Lincoln

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Lincoln, kromě toho že po nocích lovil upíry, byl i prezidentem. A určitě dost význačným, jinak by se filmu o něm nechopil sám Steven "mám s ním radši sci-fi" Spielberg. U nás se o něm na škole moc neučilo, takže jsem doteď věděl jen to, že rád chodil do divadla a při své poslední návštěvě v něm se už nedozvěděl pointu hry, ale díky tomuto filmu jsem si rozšířil vědomosti. Co mě určitě zaujalo je fakt, že politika se za ta staletí vůbec nezměnila a pořád ji ovládá korupce a vlastní zájmy nad těmi lidskými. [OSCAR 2013] .. překvapivých 12 nominací, tedy pro mě. Pokud bych měl něco ocenit, tak asi Tommyho Lee Jonese za jeho roli neúplatného senátora, možná ještě kostýmy .. (16.02.2013)

Nuda, nuda, nuda....dost jsem litoval, že jsem při výběru filmu vybral zrovna tento. Tak nezáživný film, plný zajímavých herců, výpravy...... jsem dlouho neviděl. Raději bych shlédl dokument, který by se snažil přiblížit okolnosti podepsání 13. článku ústavy. Dle mého názoru to chtělo rozbít nějakou vedlejší linií, např. retrospektivou života Lincolna, jeho mládí, dospívání, proč se tak zaobíral otázkou otroctví, co ho k tomu vedlo, jaké měl zážitky, jací byli jeho rodiče apod. Ve filmu vidíme Lincolna už ve stáří, víme o co se snaží, ale abychom znali jeho motivaci a dozvěděli se o této velké postavě historie víc - to mi chybělo hodně. (27.01.2013)

Tak jsem zase jednou zbytečně nutil ty ubohé trpajzlíky, co do úmoru běhají v těch kabelech s batůžky plnými dat, aby mi tímhle zasrali hardisk. Dokonce jsem po nich požadoval, aby běhali místy až čtyřicítkou, abych to tam měl rychle! Chudáci malí, musím je teď aspoň pár dní nechat tu dřinu vydýchat v odpojeném RJ konektoru! A přitom stačilo pustit si po půlnoci ČT2 a tři hodiny sledovat zasedání poslanecké sněmovny, kde by byl zrovna na programu Zákon o povinnosti sběru psích hoven se strhujícím závěrem, kdy by předseda četl přes hodinu jména všech těch nefachčenků a parazitů a oni odpovídali ano nebo ne! Tato zabijácky nudná, patriotistická óda na huhňavého dědka a jeho diskutabilní denegrizaci mě akorát tak přinutila nesnášet pana Boothe za to, že si nešel do Fordova divadla zastřílet tou bambitkou o pár let dříve! Nepochybuji, že si u toho nejeden hrdý, americký dějepisář poprcá prostěradlo s hvězdami a pruhy, nicméně jinak mi to připadá naprosto analogické k tomu, jako bychom my vypustili do světové distribuce strhující, několikahodinové drama o tom, kterak Dobrovský v maďarštině opravuje Jungmannovi chyby v Česko-Německém slovníku a nutili se na to dívat zejména všechny ty asiaty, černochy a araby . Už se na to opravdu vyser, Štefane! (05.01.2013)

Velká slova, vzletné proslovy a svým způsobem jen jeden velký Lincolnův bonmot. Spielberg tuhle část americké historie tak dlouho adoroval, až vznikl pouhopouhý průlet učebnicí dějepisu. Krátké rodinné pasáže vypoví o hlavní postavě drobné střípky a jde se čistě po dodatku, míru a politickém vyjednávání. Bez emocí, bez zápalu. Jen s dokonale vysoustruženou výpravou a nulovou přidanou hodnotou. A že Daniel Day-Lewis nebude Abrahama hrát, ale beze zbytku jím bude, jsme přece všichni věděli snad už před první klapkou. Těžké zklamání je teď o to větší, že Steven očividně natočil (další) svůj vysněný opus magnum a mě potěšil jen občasnou Jonesovou uvolněností a podle očekávání i scénou samotného hlasování. Lehce problematický Válečný kůň vypadá v novém světle jako dokonalá dobovka. (05.01.2013)