Královna Alžběta: Zlatý věk

Aneb jak Clive Owen potopil španělskou Armadu a málem taky celou Královnu Alžbětu. Politikaření a intriky Kapurovi očividně jdou, ale když se pokusí o romantickou linii, stává se vybledlým stínem svého talentu. Dlouho jsem již neviděl natolik kontrastní obsazení jako v tomto spektáklu. Cate Blanchett doslova září vedle nevýrazného a plákatového Clive Owena, který se očividně přišel do filmu jenom ukázat, než aby něco pořádného zahrál (což lze se stejnou platností říci i o Abbie Cornish v roli Bess). Naštěstí bylo doslova radost pohledět na dostatečně ďábelského Filipa Druhého a Goeffrey Rush si jasně a stručně řekl o druhého Oscara (Byl natolik působivý, že jsem litoval každé scény, kterou vynechal). Craig Armstrong vyloudil strhující hudbu, ale jako by si s ním Kapur nevěděl co počít, stejně tak působila i kamera. Na druhou stranul mě tento Ind dokázal několikrát bezmezně strhnout do osudové zkoušky Anglie a bezedné černé jámy v duši královny Alžběty, jen kdyby se u toho nemotal ten ochotník Owen. Bezchybně dokonalé jednotlivosti v podprůměrném celku nezapomenutelný film neudělají. (08.11.2007)

Těžko se rozhodnout, jestli je Zlatý věk lepší než "jednička". Rozhodně má vygradovanější závěr, ale film na mě chvíli působyl značně kýčovitě. Některé scény byly navíc čistě efektivní a zbytečné. Cate Blanchett a námořní bitva ale zaručují, že filmu nejde dát malé hodnocení. Přestože je to film, který už nemám chuť vdět znovu, tak rozhodně nelituju, že jsem mu čas věnoval. (12.12.2009)

Nebýt Cate Blanchett, která byla naprosto úžasná, tak by film byl nesnesitelná nuda. v superlativech se dá ještě mluvit o hudbě, ta byla taky fakt výborná, ale zbytek za moc nestojí. Situace, který se odvíjej kolem královny většinou nejsou nic zajímavýho a je to na pokraji nudy, ze stereotypně ubýhajícího příběhu to ale nakonec vytrhává pár kvalitích scén, jak jinak než s vynikající Cate Blanchett a občas s dobrým Clivem Owenem. Nicméně bohužel nakonec byla opět všechna snaha o nápravu rychle poslána do prdele chabou námořní bitvou, něco tak chaoticky přerušovanýho, kdy se naprosto stupidně střídaly krátký záběry bitvy s tim co se děje na dvoře Alžběty, sem teda ještě neviděl, v podstatě naprosto zničená bitva, která vypadala fakt dobře a to bych se radši ani neměl zmiňvovat a podivných skocích v ději a rezignování na dokončení načatých a hlavně velice zajímavých scén, jako byla třeba bitva s Alžbětou v čele armády. lepší 3* (23.11.2007)

Nuže předstup Alžběto před krále Flankera.27, vládce Andalů a prvních lidí, a vyslechni rozsudek. Co stránky historické se týče, výhrad by několikero se našlo. Jmenovitě tvé uvrhnutí Raleigha do žaláře se událo až roku 1591. Po vládnutí tvém nedá se příliš o míru a blahobytu hovořiti, jakož i situace španělská dramatická tolik zase nebyla příčinami válečnými, leč devalvací obrovským přílivem zlata z nového světa způsobenou. Též vyobrazení tvé co matky národa s dítětem Raleighovým (což k jedné z předešlých výtek se váže), nebyloť mi zcela po chuti. Některé osoby významné zde nevidíme, v opaku toho jiné jsou zde naddimenzovány jaksi. Pak stránku filmovou a dramatickou zde máme. Zde rozhodně smysl pro efektní záběry neupíráme, jakož i výborná práce s barvami, světlem a hudbou jeví se mi. Dialogy však váznou místy, toliko tezemi o významu tvém stávají se pro poučení generace budoucí a tvých skutků neznalé shledávám. Rovněž tak vyznění celkové místy glorifikací národní stává se. Charakter Filipa II. a Španělů vůbec pak příliš jednorozměrný zdá se mi. Bitva závěrečná pak symbolem se stává rčení ustáleného "ilustrační záběry". Přesto nenudíš a společnost tvá příjemnou jevila se mi. Proto verdikt můj jest smířlivý a pozitivní celkem. (26.11.2007)

Při prvním sledování v době premiéry jsem si vůbec neuvědomovala, jak je ten film strašně statický. Teď jsem si chtěla pustit něco pro zábavu, a voilá, zjišťuji, že mě to právě že vůbec nezabaví. Na jednu stranu mi přijde pokus rozebrat panovnici zevnitř zajímavý, na druhou je trestuhodně nedokonaný. Zbytek zaplňuje pozlátko, které je neosahatelné. Kromě Cate, Geoffreyho a Toma Hollandera všichni ostatní postrádají charisma, což je docela průser, protože je jim věnováno hodně prostoru. A ve chvíli, kdy i fanatický atentátník má víc sex-appealu než hlavní milovník filmu, inu v té chvíli už je všechno ztraceno. (12.03.2013)

"Mluvím o tom, co je možné." - "A v tom se lišíme, Walsinghame. Nemožné mi přijde mnohem zajímavější." Nádherné kostýmy a obrázky, ale oproti vynikajícímu prvnímu filmu dramaticky dost vyprázdněné a závěrečná rozpačitá námořní bitva a projev Alžběty, ts ts... (27.03.2008)

„And when this day of battle is ended, we meet again in heaven or on the field of victory.“ Queen Elizabeth ve fenomenálním podání Cate Blanchett roztáhne orlí křídla a vrhne se vstříc Zlatému věku střemhlav do bouře rozpoutané španělskými katolíky. Kapur vytvořil obrazově vytříbené drama (pohled z hlubin na plovoucího bílého koně a růženec padající ke dnu), které však trochu sráží k zemi i přes nabízející se potenciál emoční povrchnost. V okamžiku, kdy na scénu vstoupí do bronzova opálený Owen jako sir Walter Raleigh, nelze si nevzpomenout na Lorda Edmunda Black Addera a jeho poměrně trefnou charakteristiku tohoto slavného anglického mořeplavce: „..panství na venkově, fajnové kočáry a tolik ženských, kolik jeho jazyk zvládne..“ (05.02.2009)

Taková zábavnější (popcornovější ;) Marie Antoinetta... Kapur si pohrává s myšlenkou předvést dost možná nejvýraznější panovnici své doby jako rozvernou "dívčinu", jež místy ztrácí přehled na vlastním dvoře a šílí z představy španělské nadvlády, aby se po životním nakopnutí od své "skoro družky" odhodlala postavit ohromné přesile. Nuda to není, ale čekal jsem víc. Místo soudržné a opulentní jízdy se z plátna hrnou pouze hezké obrázky (doprovázené parádní hudbou), které naneštěstí postrádají jakýkoliv smysl a řád. Témata se míchají jako v začarovaném shakeru a nikdo, ani Kapur, přesně neví, co z něj za chvíli vypadne. Královna Alžběta je tak směskou nejrůznějších dějepisných výseků, jimž chybí kvalitní lůno, ze kterého by se zrodily plnohodnotné postavy (nebýt excelentní Cate Blanchett, nezajímala by mě ani samotná Alžběta) a jednolitá příběhová linie. Pokud finanční propadák zapříčiní konec Kapurovi kariéry, škoda to rozhodně nebude. Jako prostřední část trojdílné skládačky - slušné, jako samostatný film - dostačující. (16.10.2007)

Vše, co dělalo původní film dobrý, zde naprosto chybí a od těžkého průměru film nezachrání ani Cate Blanchett s výjimečně nezajímavým Clivem Owenem. 5/10 (15.12.2007)

Zlatému věku bohužel schází osobitý punc, který by film vydělil z řady okázalých, kostýmních dramat bez potřebné invence. Kapur snad ztratil dramatickou a promyšlenou niť, a tak příběh nejvíce potápí jeho snaha zaujmout jak náročného, tak popcornového diváka. Pak přichází vniveč nejen paralely se současnou politickou situací a s údělem královny Alžběty II., ale i vypiplaná výprava a kostýmy. 70% za Cate Blanchett a absenci statičnosti. (23.02.2008)

Královna Alžběta: Zlatý věk mě zaujala mnohem více, než úvodní díl. Cate Blanchett mi v roli legendární panovnice nepřišla již tolik chladná, jako v prvním filmu. Film zde také konečně ve velké míře odhaluje emoční stránku její povahy, takže se dočkáme několika silných emotivních scén, kde se Alžběta ocitá v sevření svých vlastních pocitů a výčitek. Silným tahem je rozhodně také obsazení Clivea Owena, jehož chemie s Cate Blanchett mi vynahradila absenci v prvním díle mezi ní a Josephem Fiennesem. Snímku také vévodí působivá hudba, jejíž jedna melodie mi připomínala tu z epizody Sherlocka, Reichenbach Fall. A stejně jako v Sherlockovi, i zde mě při ní mrazilo. Závěrečná velkolepá bitva je více než důstojným zakončením. (22.09.2013)

Mám jednoducho slabosť pre historické kostýmovky, a keď je scenár ešte k tomu zameraný na život významnej anglickej kráľovnej, dúfala som, že sa nedostaví sklamanie. A nedostavilo sa. Alžbeta má svoje muchy, no ako celok ma snímka presvedčila, vzájomne vedené dialógy s hrdým pirátom Owenom viedli ku komornému vyobrazeniu života za chladnými vežami hradu, kde je kráľovná iba sama so sebou. Dejová linka s Mariou Stuartovnou, španielske intrigy, dokonale nasnímaná scéna atentátu či konečné Alžbetino pochopenie svojho omylu na mňa vplývalo tak intenzívne, že som bola do príbehu úplne ponorená. Navyše si myslím, že Kapur perfektne zvládol prelínanie a strihy jednotlivých scén zameraných na hĺbku a mali vystihnúť citové rozpoloženia hlavných postáv, preto nesúhlasím s podobnými tvrdeniami, že príbeh a komorné intervaly sú iba umelo našróbované a skratkovité. Som veľmi spokojná a aj keď možno nejde o veľkolepý výpravný historický epos, príbeh ma odrovnal, čo je, pravdepodobne, spôsobené aj tým, že som v tom čase fičala na milostných aférach najvplyvnejších ľudí sveta z mesačníku Živá historie :-) - čo jednoznačne len umocnilo moje čisto subjektívne dojmy z Alžbety. (20.07.2010)

Historická dráma ? Pche. Povrchný zmetok, ktorý neuspokojí ani milovníkov histórie, ani tých, ktorí čakajú popcornovú zábavu. Azda len fandovia kostýmov a Cate Blanchet si prídu na svoje. (4.9/10) (21.01.2009)

Neslaná nemastná popkornovka, která se s mnohem minimalističtějším a mnohem méně na masového diváka konstruovaným imidžem jedničky dá jen těžko srovnávat. Na drama málo dramatu a "realisticky" podané historie, na typický popkorňák zase málo akční příběh a příliš málo akce jako takové. Postavy pronášejí provařené dialogy, vztahy mezi nimi jsou černobílé a tak nám zbydou oči jen pro výtečnou Cate Blanchett a několik velice intimních scén (polibek). O strhující lodní bitvě nemůže být vůbec řeč, takže všechny kterým snad přijde kvalitní a zajímavá s chutí nasměruji na provedením strhující Master and Commander. Z Královny Alžběty máte ve finále pocit, jako byste viděli průměrný a naprosto ničím neohromující tuctový film. A ona je to vlastně pravda. (02.12.2007)

BAFTA Awards - 4 nominacie: Najlepsia herecka v hl. ulohe Cate Blanchett / Kostymy / Masky a vlasy / Vyprava (08.09.2011)

Když přeskočíme, že učebnicemi dějepisu se Shekhar Kapur příliš nezatěžuje, tak se nám rozkládá efektní podívaná, ve které se nad protestantskou Anglií neodvratitelně stahují katolická mračna. Cate Blanchett se po devíti letech vrací k roli, která jí vedle oscarové nominace nadobro přinesla i zájem producentů a věhlasných režisérů. Tentokráte ji zastihneme v dobách, kdy se ocitá v krizi středního věku. Vnímáme silnější nároky jejího srdce, sžírá jí nervozita z přibývajících vrásek i z neschopnosti najít si manžela a porodit Anglii následníka trůnu. O to víc ji raní, když charismatický dobrodruh Walter Raleigh, který se nebojí říkat pravdu, dá přednost jiné. Aby toho nebylo málo, rojí se intrikáni, kteří chtějí vidět královninu krev. Cate Blanchett mění okázalé kostýmy, paruky i šperky jako na běžícím páse, bez paruky či vrstvy pudru pak ale v útrobách její komnaty vidíme zranitelnou ženu. Právě její veřejná role versus osobní pochyby mohly být nejsilnějším článkem komorního dramatu. Ale nejsou. Vedle famózní Australanky zaujme i Clive Owen, na malém prostoru i hysterická Samantha Morton, vždy spolehlivý Geoffrey Rush nebo mladičká Abbie Cornish. Kamera je snímá z neobvyklých úhlů, hudba je impozantní, ale scénář bohužel neustále skáče z jedné polohy do druhé, neví, zda-li chce být romancí, psychologickým dramatem nebo jen další hollywoodskou podívanou. Přičemž žádná z linií nedostává prostor se náležitě rozvinout (zbytečná finální námořní bitva už jen ilustruje režisérovo tápání). Několik situací navíc zbytečně utíká kupředu, nedovolí hercům rozvést nějakou zásadní dialogovou scénu, vše zajímavé je efektně sestříháno, uspěcháno, nepřátelští katolíci jen nenávistně něco pronesou a v tu ránu jsme zase někde jinde. Jakoby šli tvůrci vědomě proti divákovi, který ani v silných momentech nemá možnost prohloubit svůj vztah k dění na plátně. Navíc příliš nechápu název, snímek nám předkládá jen krajíček z královnina života a o onom „zlatém věku“ se nám dostane jen několik dějepisných faktů – a to překvapivě až před závěrečnými titulky. 60%. (12.12.2007)

Cate Blanchett je výtečná Alžběta, Geoffrey Rush - Walsingham (snad přímý příbuzný kapitána Barbossy) - opět exceluje a jediným pohledem dokáže říct všechno, kostýmy berou dech, hudba je krásná, režie příjemná, vykreslení vztahu Alžběty I. a Waltera Raleigha (sakra sympatický Clive Owen) nijak neuráží, naopak je povedeně nenucené a historicky jakžtakž věrné… Asi hodinu a čtvrt samé klady a já byl přesvědčený, že Zlatý věk dostane plné hodnocení jako předchozí film. Jenže pak to přišlo. Bitva u Gravelines. Moje oblíbená kapitola. Au. Vypadá sice moc pěkně (digitální kouzla se doplňují s jednou skutečně postavenou lodí, kterou filmaři navrhli tak, aby z jedné strany dokázala hrát anglický a z druhé strany španělský škuner – opravdu husarský kousek, doporučuji bonus na DVD), za ohňové lodě jsem byl rád… Ale! Ve filmu to vypadá, že bitvu vyhrál Raleigh sám, scénář z něj udělal hollywoodského arcihrdinu z Pirátů z Karibiku, zatímco Francis Drake se jen mihne (řekne dvě tři nudné věty a jeho jméno se neobjeví ani v závěrečných titulcích, chudák herec, který se bude chlubit, že „hrál toho Drakea“) a jméno Charlese Howarda z Effinghamu (byl to přitom ve skutečnosti on, kdo vybral osm lidí, z nichž se staly ony ohňové) vůbec nezazní. Fakt, že při útoku ohňových lodí byl z celé španělské Armady poškozen jen jeden koráb, načež se loďstvo rozptýlilo a dohra bitvy plná pronásledování a ostřelování se konala až ráno, už scénáristy zřejmě nezajímal... atd. Historické „boty“ mi nevadí u filmů typu Gladiátor nebo Království nebeské. Tam je snesu, protože (víceméně) nevypráví o něčem, co se skutečně stalo. V tomhle případě ale oči nepřivřu. Tři hvězdy za ten hnusný popkorn. (23.11.2011)

Rádoby popcornová zábava, která ovšem za epickou hudbou a rádoby monumentální lodní bitvou na konci skrývá nudně zrežírovanou lekci dějepisu. Herci jsou sice výteční, i tak si ale k jejich charakterům najde člověk cestu horko těžko. Prostě zase jedna z těch promarněných šancí tohoto roku. 60% (10.12.2007)

Prostě to nebylo ono, to už tady psala spousta ostatních. Tak jen přidám, že Elizabeth mělo být v té době asi 52 let, pokud dobře počítám. A to tedy byla Cate Blanchet dost bídně namaskovaná. Sice bývalá Kapurova životní partnerka Shabana Azmi vypadá téměř v 60 v reálu tak, že blednu závistí, ale tohle bylo moc, takhle padesátnice nevypadají. A v té době už vůbec těžko. :-) (16.08.2009)

Veľmi príťažlivá téma s perfektnými hereckými výkonmi, hlavne skvelou Cate, bohužiaľ neprináša nič výnimočné okrem polopatistického vysvetlenia, ktoré mi síce vyhovuje ale film sa príliš sústredí na citové výlevy medzi jednotlivými postavami a tým pádom mi prišiel dlhší ako v skutočnosti je. (25.12.2007)