Útes smrti

Survival thrillery, to je balzám na moji duši. :-) Mám velmi rád podobné boje o přežití v netradičním prostředí a tento kousek se opravdu povedl. Filmu určitě pomáhá, že je podle "skutečné události". Ať už to je pravda nebo není, ona větička "based on true events" dopomáhá atmosféře a napětí, divák je tam s nimi. A musím uznat, že já tam s nimi byl. Skvěle natočeno, dobře zahráno, ale hlavně napětí je tady parádní. Jen si to představte, tu situaci. Uááá. Sice to není natočeno s prvotřídními efekty, ale to vůbec nevadí, možná to je i k dobru. Australané opět zaperlili, poslední dobou jsem viděl od protinožců několik velmi povedených hororů či thrillerů. Jestli se někdy dostanu do Austrálie, tak mě do moře nikdo nedostane... 75% (06.02.2011)

Otevřené moře je lepší z jednoho prostého důvodu: postavy v něm nemusí být nutně sympatičtější než ty v Reef, ale člověk si k nim dokázal vytvořit určitý vztah (a je úplně jedno, jestli kladný či záporný) a to prostřednictvím úvodních 20 minut, ve kterých divákovi stručně a jasně definoval manželský pár a jeho aktuální problémy. Ze survival hororu se pak rázem stalo hutné manželské drama se všemi těmi hádkami, výčitkami a nakonec i usmiřováním. Reef tuhle výhodu postrádá, postavy jsou do moře vrženy bez jakékoliv charakterizace a jsou odsouzeny k jedinému: zemřít. A divák spolu s nimi. (19.11.2010)

Trauckiho krvavá lagúna nebola zlá a čo je hlavné, mala sem tam napätia a atmosféru a rovnako je to aj s jeho ďalším režijným kúskom Reef. Zo žraloka rozhodne ide strach, ale ešte väčší strach mi nahnala predstava, že by som sa tam ocitol ja. Je to natočené rozhodne fajn a kamera a žralok sa podarili, ale film je inak plytkí narozdiel od toho koľko vody vidíme vo filme. 65% - 3* (12.10.2013)

upozornění: tento film není vhodný pro agorafobiky. Pro mě další důvod, proč nejezdit dál než na Balaton. Partičce australských turistů by v jejich ošemetné situaci s parybou nepomohl asi ani Jakub Vágner. Mám ráda survivaly podle skutečných událostí, takže tři hvězdy jsou jisté, ale mému gustu by sedělo trochu víc drastičtějších záběrů a akce. Nějak už jsem si zvykla ve filmech tohoto typu na to, že když někdo někomu ukousne nohu nebo hlavu, divák má možnost buď zavřít oči, nebo se podívat, jak to vypadá, když už to nedrží pohromadě. Jinak atmoška dobrá, na dlouhej večer jako dělaný. (16.08.2011)

Plavat deset mil širým oceánem s vědomím, že za zadkem vám zrovna čenichá pětimetrová krvelačná potvora, opravdu není nic moc příjemného. Své o tom vědí nejen ti, co měli osobně tu čest, ale australští filmaři vtloukli tímhle nenápadným snímkem podobný pocit úzkosti i do mé nevinné hlavy. Nečekejte krvavá jatka a dostanete 90 minut intenzivního a trpělivě budovaného napětí, nakažlivého strachu z děsivého nepřítele a několika skvěle natočených útoků žraloka na člověka, které si možná nelibují v červených detailech, ale vyznívají tak reálně, až z toho mrazí. A navíc se to celé obejde bez známých béčkových klišé, bez digitálních monster a bez protivných hrdinů, kterým tentokrát toho žraloka za prdelí nepřejeme o nic víc než sami sobě. Stopáž by sice místy potřebovala trochu zkrátit a úvodních deset minut je vlastně zbytečných vidět, ale jinak velmi příjemné překvapení, který bych mohl vidět klidně víckrát. 70% (25.08.2013)