Rudý baron

Že film nebude ve všem úplně přesný bylo celkem jasné a je fajn, že některé fikce v závěru přímo uvádí. Film je to ale skvělý. Parádní jsou vzdušné souboje, na které bych se klidně znovu šel podívat na velké plátno. Hlavní devizou filmu je ale pohled na válku očima zhýralých buržoustů, kteří mají nebeské válčení za sport. A je skvělé sledovat, že i ve chvíli procitnutí při pohledu na skutečnou válku, dokáží alespoň část ze sportu do války nadále přenášet. Třeba to bylo úplně jinak, ale film je tímto úžasný. (09.01.2017)

To jsem se takhle zas jednou probudila ve 4:30, přede mnou víkend a já ne a ne znovu zabrat. Pustila jsem tedy televizi a jediný snesitelný program nabízel kanál Film+, ve 100 let starých uniformách tam pobíhala banda nesympatických německých ksichtů a Til Schweiger, ba dokonce i nějakého toho českého ksichta se mi podařilo zahlédnout. Von Richthofen byl pro mě zatím pouze jméno, spojené s přezdívkou Rudý baron a leteckými souboji dvojplošníků. Tak proč si nerozšířit obzory, nedozvědět se o tomhle legendárním letci víc? No, například proto, že tenhle film je převážně nudný, nepříjemně roztříštěný, zajímavé události přeskakuje a v nezáživnostech se nimrá, předhazuje neexistujícího židovského pilota coby přítele z nejlepších... Kromě toho samotná postava hlavního hrdiny postrádala charisma, Rudý baron mi byl táááákhle volný a vzhledem k pitomě ustřiženému závěru snad nemohla uronit slzičku ani ta osoba, které se slaďoučký, slizoučký von Richthofen přece jen líbil. Nicméně našlo by se i pár kladných dojmů, nejsilnějším z nich je gentlemanství a fair play, hodnoty, jaké se v dnešní bezohledné době příliš nenosí. Leteckých soubojů mohlo být o něco víc, zpracovány byly obstojně. Do třetí hvězdičky pro tento film se musím hodně nutit, je totiž doslova esencí průměrnosti. Dalo se to snést, ovšem podruhé se dívat určitě nebudu. 50% (24.11.2009)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)

Dalo se na to koukat, ale od filmu o nejlepším stíhači 1.sv. války bych minimálně čekal více leteckých soubojů. Celý film bych čekal možná více realističtější. Nebylo jednoznačné, jestli režisér chtěl točit biografii, válečný film nebo nějakou slaďárnu. Bylo to něco tak trochu mezi tím a moc se to úplně nepovedlo úplně zkombinovat. Chtělo by to odvážnější přístup a možná i lepší rozpočet. To by si film o von Richthoffenovi určitě zasluhoval. Jinak určitě to stojí za shlédnutí, nejen pro milovníky letadel. Víceméně souhlasím s názorem Enšpígla. Protože mám pro letadla slabost, tak dávám 4, ale objektivně to je tak na 3. (01.06.2011)

Ach jo. Filmů z I.světové války je tak málo, že bychom museli hledat lupou. Byť je Rudý baron také filmem z I.světové války pojednávající o jednom z největších hrdinů německé armády, při hledání filmů z I. sv. války bych ho radši přehlédl. Rádoby akční snímek z německé produkce se jako akční pouze tváří. Celé toto "dílo" je jedna velká přetvářka. Postava okolo které se celý příběh točí, není Manfred von Richthofen, nýbrž tvůrci tohoto filmu. To byli opravdu experti. Dějová linka je chvílemi tak zamotaná a nepřehledná, že ani ten nejlepší letec by se z takové pasti nevymotal a jistojistě by raději havaroval. V celém příběhu je nadělaná taková paseka, na které bychom našli prvky psychologického rozboru hlavních postav, válečné romance, (ne)akčních scén, a to vše vyplněno postavami, jejichž význam ve filmu ví snad bůh. Jediné plus skví v hereckých výkonech. Ač se k sobě hlavní milenecká dvojice nehodí, jejich pózy jsou uvěřitelné a ke konci filmu nás snad i přesvědčí o tom, že by něco mohli spolu mít. Jaká dvojice spolu rozhodně nevychází je režisér Müllerschön a film. Nevím, jaký odvážlivec svěřil zrovna tento námět do rukou tohoto režiséra, ale jedno vím jistě, dobrá volba to nebyla. Celé to na mě působilo, jako by se na konci měl objevit titulek "to be continued" a divák v kině se mohl dozvědět, že pokračování bude již ve formě válečné telenovely. To by byla pecka. Myslím, že mojí babičku by to ve všední dny dopoledne na Nově určitě bralo. (08.09.2008)