The Rain Fairy
Dažďová víla
Režie:
Milan CieslarKamera:
Karel FairaislHudba:
Petr HapkaHrají:
Vica Kerekes, Jakub Gottwald, Lenka Vlasáková, Miroslav Donutil, Simona Stašová, Jaromír Dulava, Jitka Sedláčková, Aneta Krejčíková, Aleš Háma (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Vzduch, Oheň, Země, Voda – čtyři živly a jejich vládce, samo Slunce, jsou rozezleny zkušeností, kterou na své pouti pozemským světem učinila Dešťová víla. Lidé už myslí pouze na majetek a peníze. Láska a pomoc bližnímu jim neříkají vůbec nic. Mezi takové patří i nejbohatší hospodář v kraji - sedlák Lakota (M. Donutil). Jeho syn Ondra (J. Gottwald) miluje chudou Květušku (V. Kerekes). Jenomže ta by nepřinesla na statek žádné věno, a tak Lakota nutí Ondru do sňatku s bohatou dědičkou pivovaru. Když se živly vrátí ke Slunci, žádají pro lid tvrdé potrestání. Slunce váhá - i přes chyby je má rádo, ovšem je přehlasováno. V poslední chvíli mu pomůže Dešťová víla (L. Vlasáková). Požádá Slunce, jestli by nemohla lidi potrestat sama a vezme lidem déšť. Kraj sužuje sucho. Lidé nemají co sklízet, obilí neroste, sena jsou skoro spálena. Lakota využije situace a slíbí Ondrovi, že si může vzít Květušku za ženu pod podmínkou, že Květuška zařídí déšť. Ta se pak vydá za Dešťovou vílou a musí splnit tři úkoly. Úkoly to budou těžké, přetěžké a ani po jejich splnění nebude mít Květuška s Ondrou vyhráno. Lakota je nenapravitelný... Ale nebojte, nakonec dobro a láska zvítězí, jak už to v pohádkách bývá... (Česká televize)
(více)Recenze (249)
Tato pohádka víc než jiné zpočátku vypadá velmi schopně, záhy ale i ona umírá na tvůrčí impotenci. Třeba to Ondrovo vycouvání od živlů a s ním spojený návrat k předešlé lapálii s lupiči, čímž jeho výprava končí - co to jako má být za extempóre? Ano, hlavní hrdinkou, s níž celá záležitost stojí a padá, je tady ženská postava. To snad ale ještě neopravňuje jejího charakterního milovníka k tomu, aby půlku filmu prospal doma, a když po probuzení skočí na koně a srdnatě se ji vydá hledat, zacouval přímo před cílem, sotva na něj nějaký ohnivák Dejdar udělá bububu, pak se oloupený vrátil do vsi a nechal se jako volek odvést k oltáři. Naštěstí láska je mocná a tak si rychtářovic Ondra přece jen na poslední chvíli vysomnambuluje svou ne právě hezkou kropenatou chalupnici místo ucházející blonďaté dědičky pivovaru. Ostatně ve finále jsou spokojeni i jeho bezcharakterní lakotní rodiče, když vidí, že nová nevěsta je oblečena celá ve zlatě - inu, konec dobrý, všechno dobré. Z hereckých výkonů nejvíce zaujme žízní umdlévající Květuška potácející se stylem otrávené puberťačky. (Opavdu nechápu tu módu blbě vypadajících, slabě hrajících a ty vole předabovaných představitelů hlavních postav). Samozřejmě nejdůležitější je morální poselství a to je velmi silné - všem těm pozemským sviním je odpuštěno, potrestána je jediná dobrá duše mezi nimi, to asi z protekce, co měla u dešťové víly. Což sice připomíná oběť našeho Pána Ježíše Krista, ale tady to přece jen tak přesvědčivě nevyzní. Ještěže na poslední chvíli autoři couvli a z obětování se ve formě kapky vody byla nakonec celkem slušná nadpozemská kariéra. Naštěstí asi tím jediným, co si z pohádky zapamatuju, bude přísný Oheň Dejdar a samozřejmě o kozu připravený prof. Vondruška. ()
Pohádka, která chce celou dobu být originální. A za tuhle sympatickou snahu nebýt jen povrchně líbivá, si mě získala. Ústřední pár Vica Kerekes a Jakub Gottwald sice nepovažuji za nejcharismatičtější pohádkový pár všech dob, ale svůj úkol působit před kamerou tak nějak normálně splnili. A příběh není vůbec špatný, ačkoliv působí místy nevyrovnaně. Jde v něm o to, že syna bezcitného a lakomého starosty Ondry, mají oženit s bohatou dcerou pivovarníka hloupou Bětkou. Potíž je v tom, že Ondrovo srdce patří jen hodné a chudé Květušce, která se dokonce dokáže za jejich lásku obětovat a již brzy k tomu bude mít pádný důvod. Lidé ve vesnici si totiž svým samozřejmým přístupem ke všemu znepřátelí přírodní živly, v čele s Dešťovou vílou, a ta jim jako spravedlivý trest vezme všechnu vodu. Situaci může zachránit jen Květuška, kterou krátce předtím víla obdarovala dvěma kouzelnými penízky. A divák pak bude svědkem Květuščina putování za vílou, Ondrova spánku po kouzelném lektvaru, intrikování, tří nelehkých úkolů pro spasitelku a nevydařeného svatebního obřadu Ondry s Bětou v kostele. Nemám jen samá pozitiva. Triky byly slabé, výprava chudá, některé postavy například neměly příliš jasnou motivaci pro svoje konání v ději a na jednu pohádku jich bylo snad až příliš, přičemž většina z nich dostala nulový herecký prostor (Stašová, Háma, Labuda, Dejdar a další), některé zase svůj nemalý prostor zdatně zužitkovaly, jako třeba dokonale zahraný statkář Miroslava Donutila, nebo doktor Petra Nárožného. Jasně, že to není ta nejpohádkovější pohádka ze všech pohádek, ale vzhledem k Troškovým pohádkovým nepodarkům, se mně tahle pohádka líbila mnohem víc, i když si ještě rozmyslím, jestli ji budu chtít vidět opakovaně. 60% ()
Neočekávám od pohádek třeskutou logiku, ale co je moc, to je moc. ()
Jen za vždy skvělého Miroslava Donutila a k mému překvapení skvěle hláškujícího Petra Nárožného * nedám. Celá pohádka je výsostně trapná. Efekty naprosto pofidérní. Herecky až na pár vyjímek ubohé. Naprosto nevěrohodně interpretovaná doba. Naprosto debilní děj. Pohádka se táhne odnikud nikam. Naštěstí po hodině a půl přijde vynucené rozuzlení. Trapas, průser, odpad. Nebýt Donutila, vypínám. ()
Kerekes je sympatická, Donutil se Stašovou výborní, Gottwald nenápadný. Dešťová víla (kterou hraje Vlasáková, na to bych málem zapomněl) se mi svým způsobem líbila, i když místy nudila svou rádoby poetikou. Pozvolné tempo, trocha toho - pro mě snesitelného - patosu, dobrý digitál i celkový vizuál. Možná tohle měla být raději volba ČT na Štědrý večer. ()
Česká pohádka je mrtvá, ale v pekle skončili její diváci. Jenže místo party dobrácky zábavných čertů chroupajících zelí pro lepší škleb, je tohle peklo plné režisérů bez invence a toporných herců jejichž výkony je utrpením sledovat i jen letmo, a přitom je současně těžké se za ně před obrazovkou nestydět. Ale především je plné neschopných scénáristů, kteří nejsou s to dát dohromady příběh, který by dával smysl, měl nějaký děj, a lidé, věci či události, by se v nich řídili alespoň elementární logikou. ()
Dětem se to líbilo, užívaly si to. Já se nudil, ale když se to dětem líbilo, tak pohádka splnila účel. ()
Pěkná kamera i hudba. Jinak je to ale spíš nuda.Všechny postavy jsou jednorozměrné figurky, pohádkové mocnosti si vyberou jedinou kladnou postavu a rozhodnou se ji pořádně potrápit, snad aby si z ní někdo nechtěl vzít příklad. A ty karikatury primitivních venkovanů? Zas taková sranda to nebyla. Bez aspoň trochu funkčního scénáře dobrou pohádku nenatočí nikdo. ()
Mizérie. Patrně nejvíc zde překvapí jméno režiséra, protože od Milana Cieslara by jeden očekával mnohem víc. Dešťová víla je spíše vhodnou alternací k jednoduchým a divácky vděčným pohádkovým filmům Zdeňka Trošky nebo Zdeňka Zelenky, čemuž napovídá především forma. Hapkův líbivý hudební podkres, nevynalézavý scénář, přehršel efektních triků, zapouštějících v současných českých pohádkách pevně své kořeny, ne právě kvalitní herecké obsazení. Asi nejhorší je Donutilův lakomý sedlák, tupě šaržírovaná figurka, pitvořící se v každém druhém záběru. Škoda, mohl to být jinak zajímavý pokus o netradiční pohádkový příběh z tradičního českého prostředí. ()
Tak jak Míkovy scénáristické pokusy nemusím, pohádkou Dešťová víla mě překvapil. Myslím, že navázal na dobrou tradici české pohádky tím, že pomocí jednoduchosti udržel právě kouzelnou, pohádkovou atmosféru. Dobro a zlo je charakterizováno jednoznačně, herci jsou ve svých rolích přesvědčiví. I výprava a hudba potěší. ()
Dešťová víla je určitě jednou z těch lepších českých pohádek posledních let, ale i tak by se našly značné mezery. Musím pochválit vzhled jednotlivých živlů a celkově linii, která se k nim pojila. Vedle toho stojí rozhodně za zmínku kontrast malé české vesničky a cizokrajné scenérie, které se dobře doplňovaly. Zkrátka pohádka, která zaujme nejvíce výpravou a vcelku slušnými efekty. ()
Sajrajt, a ne pohádka. Pardon. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/destova-vila.html ()
V pár ohledech super a inovativní pohádka, která je i přes průměrné hodnocení na současnou českou tvorbu vlastně nadprůměrná. Pomohlo by jí trochu více vtipu, jinak je taková nemastna neslaná, ale povedla se volba herců i výprava. Naprosto tragické jsou bohužel efekty hodné TV filmu, tak tristní kousky se vážne nedají odpustit v celovečerním snímku z 21. století. ()
Po zhlédnutí traileru jsem žila v očekávání daleko horší tragédie. Nakonec mě Dešťová víla překvapila relativně příjemně. Chybí jí sice vtip, osudovost a nějaký charismatičtější mužský hrdina, ale zato má pěkné exteriéry, atmosféru a nedementní zápletku. ()
Pro mě osobně docela překvapení. Musím se přiznat, že jsem od tohoto počinu moc neočekával. V této pohádce vidíme solidní herecké výkony a pěkný příběh, kdy venkované mají spor s nadpřirozenými živly. Chválím hudbu pana Hapky. Rovněž kostýmy byly pěkné. Z Dejdara, který představoval oheň, šel docela strach. Paní Vlasáková se přesně hodila na dešťovou vílu. I Labuda, představitel slunce, nezklamal. Tato pohádka se celkem povedla. Myslím, že v posledních letech se lepší nenatočila. Komentář píši dvě hodiny po zhlédnutí a ještě teď mě hřeje příjemný pocit, že jsem tento snímek viděl. Hodnotím lepšími třemi hvězdami a jsem rád, že pohádky nevymřely. V nejbližší době chci vidět Peklo s princeznou. ()
Příjemná změna mezi českými pohádkami. Na naše poměry pěkné trikové záběry. Za zmínku stojí také povedená hudba a velmi hezké kostýmy. Miroslav Donutil hraje výborně (chvílemi mi díky jemu připomínala DEŠŤOVÁ VÍLA pohádku DAŘBUJÁN A PANDRHOLA). Éva Vica Kerekes je nádherná ženská, což je taky plus a minimálně půl hvězdičky navíc :-). Příběh je navíc vyprávěn opravdu pohádkově (což některým moderním pohádkám chybí) a novodobé technické a herecké prvky tak nevypadají jak pěst na oko a neruší celkový dojem. ()
"Mám práci !! Nevidíš ?!" - "No, proto mě taky poslali, abyste se nepředřel.." ;) Až neuvěřitelně pozoruhodná filmová pohádka, bohužel zejména v tom negativním smyslu slova, Milana Cieslara, jehož rukopis, jakkoli pochybuji, že by mainstreamový divák dokázal jmenovat alespoň dva jeho bijáky, se omezuje na naprostou chladnost a neživotnost snímku, která dokáže promrhat i exteriérní záběry islandské přírody.. Jen další narativně vyprázdněná báchorka s rozbředlými hodnotami, která však nedostojí ani základním žánrovým schématům a vzorcům a jen drze cituje klasiku zoufale zatíženou nostalgií.. ()
To snad ani není možné jaký mají nešťastný výběr hlavních hrdinek. To je snad naše prokletí. Tedy je ukázka nudné, ucourané představitelky. Nebo to možná bude tou hloupou rolí. Každopádně pohádka je to milá, ale vzpomínat na ni nebudu. ()
Mára byl spokojený a dokonce nadšený. Mně bylo smutno...asi z toho že tvůrci spoléhají, že na pohádku přijdou děti a ty mohou ošálit. Ale zapomínají, že s dětmi chodí i jejich rodiče a ty jim TO nesní. Tragické herecké výkony(ne všechny, ale...), výprava, příběh....snad jediné co samo o sobě ode mne dostává hvězdu je hudba Petra Hapky, Na druhou stranu od pana Cieslara jsem to mohla čekat.... ()
Pokud jsem si po nepovedené štědrovečerní Micimutr myslel, že žánr českých pohádek umírá, tak Dešťová víla zapůsobila jako živá voda. Nejvíc mě překvapila a uchvátila vizuální stránka, která je na české poměry opravdu obdivuhodná. Především chválím nádhernou výpravu, zvláště pak islandské lokace, které vypadají fantasticky. Ostudu jím ale nedělají ani ty české, které jsou také vybrány s citem, a hlavně je jich větší množství, takže se rozhodně nedostáváme do situace, kdy se celý film odehrává na třech místech (viz již zmíněná Micimutr). Vizuální efekty jsou též velmi povedené, zejména bych vyzdvihnul nebeské království a vůbec vzhled všech "bohů" (už si nepamatuji jaký titul přesně měli). Příběh je klasicky pohádkový, což je správně, nicméně některé situace mi bohužel přišly zbytečně natahované a některé zase zbytečně zkrácené (3 úkoly). Herecké obsazení je velice slušné, staří známí potvrdili svůj standard, nováčci a méně známí se také předvedli ve víceméně dobrém světle. Hudební doprovod je velice povedený a pěkně tak doplňuje zdařilý celek. Ve výsledku pěkná, zábavná pohádka, za kterou se nemusíme stydět. Rozhodně by se jednalo o lepší volbu na Štědrý večer. /75% a 4*/ ()