Poupata

Film úplne mimo mňa. Charaktery boli od začiatku po koniec neuveriteľne prázdne. Okej, beriem to že život nie je ľahký a že niekto má sklon robiť viac chýb ako dokáže potom zniesť, ale že by to bolo až takéto? A čo tým chcel Jiráský povedať? Že vlastne drogy, láska a gemblovanie je zlé? A že sneh by mal ísť do prdele lebo číňania ho nevedia zniesť? Ani jedna postava ma neupútala natoľko aby som ju ľutoval a uväznenosť príbehu v depresívnom móde mu zviazala natoľko ruky, že sa nemohol pohnúť k potrebnému momentu niečoho dôležitého čo by vypovedalo o živote, smrti, láske. Nič takého tu pre mňa nebolo a to trocha zamrzí. Vykonštruovanosť, ktorej som neveril. (26.07.2012)

ultradepresivní nevýrazné drama utápějící se ve všudypřítomné šedi a beznaději, jemuž škodí právě přehnaná depresivnost, díky které film působí daleko méně "skutečně", než bylo zřejmě zamýšleno.. já navíc od filmu, na který se tak nepříjemně kouká, zkrátka čekám, že mi to nějakým způsobem vynahradí (sílou příběhu, hloubkou děje, emocemi apod.), což se ale tady tak úplně nestalo... (12.04.2013)

Odnikud nikam? I tak by se dal zjednodušeně popsat děj, potažmo vývoj postav tohoto dramatu a pravděpodobně ani celkový dopad na diváka nebude nijak převratný - jenže to by tahle filmová fikce nesměla být tak nepřikrášlená a v důsledku stejně zdrcující jako všední realita kolem nás. Tohle místy trochu neotesané, někdy výsměšně cynické připomenutí stavu a hodnot současné společnosti život asi nikomu výrazně nezmění, ale citlivější a "šťastnější" člověk si z něj odnese alespoň chvilkový pocit spokojenosti a možná i víc vděku za vše, co dosud bral jako samozřejmost, všem ostatním zůstane, stejně jako hlavním hrdinům, jen jejich "status quo" - někdy horší, někdy lepší, ale hlavně opravdový. (18.12.2011)

Přinejmenším zajímavé. Nic moc se neděje, všichni se potácí od nikud nikam a čas od času někdo umře. Proč mám pocit, že tady chybí nálepka "inspirováno skutečnými událostmi"??? [KVIFF 2012] (01.07.2012)

CITÁT - Ne aby jste dneska chlastali.......... Ten příběh se strašně táhne, skoro jako loňské léto. Chvilkama jsem podřimoval. Ten scénář ve své podstatě zná každý. Je to o Českém životě, kdy už sice máme demokracii, ale žijeme v sociálním prostředí. Asi už fakt nedokážem natočit něco jiného. CITÁT - Česky žít, Česky myslet...doprdele.......... Film je krásně Česky negativní, odehrávající se v komínově zahuleném buranově. V tom filmu jsou nejvíc pozitivní, stále pracující, Vietnamci. Tihle lidé, alespoň vědí, co chtějí, na rozdíl od některých protagonistů v tomto příběhu. Po dvaceti letech dokážeme natočit film, kde je stále to socialistické hnusně, fádní prostředí a ještě v tom žijí lidé - otřes. Je vidět, že se tady toho moc nezměnilo. Kdybych věděl, že to bude takhle smutný, ani bych se na to nepodíval. (14.09.2012)

Silný příběh rozkladu rodiny, osobnosti, společnosti.. Strašně cenný film v tom smyslu, že zachycuje jakousi odvrácenou stranu české společnosti. Příběhy lidí, které potkáváme v nádražních bufetech, hernách a mnohdy děláme, že je nevidíme.. že se nás to netýká. Na české poměru neskutečně vážný film, ve kterém se nepohybuje ani jedna komická postavička. Dokonale zvolené exteriéry promrzlého, špinavého, nepřátelského industriálního prostředí. Zdeněk Jiráský natočil film, na který jen tak nezapomenu. (20.10.2014)

Měl jsem velký problém uvěřit tomu, že by to někde bylo až TAKHLE špatné, že úplně každou postavu příběhu stihne nějaká tragédie (někdy nejedna). Byl bych mnohem radši, kdyby se do hloubky rozvíjela jedna či dvě, takto jich tam bylo až příliš najednou, a divák tak získal jen obecný dojem, že je to prostě v ... , než aby mohl v souvislostech rozplétat konkrétní problémy. Na konci jsem čekal alespoň zrnko naděje, ale deprese byla temně, byť stylově završena (krásný ohňostroj jako vzpruhu neberu). Co však musím vyzvednout, je kamera Vladimíra Smutného, který ze stroje zvaného RED vytáhl, co to šlo, na zmíněné tragédie se tak vlastně dívalo velmi příjemně, co se estetické stránky týče. Sice jsem tedy poměrně zklamán ze scénáře, ale na českou produkci je to stále nadprůměr a jsem rád, že takový film vůbec vznikl, jen více takových, ono se to jednou povede. (08.04.2012)

Už mě vážně nebaví nadhodnocovat některé české filmy jen proto, že jsou české. V případě Poupat jsou však minimálně 3 hvězdy přinejmenším zasloužené. Tak depresivní, mrazivý a uvěřitelný český film jsem už dlouho neviděl a mít-li to nějakou hlubší pointu, respektive kdyby co celé nebudilo dojem několika dílů seriálu na pokračování, šel bych s hodnocením určitě výš. V každém případě pro mě byly Poupata spíše příjemným překvapením než zklamáním. (06.03.2013)

Debutatnt Zdeněk Jiráský mě vyloženě přijemně překvapil a dávám si jej do hledáčku a těším se na další jeho počin. Nechám si rozležet a pak napíšu koment. 70% + 1* přihazuji za Anetu Krejčíkovou, némůžu si pomoct ale tohle je přesně ten typ ženskejch, který mě berou ''krev a mlíko'' mimo to mě její neustále přežvykující postava vyloženě bavila. (16.12.2011)

NETFLIX - Obecně mám tyhle obyčejné filmy o obyčejných lidech, kde se vlastně nic převratného neděje, rád. Tady ta deprese lítá na všechny strany, čekal jsem na nějaký pozitivní moment nebo impuls, kdy by se někdo mohl z té bídy dostat, ale ono to nepřišlo. Člověk si celou dobu říká, že takový život je na prd. Bohužel ale mnoho lidí takto skutečně žije a byť je filmu rovných 10 let, tak vyobrazení života chudých lidí na okraji společnosti, je i dnes aktuální. K hudbě a kameře není co vytknout, stejně tak výběr méně známých tváří byl ku prospěchu. Jedině závěr bych uvítal trochu dokreslený, nemyslím samozřejmě přežvýkaný jako v amerických filmech. Nechám si film rozležet a po druhé projekci možná zvednu na 4*. Takto zatím 67%. (19.08.2021)

Dobrý pokus obsadit do českého filmu nové tváře, ale jako celek jsou Poupata dost nekompaktní. Vietnamci? Těhotná mladá holka? Otec gambler? Už chybí jen láska jako trám, kde se objeví někdo třetí. Podle mě je to poněkud nadsazená sonda do života současných mladých lidí a jejich rodičů. Poupatům se nepovedlo mě přesvědčit, že by to fakt takhle mohlo být. Navíc - proč ten motiv spartakiády?? Ale i tak musím říct, že se jedná o jeden z nejlepších filmů uplynulého roku - herecky i pokusem o ono zobrazení žiivota obyčejných lidí, které v českých současných filmech zkrátka chybí. A pokus se cení. (02.06.2012)

Česko by si s přehledem mohlo nechat patentovat žánr "existenční drama", protože nepamatuju jiný stát, který jako na běžícím páse chrlil takové množství depresivních filmů, díky jejichž autenticitě vám bude pořádně mizerně. Poupata poukazují na spoustu současných problémů jako je nechtěné těhotenství, hrací automaty, sociální nejistota a to všechno v tradičním konfliktním duchu a tak přesvědčivě podané, že vám to všechno bude nejspíš zatraceně povědomé. Po shládnutí tohoto filmu mám víc než kdykoli jindy pocit vděčnosti mé rodině, že se mám tak, jak se mám, že se obklopuji spolehlivými přáteli, kteří mě snad nikdy nenechají padnout do nějakýho průseru... (05.11.2012)

vyhulený dementi, vychlastaný hovada, párek děvek a jeden senilní gambler. Jediný na filmu alespoň trochu originální je párek rákosníků."Kvalita", v niž se všechny postavy chovají jako naprostý kreténi a v zájmu evoluce by radši měli rychle pochcípat. celková snaha o patos a soucit s gamblerským dementem tak působí lehce směšně - stejně jako celej film hrající si na sociální kritiku, zatímco je jen nabubřelou koláží všech soudobých klišé. (12.04.2012)

Pelíšky, Pupendo, Protektor, Pouta, Poupata... Aby byla Poupata typickým českým porevolučním filmem, chyběla jen jediná věc - Pavel Liška, Aňa Geislerová nebo aspoň Jirka Macháček v hlavní roli. Jinak se dočkáme všeho, co jsme si navykli (od Hřebejka, Slámy, Nikolaeva..) sledovat. Malý český člověk si v komedii (hořké/tragi-/černé/satirické - nehodící se škrtněte) řeší své velké problémy. Kam oko pohlédne, tam jen nuda, konzervativnost, pocit "už někde viděného" (aby ne, když jedna scéna je prakticky vykradená - Čech učí Asiata nadávat, nebylo už to náhodou v Knoflíkářích?). Zkrátka další příběh o zpackaných českých životech, jakých mám po krk. Tentokrát to pravda aspoň není komedie "laskavá" nebo "hřejivá", ale problém nastává v opačném extrému. Jiráský se snaží být tak sociálně-kritický, až film zavání proplánovostí. Ten hnusný příběh o hnusných lidech v hnusném prostředí je prostě... hnusný. Posuďte sami - otec gambler, jeho žena přistěhovalkyně - uklízečka, jejich syn, dealer, se zamiluje do prostitutky a jejich dcera je těhotná s klukem, co se zmrzačí. Do toho industriální krajina a depresivní soundtrack. Jiráský si to chce asi vyřídit se všemi problémy světa naráz, ale to vyznívá spíš směšně. Přesto dávám tři hvězdičky. Za co? Za scénu s petardami, Mikulášovo opilecké řádění a za Vladimíra Javorského. (31.07.2012)

Vlastně jsem byl relativně spokojený a nemám případného budoucího diváka moc před čím varovat: a) Poupata, filmový debut Zdeňka Jiráského, mně mezi českými sociálními dramaty, jež jsem zhlédl zhruba za poslední tři měsíce (Nikdy nejsme sami, Čtyři slunce a – teď si dovolím být krapet kontroverzní – Svět podle Daliborka) přišlo nejuvěřitelnější, totiž odvyprávěno bez slzydojného zveličování problémů, nepochopení životních podmínek dolních deseti milionů a jejich následného karikování a nadměrného praktikování sadismu vůči svým postavám – k tomu na vysvětlenou: povětšinou lidská selhání a životní prohry omlouvám (sociálním) determinismem, i tady k němu nemám daleko, Sudety jsou holt asi prokleté (viz Pustina), to mi však nebrání napsat, že každá závislost v sobě zahrnuje možnost pádu, a Poupata nedělají nic jiného, než že tuto možnost důsledně a hodnověrně rozvíjejí, u, dejme tomu, Requiem za sen D. Aronofského se asi nenajde nikdo, kdo by argumentoval, že je film sadistický, eventuálně že načrtnuté situace dovádí do vykalkulovaných (pro ždímaní emocí), ztěží uvěřitelných krajností; jsem za, abychom k tomuto filmu přistupovali obdobně. b) Nadto cením, že film vnáší do české kinematografie téma dosud opomíjené, téma, o kterém se tolik nediskutuje, přesto je pro část české společnosti naprosto ničivé, tj. gambling. Jen houšť a větší kapky! c) Mám rád herectví Vladimira Javorského, a tedy předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, po zásluze oceněný Českým lvem. ___ Bohužel k tomu, abych filmu udělil nadprůměrné hodnocení, stále něco chybí (možná propracovanější vedlejší linie, možná autentičtější vedlejší postavy), do naléhavosti a síly děl klasiků žánru, velmistrů evropského sociálního filmu jako kupř. bratrů Dardennů nebo Kena Loache má národní kinematografie pořád ještě hodně daleko. 65 % [dafilms] (14.09.2023)

Zaujal mě hlavně Vladimír Javorský a vietnamský "konec", kdy manželka zkoprněle kouká na ohňostroj a ví, co ostatní netuší, ale líbí se jim to. Bohužel zbytek postav jsem měl chuť na místě odstřelit a alespoň částečně vyderatizovat pár čtverečních kilometrů. Podtitul filmu, vzhledem k ději, by mohl znít "Když posrat, tak pořádně.". (13.09.2012)

Klasický český produkt posledních let třídy "jak chudák do ještě větší bídy přišel", které nejlépe zvládá Bohdan Sláma. Vyzdvihl bych kameru a Javorského, shodil bych trestuhodně přestřelený scénář a nevyhraněnou režii. Překvapením pro mě je, jak nízko je nastavena laťka pro české lvy.. (12.09.2013)

Deprese, při které zjistíte, že se vlastně máte asi sakra dobře. Potěšil mě soundtrack, depresivní industriální prostředí i fakt, že jde o režijní debut Jiráského. Moc velká kampaň ohledně Poupat asi neproběhla, protože mi přijde, že tento film je dost neprávem opomíjen. (16.01.2012)

Dvě ošoupané klávesy na postarším piánu, které byly znásilněny tvůrcem filmové "hudby" panem Martinem Přikrylem mi prožitek z filmu znechutily a odrovnaly k těžkému průměru. Tenhle film nebyl až taková hrůza...Vlastně byl i docela zajímavý, ale některé výkony a skutečnosti se mi vůbec nelíbí. Tak pokud třeba chtěl ke konci někdo natočit jakože spartakiádu tak měl dbát na to, že ženské co cvičily by mohly být sehrané. Celkem paradoxní ta situace s ťamíkem - chudák ta jeho žena...takový je hold život - hnusná a bezcitná zmije, která jenom čeká až někoho v nestřežené chvíli kousne. (27.01.2013)

Asi možná nejlepší letošní český film, byť byla produkce slabší. Je to rozhárané, neučesané, nahrubo tesané, ale kupodivu to funguje. Herecké výkony se pohybují od nuly ke stu, ale neštěstí žádný, ani na jednom konci, nevybočuje do nesnesitelnosti. Kdyby tohle byl průměr naší tvorby, je to nádhera. A snad nebude pouze ve znamení sociálních dramat. (09.01.2012)