Robocop

Hodně se rozmýšlím mezi trojkou a čtyřkou. Nakonec to ale PG-13 a místy (nepřekvapivě) až neusledovatelně zběsilá akce stáhnou dolů. Rozhodně ale po trapném Total Recall velmi příjemné překvapení. Možná že scénář má pár děr, možná že přesah je až moc okatý, ale má to charisma a má to šťávu. Nesrovnatelnou s originálem, samozřejmě, ale nebuďme tak zlí. Nevím, jestli budu sám, ale první polovina mě bavila zásadně víc než druhá, kde už se to jen mlátilo. 70 % a 3 1/2, o jejichž zvýšení neustále přemýšlím a dost možná se nechám strhnout davem. (06.02.2014)

,,NEMÁŠ TĚLO, ALE JINAK JSI TO TY!…“ /// Fajnový obsazení bez hvězd první velikosti, zato s mnohdy až překvapivejma tvářema. Ani Oldman nehraje šílenýho vědce, ale stejně jako z jeho produktu se svědomím, by zněj mohl mít Asimov radost. Nejvíc se ale na filmu (nepřekvapivě) podepsal José Padilha. Není zajímavej jen v Iránským prologu (i když lepší boj už tady neuvidíte), ale zdá se mně, že za většinou akce chce nechat ,,vidět“ člověka. Ať už plechovka soupeří s androidama, nebo ,,jen“ dává do cajku čísla zločinu Detroitu. Líbí se mně, že se nezdržuje vohraným pátráním po šmejdech, ale zaměřuje se zase tak nějak na tu lidskou stránku, nad kterou pak člověk po cestě (kamkoliv) přemejšlí víc, než nad akcí, který nakonec bylo celkem dost, ale je spíš doplňkem k osobnosti a vodlehčením vnitřního souboje člověk vs. stroj. Za to a odvahu šlapat vlastní cestou a ne jen vojíždět originál, dávám tu 4* hvězdu. Mojí emocí tu je totiž spíš milé překvapení, než zklamání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Fotrovi doma říkáme ,,plechovko“. 2.) Chcu to porovnat. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (12.02.2014)

V prvej polovici RoboCop pozoruje psychológiu premeny človeka v robota a naťukáva otázky etiky, aniž by mu chýbali prvé náznaky vizuálnej efektnosti. V druhej polovici sa film zrýchli a dôkladne budovaná dramaturgia sa rozpadne (zvrat, ktorý nechápu ani jeho stvoritelia (tzn. ani sám scenárista), kedy si RoboCop sám nastaví ako prioritnejšie riešenie svojej minulosti než prebiehajúcich zločinov, je začiatkom tohoto rozpadu) a zo zaujímavého sci-fi sa stáva akčný výplach. Akoby film Padilhovi prestrihali a skrátili producenti kvôli vyhoveniu konzumnejším divákom, ktorí viac než akčný výplach nepotrebujú. Škoda. Cynické pohľady na medzinárodnú politiku USA a zopár vydarených vtipov ("Ja som iba z marketingu!") svedčia o tom, že nový RoboCop mohol byť rovnocenným remakom, nastaveným zrkadlom spoločnosti chytro posunutým do nového tisícročia. (15.02.2014)

Dost překvapivě je v novém ROBOCOPOVI akce sekundární /a nijak omračující/ a psychologie hlavní postavy primární. Padilha si vzal podvratný podtón Verhoevenova originálu, ale oproti němu se o dost víc zaměřil na Murphyho psyché a postupné sžívání s novým tělem a ztrátou starého. Nadupané obsazení ve vedlejších rolích /Keaton, Oldman, Jackson/ a využití skladby Hocus Pocus od FOCUS je pak je pak jen třešničkou. (18.02.2015)

Robocop, jak by ho natočil Sigmund Freud. Co zůstane z člověka, když mu necháte jen ksicht a pár orgánů? Když mu vezmete emoce? Kde sídlí duše? A kam až může zajít Světový policajt ve svých snahách učinit svět lepším, svobodnějším? Ruku na srdce (do rozkroku nebo kam je libo), není to špatný film, ale nostalgie je sviňa a tak dávám přednost starší, akčnější verzi Robopoldy, přestože dnes už se svým pojetím a zpracováním řadí spíše mezi komedie. Dávám 59%, mohlo to být víc, kdyby scénář umožnil odhalit tělo hlavního hrdiny před proměnou v Aibo - vysoký, štíhlý, ramenatý, hmmm... jdu si pustit porno. (08.10.2016)