Nae meorisogui jiugae
A Moment to Remember
Režie:
Jae-han LeeScénář:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(více)Recenze (802)
Ťažká citová vydieračka vo formálnom podkutí ázijského minimalizmu je pre mňa dosť náročne zavrhnutiahodná ako i glorikovaná. Postavy medzi sebou komunikujú spôsobom ala My Sassy Girl, žiadny chlap nemá normálny účes a veľmi extravagantným dojmom sa emócie povznášajú na roveň hraničiacej znesiteľnosti. Je to trošku nebezpečné, ale v podstate som sa snažil vziať si zopár tých naivných predstáv o vysporiadaní sa s nadľudskými úlohami pre seba. A čo sa týka tej slzopudnej nainfikovanosti, nato som už skutočne imúnny. Príbeh by ma musel skutočne presvedčiť a odraziť niektoré tie psychologické atribúty v (podobenskej či prosto bytostnej) mechanike reálneho sveta a Leeho pokus sa nedá zrovnávať s touto kategóriou. ()
Měl jsem možnost shlédnout Director's cut, takže musím hodnotit právě tuto verzi filmu. Bohužel. Nevím, která část filmu byla panem Lee rozvedena, ale ta první půlka je neuvěřitelně dlouhá, chladná a bez náboje. Když vzpomenu na My Sassy Girl nebo Windstruck, tak se emoce vyvolané tímto filmem před nimi krčí jak šnek před mrakodrapem. A jako šnek se také celý příběh posouvá k tomu, co z tohoto filmu dělá něco speciálního. Zápletce. Znalcům korejského filmu bude už po první minutě jasné, kterým směrem se film bude ubírat (myslím tím romantická komedie vs. melodrama) - stačí jeden záběr na bezdomovce, lavička a jedno "úsloví" - a za druhou půlku také budou opravdu od srdce vděční, ale bohužel na ni dopadá stín té zbylé půlky filmového koláče. Velkým plusem však zůstává fakt, že John H. Lee zvládnul toto choulostivé téma bez výraznějších etických a morálních klopýtnutí či prohřešků. [září 2006] ()
Uff, to byla síla. Nevím, co s tím. Na jedné straně to je šíleně přehnaná telenovela, na straně druhé - prakticky všichni mí známí z CSFD píšou, že u toho nakonec brečeli. Včetně chlapů. Včetně fanoušků gore-horrorů. A co bych vám lhal - taky jsem si zavzlykal. A to dost. Problém je v tom, že jsem se zároveň cítil hrozně podveden, protože poslední půlhodinu už probíhalo tak otevřené citové vydírání, že jsem byl naštvaný sám na sebe, že to nevypnu a nepůjdu se věnovat nějaké typicky chlapské aktivitě, jako třeba čůrání do fíkusu nebo krkání národní hymny. Herecky je to strašně přeťápnuté, na rozdíl od mnoha jiných recenzentů se mi výkon hlavní představitelky od začátku nelíbil. Hudba - šmarjájozef - do poloviny ty nejojetější šlágry klasické hudby, od poloviny (jako pozadí pro skupinový pláč a nářek) maláskovský klavír a smyčce. Plus neustálá sprška "mouder" obsahujících klíčová slova "láska", "duše", "srdce", "odpuštění" atd. Ke konci to už ani není reálné, režisér sadisticky vrší jednu srdceryvnou scénku za druhou, vyznání střídá vyznání. Trapně předvídatelné, sentimentální a uslzené, ale sakra účinné. Možná je to tím, že film je na rozdíl od jihoamerických nebo indických melodramat opravdu velmi slušně natočen, takže se nemáte tendenci smát i když míra patosu překračuje kritickou mez. Nechci vás ale odradit, podívejte se na to, už jen pro otestování vlastní reakce. Jen nedoporučuji pouštět něžnému pohlaví pokud pak má pracovat nebo někam jít, protože empaticky založené dušičky tohle může docela rozhodit. ()
Neuvěřitelně silný zážitek, nemám slov... ()
Druhé pozretie v režisérskej verzii všetko zmenilo. Najromantickejší film, aký som kedy videl. Áno, pri písaní tohto komentára rumázgam. ()
Nezapomenutelný okamžik, tak to je první film který mne seznámil s JK tvorbou, a který se mi vryl navždy do paměti. Teď když se na to kouknu zpětně, je pro mne tenhle film něco jako starý přítel. Nikdy vám to nezapomenu Ye Jin Son a Woo Sung Jangu : "Kamsahamnida" ()
Nádherný příběh lásky. Vzpomínky zůstávají ukryté, nikdy nejsou ztracené. Emocionálně nabité, sympatické postavy, výborné herecké výkony a vynikající režie. Film, který mě pohltil. Film, který mnou zmítal. Film, který zahřeje každou romantickou duši. ()
Páni, tak hodně silný zážitek z filmu jsem už dlouho neměla, možná že ještě nikdy, momentálně si teda na žádný podobný nevzpomenu....vím, že tohle občas říkám, ale tenhle byl opravdu hodně silný a dojímavý a přitom prostý. V podstatě od té doby co se *Spoiler* dozvěděla, že má Alzheimera, jsem skoro v kuse brečela. I do té doby to byl značně krásný, jemný a citlivý snímek, ale od té chvíle to ještě víc vygradovalo. Nemůžu si pomoct, ale holt naši asijští spoluobyvatelé Země (ano mohla jsem napsat jednoduše Asiaté, ale proč, když český jazyk je tak nádherný) umí natočit krásné filmy. Teď si třeba vybavím film Hrdina, nebo Klan létajících dýk a řada dalších...a to ani nemluvím o tom, jaké mají krásné animované pohádky...Každopádně tenhle romantický snímek mě dostal svou upřímností a prostě vším, ale nevím jestli si ho ještě někdy pustím..nevím jestli jsem připravena se ještě někdy cítit tak zranitelně a prosmrkat tolik kapesníků. ()
Možná někdy je lepší ani nezkoušet si zapamatovat... Říkám si, jestli bych se na tenhle film kouknul, kdyby nebyl korejský, ale evropský nebo americký. Téma jako z nějaké pohádky napohled už jasně značí citové vydírání a ani žádnou inovaci, originalitu. Zvědavost je holt mocná čarodějka/nutitelka. Možná je to ve mně, ale skutečně film, ve kterém zaplácneme první dlouhou půlku nádhernou pohádkou naplněného života, mi zas tak moc nevyhovuje, protože je dopředu jasný, že tak to nezůstane - takové malé upozornění, aby jsme si vytáhli pomalu kapesníky. Asi už tohle vědomí, že prostě musím, ve mně nevzbudilo ani ozvěnu nějakého silného citového hnutí. Ale abych zas tak moc nehanil - herecké práci není co vytknout, dokonce i té scénáristické (když opomineme tu nebytečnou prvoplánovitost filmu), takže přeci jen po prvním zhlédnutí film dosáhne na ty 4*, i když s potížemi. Možná by si byl jistějí v kramflecích, kdyby neexistoval ten director's cut, který jsem tedy viděl i já. On přeci jen hutnější děj lecčemu pomůže. ()
Nevyhrkly mi slzy. Propukla jsem v opravdový neutišitelný pláč. Ve filmu se příliš nemluví. O to víc je řečeno obrazy. A o to víc je vše intenzivní. (Viděno: Director's cut: 144 min) ()
To jsme zase jednou po skončení filmu vytírali podlahu. Může se zdát, že Korejci zde tlačí na pilu tak, abychom nestačili kapesníky sušit, ale přesto je vše natočeno s velkým citem. Důraz je kladen na věrné vykreslení postav i křehkého děje. Herecké výkony obou hlavních protagonistů jsou natolik přesvědčivé, že diváka pak naprosto sžírá trápení, jež prožívá mladý pár marně vzdorující zákeřné nemoci. Po technické stránce je snímek také precizní, nic nepřečnívá, nic nechybí (shlédnuta kratší verze). V Korejské republice se zkátka zařekli, že budou točit parádní kousky. A daří se jim to. ()
Další z filmů, který mi byl doporučen a vlastně mezi asijskými jeden z prvních. Jednoduše to zkrátím - nádherný příběh u kterého jsem brečela jako želva a vím jistě, že ne sama.A nebudu už ani citovat tu úžasnou větu, která v něm zazněla, protože každý, kdo film viděl, s ní určitě mohl jen souhlasit.Plný počet bodů, nic jiného nešlo. ()
"When a memory is gone, so is the soul, they say." Jeden z nejkrásnějších filmů o lásce, jaký jsem kdy viděla. !Film, který musíte vidět než umřete! 92% ()
První polovina filmu mě bohužel nedokázala vtáhnout do děje. Bylo tam mnoho hluchých míst, které film nikam neposouvaly. Upozorňuji, že jsem viděl režisérský sestřih a bylo zde znát, že mnoho scén by se do verze určené pro kina nedostalo (tu jsem však neviděl). Druhá polovina ale nabere nečekaný dramatický oblouk, kde se emoce na sebe postupně vrší, jeden zajímavý okamžik střídá druhý a vše zakončuje dojemné finále. Jedinou nevýhodou filmu tak zůstává jeho nevyváženost. 8/10 ()
Naprosto zdrcující. Když už si myslíte, že nemůžete víc plakat, jste teprve na začátku. Ufff. ()
Posledná polhodina tohoto snímku, je tak emotívna, že ma dohnala k slzám. Podoba s filmom A Walk To Remember (2002) je nepochybná, avšak tento snímok ma niečo, čo "ceste na dlho" chýba... Pokora ! ()
Nechápu to: průměrné hodnocení 87% od 4371 uživatelů (k 8.8.2011)? Proč je tento film o ničem tak nadhodnocen? Hodnocení mě zlákalo, bohužel připravilo nudný a zbytečně strávený čas. Tento film ukazuje obyčejný život dvou jihokorejců, málo zajímavého. Je roztahaný, už od počátku (sledoval jsem director's cut, což to možná ovlivnilo) a nedokázal mě vtáhnout. ()
Moc pěkný film se sympatickými herci, částečně vybočující z řad romantických klišé. Dost věcí mě ale během sledování iritovalo. Od začátku to bylo po odborné stránce poněkud odbyté, předvídatelné, některá místa hluboko pod úroveň filmu, hudba jako vytržená z italských slaďáků a vrcholem byl pan doktor Hovado. Jeho hlavní devíza ale tkví v neuvěřitelně silném konci. Ono pověstné „člověk pozná, co má, až když to ztratí“ snad nikdy nebylo zfilmováno lépe a ještě dlouho po skončení se v tobě roztočí kolotoč dojmů a pocitů. 85%. Toť vše, omlouvám se, že jsem takový film odbyl tímto komentářem, ale musím běžet a koupit si Coca Colu, mám na ni najednou strašnou chuť! ()
Co povedat, opat filmovy zazitok, ktory sa len tak lahko nestrati z pamati. Som rad, ze sa mi podarilo zhliadnut prave directors cut verzijku ktora bolo skoro o pol hodinku dlhsia a presne o tu polhodinku toto krasne predstavenie NATIAHLA. Moc sa mi lubila tichucka, tajomna, prekrasna Ye-jin Son, ktoru som si vsimol nedavno uz v Lover´s Concerto,a tu to svojim vykonikom iba potvrdila. Nadpriemerny movie, ktory sa neda ohodnotit inak, ako iba nadpriemerne, nazdar ()
Mé druhé setkání s korejskou romancí vneslo oproti tomu prvnímu s My Sassy Girl do děje trochu více smutku a ještě více cítů, a přesto ho nedokážu nazvat citově vydírajícím či "přeslazeným". Vlastně naopak - vrchovatá dávka emocí a žalu ho - co se týče realičnosti - posílila natolik, že My Sassy Girl a její podivnou bláznivou hravost hravě strčí do kapsy. Veškerý úspěch stojí na vynikajících hereckých výkonech obou hlavních hrdinů a také netypický výběr hudby od klasické orchestrální evropské až po španělské rytmy tu má svůj podíl na úspěchu. Dokonce ani stopáž nemůžu nijak napadnout - režisérská verze uteče jako voda. A Moment to Remember prostě není co vytknout - dokáže z vás vypudit mnoho slz a můžete si být jistí, že ani jedna z nich nebude zbytečná. Alespoň si člověk jednou za čas trochu umyje klávesnici. ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)