Prometheus

Má to pár momentů, které jsou filmařsky silné, ale jako celek je Prometheus přinejlepším rozpolceným filmem – napůl velkolepou podívanou s mnoha postavami a motivy, napůl bezkrevný slasher horor. Nejprve se v nás film snaží vyvolat dojem, že jeho středobodem je hra s postupným odhalováním prostředí a tak i zápletky, leč ve zlomových chvílích se nám to jak scenáristicky, tak režijně značně drolí. Namísto toho, aby film plnohodnotně zpracoval, co si již stačil za hodinu naložit (každá z postav má vlastní důvody pro to, zde být, některé se nám tak neodkryjí vůbec, viz. David, jiné zas mají nedůstojný odchod ze scény), jsme nuceni sledovat nijak zvlášť vzrušivou hororovou řež. Jakoby se tvůrci vehementně snažili vyhnout jakýmkoli odpovědím, buď protože si je chtějí schovat do sequelu nebo je zkrátka nemají (ale do sequelu je stačí vymyslet, viďte, pane Damone „Lost“ Lindelofe?). V závěru tak má film malinko naspěch a některých odpovědí se přeci jen dočkáme, když je v tom shonu mimochodem vyřkne některá z postav, která by tuto informaci rozhodně mít neměla a neodpovídá jeho dosavadnímu naturelu (ignorantský kapitán Idris Elba odhalí, k čemu přesně planeta slouží apod.). Když už jsme u těch postav – členové posádky v prvním Vetřelci byli jasně definováni, z Cameronových Vetřelců vzpomeňme na Hickse, Hudsona, Vasquezovou, Gormana… V Prometheovi jsem si často ani nebyl jistý, kolik členů posádky se momentálně pohybuje kolem ústřední dvojice (Rapace/Fassbender), natož jim z paměti přiřadit jména a charaktery (nedisponují ani jedním). Celkově: první třetinu se film velmi pomalu rozjíždí, při druhé nahlodá zájem a v té závěrečné se raději vyhýbá zodpovědnosti za tuhle navařenou bramboračku. Zábava to po většinu stopáže je, smysl ale příliš nedává. (10.09.2012)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)

Prometheus has landed. O nelogičnosti chování postav a nedořešených skocích v ději se již zevrubně rozepsala kritika, takže k tomuto tématu napíšu spíš obhajobu: Ano, tyto výtky jsou jednoznačně platné - a mrzí, mrzí moc. Bez nich by ten film byl totiž takřka dokonalý, poněvadž všechno kromě scénáře je v něm velmi dobré. Část těch logických chyb se dá nicméně omluvit tím, že namísto "metodologicky stoprocentně spolehlivých a opatrných vědců" na expedici jedou "vědci, kteří jsou hnáni niternou touhou po odpovědích a objevech", část nevyřčených motivů si lze jednoduše odtušit, část nepochopitelného chování a divných detailů ve skutečnosti není nepochopitelná, ale od diváků nepochopená (chování Davida, nastavení lékařského zařízení atd.) ... a nedořečenosti v mytologii dokonce považuju za velké plus, neboť domýšlení si mytologie po svém je TAK strašně zábavné (btw. často používaná kombovýtka "Scott zničil tajemství obklopující Vetřelce" + "Scott nic nevysvětlil" si logicky odporuje)! A to, co zbývá a žádným způsobem omluvit nejde (vědci se ztratí ve zmapovaných štolách atd.) ... to zkousnete podle toho, jakým typem diváka jste. Pokud vyžadujete vnitřně stoprocentně soudržné filmy, které mají jasné téma, jemuž se věnují, a které odpoví na vyslovené otázky a vyřeší všechny načaté motivy, pak máte smůlu. Pokud naopak máte rádi otevřenější text, u něhož následné interpretace a zamýšlení se nad smyslem (v tomto případě spíš hledání smyslu :-D) jsou minimálně stejně důležité - ne-li víc - jako samotný film, pak Prometheovi objektivní chyby odpustíte. Já jsem naštěstí ten druhý případ. /// Vizuální stránka je opojná, nastolené ideje o vztahu tvůrce a stvořeného (because we can) zajímavé a mytologie, které zpoza opony zatím vlastně jen vykoukla, ještě zajímavější. Hodnocení 8.5/10 a relativní (!!!) spokojenost, byť to rozhodně mělo na víc. PS: Na DVD chci rozšířenou verzi a do dvou let sequel, který nenapíše Damon Lindelof :-D PPS: Z jednoho úhlu pohledu je ten film geniální sakumprásk celý i se svou reklamní kampaní. Svému divákovi totiž dává velmi podobný druh prožitku jako své hlavní postavě. Elizabeth se vydává na expedici, jejím cílem je získat odpovědi na důležité filosofické otázky. Její motivy nejsou přízemní, čeká něco jako osvícení (zjistím kdo jsme, proč jsme vznikli, co je naším smyslem). Divák je pomocí kampaně a úvodní třetinou filmu připravován na sofistikované nekompromisní scifi, na milník žánru. Elizabeth se dostane na planetu, místo uspokojivých odpovědí dostane i s celou posádkou "přes držku" od nasraných mimozemšťanů. Divák přijde do kina a místo slibovaného intelektuálního sci-fi se mu v závěru dostane brutálního hororu s béčkovými rysy. Těžko z toho skákat radostí do vzduchu, ale jako vtípek je to dobrý :-D Horror movie of the year (08.06.2012)

Ze scénáře, vlastně už z námětu jsem trochu rozpačitý - především všechny ty mytologické prvky nemají ve vetřeleckém univerzu co dělat. Ale jednotlivé scény jsou skvostné a film jsem si užil (zejména porod chobotničky - po této scéně jedna paní středního věku odešla ze sálu a už se nevrátila). S konečným hodnocením ale počkám až na Special Director´s Cut Ultimate Edition na DVD.______Infografika pro lepší orientaci v původu druhů._____ btw...potěšil mě Dettifoss. Stál jsem na stejném místě jako sám Tvůrce a bylo to hypnotické, wtz:-) (13.06.2012)