Gran Torino

Clint Eastwood zraje jako víno. Je to až neuvěřitelné, jak se z herce vystupujícího nejčastěji jako charismatický a drsný (Harry) stal vynikající režisér, který každým svým novým filmem dává na frak mnoha mladším režisérům. Clint Eastwood je jedna z největších osobností amerického filmu posledních let. Gran Torino je jeho nové dílo a lze pouze říct, zase lepší. nevím, jak to Clint dělá, ale i z pro mě nezajímavého nebo ohraného tématu dokáže udělat zajímavý a jednoduchý film, který osloví a zaujme. Gran Torino je přesně takové. Jednoduché, ale promyšlené do detailu. Jedinou slabinu tohoto filmu je, že mě nedokázal především v závěru více emočně zasáhnout a "dostat", protože jde o vybroušený diamant plný amerického patriotismu a rasismu, který plynule přechází do úplně jiných a nečekaných rovin... Povinnost. (26.01.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Staronový Clint se s ničím nepáře a zde to platí dvojnásob. Drsné hlášky, sarkastický humor, zbraně, gang(y), rasizmus, dva domy, jeden starší labrador (ten náš je hezčí, zato divoký jako Walt Kowalski) a nakonec jedno Gran Torino z roku 1972. Toto oldschool drama o válečném veteránovi s pošramocenou duší, který zprvu odmítá asijské spolubydlící a nazývá je často označením "gooks", které se používalo americkými vojáky za války, po Changeling opět dokazuje, jakým je Clint kvalitním hercem a stále lepším režisérem. Jeho nevraživost ke všemu živému kolem něj je podána vtipnou formou a tak sice Clint prská na všechny strany, ale divák se spíše dobře pobaví a zároveň film nenudí. Změna je život, Walt se ale postupně mění a film si v sobě nese podtext, který nám říká pomož druhým a dojdeš tak k vykoupení. Postupně přituhuje a Walt, který má již mír v duši se musí rozhodnout, jak naložit se svým životem. Film je ze začátku konverzační přestřelkou vtípků a narážek, ale nakonec se z něj vyklube drsné drama, které je precizně natočené, skvěle zahrané a jako bonus si Clint i zazpíval. Poctivý kus odvedené práce a na starého pardála je to úchvatný výkon. (9/10) (01.01.2009)

Neexistuje naprosto žádná věta ani žádný slovo, kterým bych dokázal vyjádřil můj obrovský obdiv Clint Eastwoodovi za tuhle tvrdou, ale o to upřimnější lekci z lidskosti. Rád bych zde napsal pocity, které jsem měl během poslechu té krásné hudby při závěrečných titulcích, ale to je skoro až nemožný. Bylo mě příjemně a současně se mě chtělo brečet. Zhypnotizovám příběhem chlapa, který neumí vyskočit 30m do vzduchu a během toho výskoku zmáltit celou Ameriku a přesto jsem ani na chvilku nepochyboval o tom, že sleduju pořádnýho drsňáka, příběhem chlapa, který nemá v každý duhý větě proslovy o lásce, toleranci a přesto ani na jednu sekundu jsem nepochyboval, že tenhle tvrďák má srdce z křehkýho materiálu. Během filmu jsem si hrozně, ale fakt strašně moc přál ať na plno nastartuje motor toho čtyřkolovýho fešáka co měl Clint v garáži, nakonec však Clint Eastwood na plno nastartoval něco úplně jinýho, moje srdce. (21.04.2009)

Scénář: Nick Schenk .. Z poslední tvůrčí pětiletky Clint Eastwooda je tento film, když už ne tím nejlepším, tak rozhodně tím, který mi nejvíce sednul a udělal radost svoji vyspělostí a rozhledem. Sice přímočaré a předvídatelné, ovšem tak bravurně podané, až srdce plesá. Clint Eastwood se vyrovnává se svojí drsnou minulostí postav a prostřednictvím nerudného válečného veterána koncertuje jak herecky tak režijně. Někdy je k tomu třeba ujít dlouhou cestu. ___ Zápletka předkládá velký a taky dostatečně využitý prostor ke kritickému pohledu na předměstský život, imigranty, gangy či xenofobní předsudky. Přísný otcovský přístup střídají parádní trefné glosy na paletu problémů stáří vs. mládí vs. přistěhovalci. Tahle reflexe se mi prostě stoprocentně líbí! (23.12.2008)