The Boy in the Striped Pajamas
The Boy in the Striped Pyjamas
Chlapec v pruhovanom pyžame
Režie:
Mark HermanScénář:
Mark HermanKamera:
Benoît DelhommeHudba:
James HornerHrají:
Asa Butterfield, Jack Scanlon, David Thewlis, Vera Farmiga, Rupert Friend, Richard Johnson, Sheila Hancock, Cara Horgan, Amber Beattie, David Hayman (více)Obsahy(2)
Osmiletý Bruno žije se svojí rodinou v Berlíně, kde má i spoustu přátel. Jednoho dne se ale musí rodina přestěhovat, protože Brunův otec, nacistický voják, dostal novou práci na venkově. Nový domov je chladný a plný nacistických vojáků, a protože v okolí nikdo jiný nežije, vypadá to, že Bruno nové kamarády jen tak nenajde. Hned v první chvíli si ale všimne „farmy“, na kterou vidí ze svého okna. Farma je ve skutečnosti koncentrační tábor... Bruno se stále nudí, rád by vyrazil někam ven, ale smí být pouze před domem. Brunova sestra Gretel tráví hodně času s nacistickým vojákem Kotlerem. Jednou Bruno náhodou objeví cestu z domu. Také si všimne černého kouře, který vychází z „farmy“, pak upadne. Pomocník Pavel Bruna ošetří a jeho matka mu za to poděkuje. Pavel býval kdysi lékař, teď škrábe brambory. Brunovi se podaří zmizet z domu a na svojí výpravě narazí na tábor, za jehož plotem sedí osmiletý chlapec Shmuel. Bruno se s ním skamarádí a chodí ho často tajně navštěvovat. Bruno pořád nechápe, kde to vlastně Shmuel žije, ale ví, že je Shmuel Žid. Dvakrát týdně mají Bruno a sestra domácího učitele, který je učí nacismu. Z malé Gretel se stává nacistka a věří v Hitlera, její matka je z toho v šoku... Za Brunem a jeho rodinou přijede na návštěvu děda, babička odmítla přijet, protože je proti tomu, co její syn dělá. V den slavnostní večeře se Brunova matka dozví, že je tábor vyhlazovací a s manželem se hrozně pohádá. Od té doby se Brunova matka chová jinak. Na večeři se voják Kotler prořekne, že jeho otec utekl ze země, protože nesouhlasil s tím, co Hitler dělá. Brunův otec to slyší nerad. Kotler je z rozhovoru velmi nervózní, a když sluha Pavel omylem rozlije víno, Kotler ho na chodbě umlátí k smrti. Gretel pak řekne Brunovi, že „farma“ je pracovní tábor a že Židé jsou nepřátelé. V domě se chystá promítání a slavnostní večeře a Shmuela poslali, aby tu leštil sklenice. Když mu dává Bruno jídlo a povídají si, přistihne je Kotler. Bruno Shmuela zapře... Brunův otec pak promítá lživé video o tom, jak krásné je to v táborech, a Bruno mu uvěří... Bruno chodí za Shmuelem každý den, ale ten tam není, až se jednoho dne zase objeví. Shmuel má poraněné oko, někdo ho zbil. Bruno se Shmuelovi omlouvá a on mu odpouští. Brunova babička zemřela během bombardování a na hrob jí poslal kytku i Hitler. Brunova matka chce kartičku s jeho podpisem sundat, protože ví, že by ji tam babička nechtěla, ale Brunův otec jí to zakáže. Brunovi rodiče se pak doma pohádají, Brunova matka nazve svého manžela nestvůrou a chce i s dětmi pryč. Brunův otec tedy dětem oznámí, že se budou druhý den stěhovat. Bruno tu ale chce zůstat... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (1 091)
V ponurém příběhu očima malého německého chlapce Bruna a jeho židovského přítele Shmuela za druhé světové války dávám zcela za pravdu anglickému filozofu John Stuart Millovi, který kdysi prohlásil: Rčení, že pravda vždy zvítězí nad zlem, je hluboký omyl, který lidé opakují pořád dokola a je pouhou otřepanou frází. Tento fiktivní, ale o to více dojemný příběh to zcela potvrzuje. Síťoví ostnatých drátů nestvůrných lágrů, které sloužily jako vyhlazovací prostředek pro lidi, pod širým nebem, z nichž se zvedal temný kouř krematoria a pocit těch, kdo byli bezmocně hnáni na smrt bez identity a soucitu uprostřed davu vzájemně si neznámých, musel být nesmírně krutý. Jen pomysleme, že dobří trpěli a zlí si užívali, třeba německý nacistický lékař Mengele, který během druhé světové války vykonával na dětských vězních hrůzné experimenty, umřel ve vysokém věku v latinské Americe obklopen blahobytem. Bohužel i dnes běhá po světě spousta militantně smýšlejících magorů a megalomanů, kteří najdou vždy dementní pomahače k použití síly, bez ohledu na lidské životy. Zbývá zmínit se ještě o natáčení filmu, které probíhalo v budapešťských ateliérech, a za kulisu Berlína posloužila přímo část města. A úplně nakonec slovo o hudbě její vznešeně smutná melodie mi zní v uších i dlouho poté co jsem zhlédnul tento film. ()
Jasně, je to nepravděpodobné a poměrně povrchní, ale s tím jsem překvapivě neměl problém. (Jen je teda nutné si uvědomit, že ten film povrchní a historicky ne úplně realistický rozhodně je, a vnímat ho spíš jako "modelovou situaci".) Mile mě překvapilo, že to skoro vůbec nebylo tak patetické a roztomilé, jak jsem se bál. Nekompromisní konec pak dost vyniknul. Jediné, co mě mrzí, je, že nebyl přísněji dodržen dětský pohled a to "firstperson" provedení není důslednější. Pokud bych měl ten film vnímat jako realistický počin o tom, co se opravdu mohlo stát, bude hodnocení zásadně nižší než mých 70 %. ()
po trochu očekávaném konci jsem stejně pár okamžiků jen tiše zíral a znovu si promítal ten lehce maloprincoidní děj... komorní výjev hrůz války sledovaný naivníma očima osmiletého chlapce je velmi neokoukaný (alespoň tedy mnou) a to mu dodává prostě šťávu, jen mě trochu mrzelo, že němce hráli anglicky mluvící herci... člověku to tahá za uši prakticky celou dobu, za to bohužel musím na 80% ()
Citlivé, naivné až ľahko gíčovito americké videnie holocaustu „pre celú rodinu“ (aj vďaka sladkému Hornerovmu klavíru). Čo by nemuselo byť na škodu veci, keďže je o detskom vnímaní sveta. Dokonca by mohlo byť vhodné pre základné školy, kde by žiakov zaujalo viacej než nudné učebnice. Identifikovali by sa perfektne s hlavnou postavou. V mojich očiach ale film stráca na dôveryhodnosti preto, ako lacnými náhodami (zvratmi) v scenári si vypomáha na ceste k srdcervúco-tragickému finále. Sladkobolný kalkul, ktorý sa s prepracovaným scenárom mohol v rukách Hanekeho či Polanskeho stať veľkým filmom. ()
Prekrásny dojemný príbeh, ktorý ponúka pohľad na druhú svetovú vojnu z úplne iného uhla než z bežných vojnových filmov najmä priamo z frontu plného krvavých bojov. Režisér diváka intímnym spôsobom zoznamuje s ústrednými postavami, najmä nás zasväcuje do naivných predstáv malého chlapca o vojnovom šialenstve. Pomo tvrdí, že v podaní Polanskeho by toto mohlo byť veľkým filmom, no dovolím si tvrdiť, že Polanski natáča skôr syrové filmy a nevedel by divákovi tak komorne priblížiť zblíženie dvoch malých - čo do rasy - rozdielnych chlapcov. Okrem toho, tento film nemá prevýšiť súčasné prvotriedne vojnové trháky a ani sa o to vôbec nesnaží. Ide o nevinne úchvatný kontrast stretu brutálneho zaobchádzania s ľudskými bytosťami s detsky bezútešnými a hlúpučkými predstavami. Hornerova sugestívna hudba podfarbovala celú tú snovú atmosféru, rozprávková kamera splnila svoj účel a záverečné, ba priam bizarne morbídne vyvrcholenie ma úplne položilo. Som emocionálny človek a narozdiel od iných, ktorí sentimentálne pasáže nezaslúžene kritizujú, je hrôza druhej svetovej vojny jednou z najlepších námetov na absolútne vyžmýkanie divákovho vnútra. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (10)
- Přestože ve filmu není zmíněno, o jaký koncentrační tábor se jedná, pravděpodobně jde o Osvětim, protože to byl jediný tábor smrti se čtyřmi krematorii. Když důstojníci SS diskutovali v kanceláři velitele o konstrukci budovy, Brunova (Asa Butterfield) matka přerušila jejich jednání, přičemž se v knize podle Bruna mluvilo o "Out-with", což také směřuje k Osvětimi. (hellstruck)
- Vera Farmiga (Elsa) je jediná americká herečka ve filmu. (Maulincio)
- Jedna z postav se jmenuje Meinberg (Iván Verebély), což lze přeložit do angličtiny jako "My Hill". Režisér filmu je fanouškem fotbalového klubu Hull City, za který v době vzniku filmu chytal Boaz Myhill. (Dreadd)
Související novinky
Scorsese zavrhl Di Capria
Neměl ale na výběr. Hrdina jeho nového filmu totiž bude mít pouhých 12 let, a přestože je Leo „věčný kluk“, tohle bychom mu asi neuvěřili. A tak se Marty musí alespoň dočasně vzdát svého oblíbeného… (více)
Reklama