Hobit: Neočekávaná cesta

Na kinoverzi HOBITA: NEOČEKÁVANÉ CESTY panují rozporuplné názory, od opatrné chvály přes obhajobu adaptačního přístupu až téměř k úplné spokojenosti. A prodloužená, o skoro čtvrt hodinu delší verze "téměř" z uvedeného hodnocení smazává. "Přídavky" výrazně pomáhají tomu, že každý ze šesti větších bloků vyprávění je rytmicky vyvážený, i když je celek v podstatě sledem nápaditých a vzhledem k zacílení na celé rodiny i podvratných atrakcí. V delším sestřihu je každou čtvrthodinu do vyprávění uvedena důležitá postava, díky čemuž je udržována divákova pozornost, flashbacky jsou rovnoměrně rozmístěny a komické i muzikálové vložky plní svou retardační funkci s ohledem na to, aby byl každý zlom precizně načasován. I přes zřetězení série atrakcí tak jde o soudržné dílo, které je svou organizací vyprávění důmyslnější, než se může jevit. Postupně se proměňuje počet protagonistů, od jednoho ke skupině, která je ale v předposledním aktu rozdělena (jeden - Bilbo, skupina - trpaslíci), aby se ve vyvrcholení mohli sjednotit. A vedle toho se od vydání se na cestu pracuje s Bilbem a Thorinem jako dvěma hrdiny (jeden tohoto statusu nabude, druhý ho již má a místy je relativizován), jejichž vývoj je v paralelním vztahu. Přitom se celou dobu jedná o vzpomínku, která obsahuje flashbackové pasáže a narativní odbočky naznačující, že tato dobrodružná fantasy by se mohla stát pěkně temnou. ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ nebude žádná pohádka, kterou oproti Tolkienově knize není ani filmový HOBIT. Více (o přidaných a prodloužených scénách a Blu-ray vydání) ZDE. (11.12.2013)

Bilbo Pytlík, syn Beladony Bralové a Bungo Pytlíka, jako 14th warrior a nepoctivý nálezce, co zvedá ze země kdejakou lesklou tretku - jak by řekl vládce Rohanu, král Théoden: „Tak to začíná…“ Jackson se nevydal neočekávanou cestou a věren pohádkovosti předlohy mi umožnil návrat do důvěrně známého prostředí, v němž se cítím komfortně. Kritizovanou infantilnost smetávám ze stolu, chybějící faktor lidských postav nešel vložit Tolkienovi navzdory a nějaká polarizace na Dobro a Zlo teprve klíčí v zárodcích. Jako by se předválečné období při psaní Hobita odrazilo na ilustraci bezstarostného ticha před bouří a plíživého zla, načež až Pán prstenů mu dal díky zkušenostem z válečného běsnění pro opojnou sílu moci jasné obrysy. Hodnocení nechávám prozatím otevřené na čtyřech hvězdách a s okoralým lembasem v hlavě si počkám, jak mi bude Šmakovat cesta zpátky.. P.S.: Kdyby byl Gandalf co k čemu, už se dávno stal většinovým podílníkem v letecké společnosti Giant Eagles Airlines - chlupaté hobití hnáty by byly ušetřeny všeho toho putování, ale na druhou stranu, my bychom si to nejspíš tak neužili.. (09.05.2013)

Na poněkud rozvleklém začátku jsem měl pochyby, ale Peter mě jich brzy zbavil. Není to sice Pán prstenů, ale víc než hrdě nese jeho odkaz. A mnohdy jsem se cítil tak, že zrovna sleduju jeden z jeho regulérních dílů. Příběh, postavy, atmosféra, o technické a vizuální stránce nemluvě, ze všeho na mě LOTR dýchal. Avšak raději dodávám, že předlohu jsem nečetl, což možná také udělalo svoje (dle některých reakcí bych šel s hodnocením asi níž...no, možná). Takhle za úvod strhávám půl hvězdy, ale slabší plný počet si v mých očích Hobit rozhodně zaslouží a jsem zvědavý, jak na mě zapůsobí další díly, tenhle mile překvapil. (17.08.2013)

"Nastavený čas" ve Středozemi, jinak o tomhle filmu nedokážu uvažovat. Prequel k něčemu, co prequel nepotřebuje, film, který těžko hledá tempo, film, který nedokáže setřást přízrak až příliš snaživé nápodoby Prstenové trilogie, film, jehož postavy navzdory bezmála třem hodinám působí na konci jako Bilbo, Gandalf, Thorin a buclatá banda blekotajících vousačů v závěsu (nejsem si navíc celkem jistý, zda se vydařil krok s pasováním Thorina na pozici Aragorna). Jackson mi od Návratu krále přijde ztracený v pastelech vyvanuté imaginace - po třetím slunce západu / východu nepochybuju o tom, že co bylo v případě původní trilogie "krásné a epické", je tady spíš samoúčelné a kýčovité (to platí i pro ubíjející průlety, které nás mají utvrdit, "že už je to zase tady a je to velký jako skřetí lalok"). Přesto nejsem nijak závratně zklamaný. Dílem proto, že jsem nečekal nic jiného. Dílem proto, že Tolkienově předloze mocné zahuštění "přídavkovými" liniemi zvlášť neublížilo, i když nejlepší momenty jsou pro mě stejně totožné s těmi knižními (hádanky ve tmě, Píseň Durinova lidu). V něčem je to zrcadlový odraz Společenstva (třeba kompozice: historický "bitevní" úvod // expozice v Kraji // diplomatická mezihra v Roklince // akční šlamastyka v hlubinách, ale těch souvislostí je tu víc), v něčem je to jeho opak (zatímco Společenstvo krátilo a dynamizovalo, Hobit spíš natahuje a retarduje retrospektivami a vysvětlivkami). Nemůžu se zbavit dojmu, že původní trilogie vypadala díky menšímu podílu digitálních doplňků o poznání "filmověji" a díky tomu fungovala i jako"dobré epické divadlo". Hobit mi tenhle pocit nedopřál ani při velebných promluvách v Roklince. Ne, rozhodně nejsem otrávený, ale pokud jsem napjatě čekal, zda mělo rozdělení filmu na tři části valný smysl, nemám po dnešku o nic větší důvod říci ANO. Hodnocení platí 3D verzi s dabingem a vznáší se "kousíček" nad třemi hvězdami. Ale jen kousíček. Edit: ani originální verze mě nepřesvědčila. Pro mě ten film mezi poetickým úvodem a akčním finále obsahuje strašnou spoustu dramaticky inscenované hlušiny, která mě ani na moment nevtáhla do hloubky tak jako libovolná (vystřižená) scéna Společenstva. Šíři to má, tak jsem zvědavý, zda to všechny ty dialogické retardace a naznačené linie později zúročí. (11.12.2012)