.“ Skvelá, drsná, realistická a špinavá kriminálka. Práve nepríjemná atmosféra (a pravdepodobne životný výkon Raya Liottau a to hovorím ako niekto, kto ho obecne nevníma ako ktovieako kvalitného herca) sa postarali o 80%, hoci ma scenár ničím neprekvapil (a ku koncu to mrvil jedna radosť zjednodušovaním postáv, ktoré boli dovtedy „psychologicky“ nadpriemerne napísané a zahrané). (01.11.2004)

Narkotika jsou typické béčko, které se s velkými kluky z Hollywodské první ligy měřit nemůže, ale v podpalubí mezi svými ukazuje pořádně ostré lokty. Joe Carnahana se vzepjal k takovému výkonu, že mu kdekdo prorokoval slibnou režisérkou kariéru. K té bohužel nikdy nedošlo, ale pár stylových filmů po něm přesto zůstalo. S tímhle je to jako s Rayem Liottou v hlavní roli. Na první pohled vypadá trochu ušmudlaně, nijak zvlášť výjimečně a lacině, ale hned na ten druhý překvapí sebejistotou, sympatičností a solidní úrovní. (20.03.2023)

Narkotika jsou přesně na pomezí Miami Vice (Jason Patric se ukázkově vyrýsoval do podoby Colina Farrella) a Zběsilého útěku (digitální neo-noirovský look). Nyní zápory, kterých se urodilo věru nemálo: 1, Vyšetřování neprovází jakákoliv kontinuita, není tu žádné potěšení, že někdo něco vypátral. Prostě jen kdosi srazil různý sekvence, kde si oba vyhořelí detektivové hrajou na těžký páky, a v závěru film ustřihl přes prapodivný klimax. 2, Hlavní dějové pásmo (první plán) nenese jakoukoliv ideu, jakékoliv prvotní téma dramatu, kterému by vedlejší dějové pásmo (druhý plán) mohlo dodávat plasticitu. Jistě, Narkotika stojí především na depresivní hypnotické atmosféře vyživované mimo vizuálu i hudbou, ale s tím se pojí to, že se na ten film nesmíte dívat moc z velké výšky, jinak zjistíte, že je ukrutně zploštělý. 3, Režisér se zmůže maximálně na dvě paralely, které se tváří jako asociativní montáž s dopadem jak na diváka, tak na postavy - ty si žijí ve vlastním prostoru a o nějakých paralelách, které se odehrávají mimo ně, by pochopitelně neměly nic vědět, nicméně ve střižně se dají dělat s celuloidem holt divy. Ale tím také veškeré vypravěčství končí. Když se objeví okénkování a rozdělování obrazu na čtyři čtverce, nemá to podobu chytré juxtapozice, ale... pouhého okénkování. Jinak se příběh valí kupředu nějak tak samospádem. 4, Narkotika nejsou moc akční, vlastně nejsou akční vůbec, detektivní část, jak řečeno, je nijaká, a tudíž si film snaží vypomáhat tím, že propojuje rodinu a práci. Jenže rodinná část je zhola zbytečná a vatovitá a promluvy detektivů s opačným pohlavím zhusta končí jako kolaps divácké pozornosti a zájmu. (28.09.2008)