Režie:
Steven SpielbergScénář:
Tony KushnerKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Daniel Day-Lewis, Sally Field, Joseph Gordon-Levitt, Tommy Lee Jones, John Hawkes, Hal Holbrook, James Spader, Tim Blake Nelson, Bruce McGill, Joseph Cross (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Otázka otrokářství vedla v americké společnosti k hlubokým vnitřním rozporům mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem. Když veškeré pokusy o kompromis selhaly a spor se stával stále zuřivějším, vypukla občanská válka. Klíčovou úlohu v občanské válce sehrál Abraham Lincoln (1809–1865), první prezident zvolený za Republikánskou stranu, která byla hlavním nositelem boje proti otroctví. Životopisný snímek Lincoln v režii slavného režiséra Stevena Spielberga zachycuje závěrečnou fázi prezidentova života, kdy vedl usilovný boj za ukončení zničující války a prosazení třináctého dodatku k Ústavě Spojených států amerických, který by natrvalo zakazoval otroctví. V rozhodující bitvě musel určit budoucí směr zdrceného národa a vést komplikovaná politická jednání. Jeho morální odvaha a víra v lidskou důstojnost stála za úspěchem ve volbě, která představovala pro americký národ osudový okamžik. Historický velkofilm podle scénáře nositele Pulitzerovy ceny Tonyho Kushnera proniká k jádru Lincolnových politických úspěchů, ale zároveň ho zobrazuje jako zranitelného otce a manžela. Hlavní roli zachránce americké jednoty a demokracie ztvárnil Daniel Day-Lewis, jenž za svůj soustředěný herecký výkon získal svého třetího Oscara. Dále byl snímek vyznamenán za nejlepší výpravu a nominován v dalších deseti kategoriích včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a režii. (Česká televize)
(více)Videa (56)
Recenze (744)
Jakmile jsem viděl trailer, bylo jasné, že se mi to bude hodně líbit; a také to, že v Evropě Lincoln moc úspěchu nesklidí. A podle toho také vypadá. Člověk by řekl, že skuteční "kritici" se dokáží přenést přes patriotismus a zhodnotí tu poctivou řemeslnou práci, co Spielberg odvedl. Ale nestalo se, takže to budu muset, alespoň částečně, napravit já (jako nadšenec do americké historie)...85%...[26.01.2013_Cinestar_Černý Most] ()
Skvělé herecké výkony v čele s Danielem Day-Lewisem a poněkud obtížné sledování všech těch politických kliček (bez historických znalostí, což je můj obvyklý problém), to je Lincoln. Steven Spielberg nám předestřel k zamyšlení nesmírně obtížnou volbu tohoto muže, kdy se za cenu zrušení otroctví muselo platit životy vlastních lidí a nenávistí mezi severní a jižní částí země. ()
Původně jsem zde chtěl něco napsat o tom, že na CSFD se rozvinula mohutná vlna haterů proti Spielbergovým novým filmům, ale pak mi došlo, že zrovna u tohoto filmu by to asi nebylo to pravé ořechové. Lincoln je film určen především pro domácí trh v USA a tam tomu to hodnocení odpovídá (momentálních 7.7 na IMDb je hodně dobrá vizitka pro jakýkoliv film). My, Češi, můžeme akorát tak ocenit skvělého Day-Lewise, režii, na které jde poznat, že Spielberg to má stále pevně v ruce a hlavně fakt, že na 150 minut trvající film připadne jen minimum nudy. Za mě 80 % s tím, že by mě zajímalo, jak by Američani hodnotili film dejme tomu o Masarykovi? ()
Fascinující filmový dějepis. Steven Spielberg s vypravěčským talentem sobě vlastním vykreslil silný a přesvědčivý portrét muže, který se stal (americkou, ale vlastně i globální) ikonou (a to do té míry, že v jiných dnešních filmech loví vampíry). Abraham Lincoln je takovou americkou obdobou Masaryka (nebo spíš naopak :-)). Genialita Spielbergovy režie tkví v tom, že udělal z podstaty věci neatraktivního kuloárního boje o prosazení 13. dodatku americké Ústavy cosi jako strhující soudní drama, nebo spíš analogii tohoto v USA tak populárního subžánru. Nesporným kladem je, že se tvůrci vyhnuli patetickému ztvárnění, ba naopak lze souhlasně kvitovat fakt, že demokracie a politika je a vždy byla hojně špinavým řemeslem. Zajímavá je též analogie k dnešku, kdy i přes těžké stíny korupce dopadající na současnou politickou elitu (a to platí univerzálně, jak v USA, tak i celé Evropě, o naší samosprávě ani nemluvě) existuje stále naděje, že vlády zamíří pozitivním směrem... Další celkem hodně povedená filmová učebnice dějepisu a jasná vize toho, komu se budou letos udělovat oskaři (minimálně Daniel Day-Lewis je horkým favoritem)... PS: Snad jediná má výtka tkví v tom, že v podtónu filmu je silně cítit paternalismus amerického (euro-atlantického) náhledu na svět, až přespřílišné ukotvení, jakoby ideologie lidských práv nebyla jen jednou z mnoha...ale chápat se to dá... ,,Největší počin 19. století. Schválený pomocí korupce, díky úsilí a pomoci nejryzejšího muže v Americe." ()
Opona se rozhrne, na černém pozadí se majestátně vyrýsuje nápis „Lincoln“ a dřív než stačíte říct „lovec upírů 2“, jste vhozeni do nelítostné bitvy Severu proti Jihu. Detailní záběry urputně křičících vojáků vám sice neprozradí nic o velkoleposti bitev, avšak o to působivěji vykreslí agónii jednotlivců zasažených bajonetem do zad. Vřava rychle utichne a nutno podotknout, že s ní i jakékoliv naděje na další akční scénu. Přeci jen Spielberg už patří ke starší generaci a tentokrát se na nějaké běsnění s bambitkami očividně necítil. Své nové životopisné drama bere vážně (rozhodně vážněji než předchozí paskvil Válečný kůň), nechce se snížit ke snadno přístupným diváckým atrakcím (vizuálním efektům) a staví politické dialogy vysoko nad všechno ostatní.___ Pokud očekáváte, že se film bude točit pouze kolem Abrahama Lincolna a detailů z jeho života, můžete být lehce vyvedeni z míry, centrem všeho dění je totiž jen jedna etapa jeho panování – jedna zásluha a to zrušení otroctví díky přijetí třináctého dodatku americké Ústavy. A vůbec, sám Lincoln se kolikrát v centru dění ani nevyskytuje, představuje pouze strůjce a hlavního hybatele procesu prosazování třináctého dodatku, svědomitě mu kryje záda, poskytuje podpůrnou palbu, ale nikdy se sám nestaví před něj a nepřekáží mu ve výhledu. Rozvážný Abraham tak plní úlohu moudrého dědy - nikoli věkem, ale povahou a svým diplomatickým přístupem k věci. Své myšlenky si (téměř) vždy obhájí, na každou poznámku dokáže sestavit protiargument a ještě ho zakončit alegorickou historkou ze života…___ V postavě Lincolna se skvěle snoubí kvalitní scenáristický podkres (tedy co se jeho charakteru týče) s ještě kvalitnějším hereckým výkonem. Daniel Day-Lewis (Až na krev) si po vzoru Stanislavského metody nastudoval svou roli dokonale – vláčná chůze, aneb důkladný jak v pohybu, tak v projevu, důrazná a přitom neagresivní gestikulace, charismatický obličej, z něhož sálá výrazný úsměv i přirozená autorita – hurá, Abraham Lincoln ožil! Tommy Lee Jones (Muži v černém 3) v roli krajního odpůrce otroctví, Thadeuse Stevense, mu však zdatně sekunduje a nebylo by žádným překvapením, kdyby si tento rok právě tito dva zasloužilci dokráčeli pro své další zlaté sošky.___ Téma otroctvi již Spielberg zevrubně rozebíral ve snímku Amistad, ani v něm se nebál od počátku rozdělit postavy, potažmo celý filmový svět na dvě vyhraněné kategorie – dobro a zlo. Není tak černohumornou narážkou, že Spielbergovo vnímání (nejen) otroctví je silně „černobílé“. Lincoln, podobně jako Amistad, nedokáže diváka vybídnout k zamyšlení a poskytnout mu nějaký prostor k zaujetí vlastního stanoviska. Fakta jsou předkládána systematicky, srozumitelně, jenže také poněkud fádně a nepříliš zábavně. Režie je chladně precizní, ale co se týče vzdělávání diváka historií, pojem „škola hrou“ ji zůstává cizí. Z téměř nekonečných politických slovních přestřelek nás dokážou „probudit“ a emocionálně nabít jen momenty, kdy se přestane mluvit o populaci jako celku a přijdou na řadu jednotlivci, s nimiž jsme schopni se identifikovat – ať už jde o procítěné projevy Thadeuse Stevense, odvážné odhodlání Lincolnova syna Roberta, nebo samozřejmě odbočky do osobního života samotného Abrahama.___ Ovšem neberte mě špatně, ne každý politický monolog je nudný a ne každý státník vás umoří počítáním hvězd na americké vlajce! Film oplývá řadou vyhrocených momentů, kdy vypointovaný monolog a úderné gesto rukou dokáže diváka nabít větší energií, než kdejaký Válečný kůň tančící balet na minovém poli. Z hlediska záživného převedení životopisu na plátno lze také říci, že Spielberg jednoznačně překonává předloňského Eastwoodova J.Edgara, jenž se na rozdíl od Lincolna nebyl schopen prohnout v patřičném dramatickém oblouku jako správná filmová kočka. Nicméně povedenou závěrečnou katarzí se nemůže ve svých posledních výtvorech chlubit ani jeden z režisérských veteránů.___ Vzhledem k základům americké historie snad nebude žádným spoilerem, když prozradím, že otroctví bylo zrušeno a Abraham Lincoln zavražděn. Rozpor filmu pramení z jeho nerozhodnosti, kterou událost ustanovit jako klíčovou pro závěrečnou katarzi. Snímek svou ústřední dějovou linii o třináctém dodatku prakticky uzavře do dvou hodin, bohužel Spielberg po vzoru baterií Duracell vydrží déle než běžní režiséři a směle jede dál! Hledisko vyprávění přesedlá zpět na postavu Abrahama a trvá přesně o pár minut déle, než by bylo záhodno. Divák si své „vyvrcholení“ již prožil v soudní síni, a tudíž může být problém vydržet dalších 20 minut fascinovaně zírat na plátno, obzvlášť když film klíčovou událost Abrahamovy smrti zmiňuje úplně mimoděkem, tedy nevhodně minimalistickým způsobem.___ V celkovém dojmu se rýsuje především pocit z kvalitně odvedeného řemesla – ať už se jedná o zmiňovanou zkušenou režii a vytříbené herecké výkony, nebo o výpravu věrně imitující dobu v čele s drahými kostýmy. Jen ke kameře a hudbě nelze říct víc, než že se snaží na sebe neupozorňovat a raději jen poslušně a nenápadně sloužit filmovému vyprávění. Akademické podívané tohoto druhu chybí „něco navíc“ – zbraně schopné dostřelit i do řad obyčejných diváků, způsobit zvrat hodný efektu „wow“, rozvířit prach, po němž nezůstane jedno oko suché, zkrátka chybí propracovanější spletitost osudů, popř. údernost a razance, nezakládající si jen na úctě k historii. 6/10 () (méně) (více)
Galerie (70)
Zajímavosti (36)
- Daniel Day-Lewis za roli vyhrál Oscara, Zlatý globus, cenu BAFTA a Screen Actors Guild Award. Po filmu Až Na Krev (2007) se stal jediným, kterému se to povedlo dvakrát. (GreatestFan)
- Tony Kushner byl najat jako scenárista, protože Steven Spielberg s ním byl velmi spokojený během natáčení Mnichova. (Martin00x)
- Vzhľad lobistu Williama N. Bilba (James Spader) bol vytvorený od nuly, pretože sa nezachovala žiadna jeho fotka. (Marek1991)
Reklama