Harold and Maude
Harold a Maude
Harold and Maude
Režie:
Hal AshbyScénář:
Colin HigginsKamera:
John A. AlonzoHrají:
Ruth Gordon, Bud Cort, Vivian Pickles, Cyril Cusack, Charles Tyner, Ellen Geer, Eric Christmas, G. Wood, Tom Skerritt, Hal Ashby, William Lucking, Ray K. Goman (více)Obsahy(1)
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)
(více)Recenze (379)
Tenhle úchvatnej a citlivej film mi ležel v hlavě tak dlouho, až se stal nezapomenutelnym. Často to nedělám, ale zvedám zpětně hodnocení ze čtyř na maximum. ()
Cynický humor môžem. O to viac v klubovke s pohodovou hudbou. K tomu Harlod, ktorý ignorantstvo svojej matky odpláca "pokusmi o samovraždu". Čo viac si priať do kvalitnej čiernej komédie? Hádam už len staršiu dámu, ktorá sa tohoto mladíka prekvapivo nesnaží natriasť do gatí, ale stane sa jeho matkou aj najlepšou priateľkou zároveň. Veľmi ma potešilo, že sa to nezvrhlo do bláznivej komédie, ale zachovalo si to "decentnosť" až do konca. ()
Ačkoli mě film silně bavil, v podstatě to byla óda na bezohlednost. Chovat se jako punk sice vypadá v osmdesáti letech roztomile, dokonce nám detail na vytetované číslo na předloktí podsouvá myšlenku, že je i morálně zdůvodněný, ale pořád platí, že punk nemůže existovat bez establishmentu, vůči kterému by se vymezoval. Takže nehledat v tom žádné přesažné pravdy, je to jen zábava. ()
3 a půl *, možná i 4... Harold je super a chtěla bych ho znát!! :D ()
Černočerná komedie o bezkrevném mladíkovi bez života a svérázně živelné staré dámě a jejich prapodivném oidipovském vztahu, ve kterém je patologická fixace vyhnána ještě o generační úroveň výš. Harold pochází z bohaté rodiny, jeho život je ovládán dominantní matkou a jeho největším koníčkem je inscenace vlastních sebevražd a navštěvování cizích pohřbů. Maude má oproti tomu ve svých osmdesáti letech energie na rozdávání a trochu tohoto elánu, který Harolda tak fascinuje, se mu snaží předat. Krásně morbidní komedie o krásách života, v níž exceluje mladý vykulený Bud Court, který by za roli Harolda zasloužil být adoptován do Addamsovi rodiny. ()
Maude je čiperná babička, ktorá žije každý deň naplno. V malom zábere na jej zápästie sa dozvieme prečo. Harold je depresívny chalan, ktory sa bojí žiť. Čo to znamená žiť? Nesúrodá dvojica sa skamaráti a zažije spolu pár vtipných chvíľ. Odkaz filmu je buď čím chceš, chceš byt slobodný,buď slobodný. A je tu veľa pekných pesničiek od Cata Stevensa. ()
Príbeh o priateľstve excentrickej dôchodkyne a pesimistického dvadsiatnika vyžívajúceho sa v inscenovaní vlastných samovrážd. Milý a predsa nie prehnane presladený. Soundtrack mi naozaj sadol a z prostredia priam dýchala Amerika 70. rokov. ()
Žádný velký příběh. Prostě se jen potkají dva podivíni s věkovým rozdílem cca 60 let a chvíli si spolu užívají života. Vtipný (pozor, hodně černohumorný), pohodový a optimistický film. Správně divný a přestřelený. 12.03.2023 - ČSFD 84% / 79% IMDb ()
Harold by klidně mohl být dalším členem Adamsonovy rodiny, ostatně jeho záliba v pohřbech a krvelačných vtípcích to jen potvrzuje. Je jiný, což cítí i členové rodiny a nejbližší okolí. A zřejmě proto ho zaujme stejně bláznivá Maude. Ty dva rozděluje věk, jinak ale nic. Ona ho naučila, jak si život užít a jak ho prožít naplno. Harold moc nesnese autority, Maude je spíše ignoruje. Od obou skvělý výkon, hlavně od Buda Corta. To vše zahaleno do zajímavé atmosféry, kdy jsem si dlouho myslel, že se jedná o děj odehrávající se na britských ostrovech. Dalším skvělým doplňkem je hudba. Na to, že Colin Higgins s tímto scénářem absolvoval, tak klobouk dolů. Na druhé straně napsal a natočil jen tři scénáře a filmy. ()
Skvělý film, naprosto geniální způsob využití volného času. Kam až to dojde jsem nečekal, ale v jiném filmu by mi to přišlo nechutné, zde naprosto jasné vyústění. Klobouk dolů. ()
Inspirativní, zábavné, vtipné, odzbrojující, ironické, excentrické, absurdní i dojemné... Objevujte svět, jděte si za svým, občas porušujte pravidla, změňte svůj život, dělejte to, co chcete, protože můžete být tím, kým chcete... Tenhle film s úžasným soundtrackem Cata Stevense má v sobě od všeho kousek. Zamilujete si nejen hlavní postavy, ale i pocit, který ve vás ještě dlouho zůstane a který se dá přirovnat k čerstvé zamilovanosti. Pro někoho možná trochu depresivní, pro mě další z filmů, který otevřel moje srdce a zas o trochu změnil můj pohled na život. Navždycky. Pokud jste ho ještě neviděli, změňte to a... zahoďte předsudky... Pokud ano, možná se stal jedním z vašich srdečních záležitostí a určitě se k němu budete vracet. „Trouble, oh trouble set me free. I have seen your face and it's too much, too much for me. Trouble, oh trouble can't you see... You're eating my heart away. And there's nothing much left of me...“ ()
Harold: Maude. Maude: Hmm? Harold: Do you pray? Maude: Pray? No. I communicate. Harold: With God? Maude: With *life*. ()
Až se jednou konečně setkám s Maude, tak si i toho Jaguára na pohřebák předělám. ()
Ona a on překonají všechny překážky a vytvoří dokonalý, ač nepravděpodobný pár. Krásný film? Jistě! Úsměvná a laskavá romance? Ano a ne. Tahle romance je totiž jako semišová rukavice na ruce Mika Tysona. Forma – semiš, vás přestane zajímat přesně v té chvíli, kdy přiletí první rána na konformismem zamořený solar. Takzvaně laskavé filmy vytvářejí naši dobrou pohodu tím, že nám i světu lichotí, že nás obalují cukrovou vatou – jako by naše duše byla špejle. Harold a Maude nás se světem neusmiřují, žádné morální anestetikum (jako to v literatuře dělá jistý Coelho), kdepak: Oni nám s neodolatelnou grácií vymáchají nos v loužičce banálního faktu, že jediné, co máme, je smrt a jediné, co dostaneme, je život. Smrt a život a každý z nás nahý mezi nimi. Snad je tohle ta situace, která je prapůvodním zdrojem srdečného smíchu a lásky. Přitom je to pořád nesmírně milý film éry Nového Hollywoodu přelomu 60. a 70. let. Řemeslo, disciplína, tradice a tvůrčí svoboda kráčí ruky v ruce a snaha srozumitelně vyprávět smysluplné příběhy je naprosto samozřejmá. Formou vlastně mainstream, sdělením skrznaskrz podvratný manifest. Rodný, snad méně známý, ale stejně vitální bratr majstrštyků jako Easy Rider, Půlnoční kovboj, Absolvent a (jako antiteze, či východisko) dokonce i takové kruťárny jako Kdo se bojí Virginie Woolfové. Film svým humorem může připomenout Monty Pythony, ale upřímně Harold a Maude jsou film, který Terry Gilliam nikdy nedokázal natočit. Spousta excentrického humora a absurdna, ale nic bizarního. Ona je to vlastně klasická pohádka (a víme, jak si Gilliam neporozuměl s bratry Grimmovými). A každá správná pohádka se obrací přímo k naší duši a proto: Maude „není“ reálná postava. Maude je něco skutečně prastarého, co Harold postrádá, co jakoby žije někde mimo něj, s čím si musí najít vztah, co se musí naučit vnímat ne mimo sebe, ale co se musí stát jím samým (ve filmu vzpomínkou na Maud) a něčím, co v něm probudí schopnost žít. Psychologicky je Maude Haroldovou duší, a i proto není jejich vztah deviací, a naopak se nás zcela přirozeně dotýká, vždyť většině z nás alespoň kousek duše chybí. Proto má Maude infantilní rysy – je oddělená od reálného světa (Harolda). Proto Harold nedokáže opravdu žít – bez duše. Ať žije C. G. Jung!:) Doporučuju všem, včetně rodinám s dětmi – z kina máte šanci odejít se širokým úsměvem i zasychající slzou na tváři a zároveň nepodvedeni. A nezapomeňte: „Policajti jsou tak hraví!“ ()
Prostě nemám slov. Zato hodně slz. ()
Se našli, šťastlivci ()
Milý film o inakosti ()
chalan mi strasne bol nesympaticky ale mal velmi zaujimave hobby :-D, zato Maude ta bola uzasna svojim postojom k zivotu ma totalne dostala, doteraz som mal tuto herecku zafixovanu ako ulisnu tetusku z Rosemary ma dieta, odteraz to bude vzdy Maude. Kazdopadne je to velmi zvlastny ale zato velmi dobry prijemny film vyzdvihujuc priatelstvo a lasku v kazdom veku ()
Toto je opravdu můj šálek čaje. Líbí se mi ironický humor, ihned jsem byla vtažena do příběhu. Hudební kulisa (Cat Stevens) je opravdu geniální a skvěle dokresluje atmosféru. Pocity? Úsměv, úplné soustředění, slzy. To je ono! ()
Harold je frajer, kluk, který je znuzen prudérním nalinkovaným životem, a tak neustále předstírá sebevraždy. Nutno podotknout, že hodně zdařile, asi bych mu naletěl. Ale jeho máma ne, ta už ho má přečtenýho. A tak Harold hledá smysl bytí nebo jen povyražení při návštěvách pohřbů neznámých lidí. Tam potká Maude, vitální stařenku, které bude za týden osmdesát a ačkoliv vypadá spíš na to, že bude žít minimálně do sto padesáti, mluví o svých narozeninách jako o konci. Obě postavy jsou skvěle obsazené. Bud Cort (Harold) vypadá na třináct, ale když promluví svým hlubokým hlasem, cítíte, jako by byl i přes svůj mladický zjev o mnoho starší. Ruth Gordon (Maude) taky nevypadá na sedmdesát devět, ale jako poblázněná puberťačka. Oba hrají skvěle a na plátně (i na monitoru) to mezi nimi neuvěřitelně jiskří. A Harold díky své múze poznává, co je to doopravdový život a já, co zase, co je to od srdce se zasmát. A konec, to síla. Alespoň pro mě překvapivý a skvěle zpracovaný. ()
Související novinky
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)