Prometheus

-"There is nothing in the desert and no man needs nothing." Původně jsem z toho byla hodně moc zklamaná, a i nyní platí, že z praktického hlediska tam nedává smysl vůbec nic a nikdo... kromě Fassbendera samozřejmě. Během minulých let jsem viděla Promethea asi milion pětkrát a během té doby mi přirostl k srdci. David je fascinující postava a mně docela stačí vymyslet si kolem něj zcela jiný, vhodnější film. Plus Noomi Rapace je božsky nasvalovaná. Soundtrack mám raději ten od Kurzela ke Covenant, ale i Prometheův ústřední motiv je pěkný. (21.09.2012)

V touze za odhalením významu jeskynních vzkazů bych patrně neodolal nabídce na dvouletý spánek v tichu vesmíru a následnou procházku po planetě vzdálené tak, že tam snad ještě neslyšeli o ekonomické erudovanosti ministrů financí ČR. Pokud bych však náhodou ve spánku otěhotněl, tak mám vážné obavy o to, že samointerupci prskající chobotničky provádět nebudu a pokud snad náhodou ano, tak si před následným bojem slabošsky dovolím trošku pooperační slabosti. Z mého blábolu je snad patrné, že, přes solidní vizuál doprovázený hromovým burácením reproduktorů, mne Ridley Scott poněkud zklamal tím, že jednání většiny postav si mohu odůvodnit snad jen spánkovým únikem mozkových buněk do pohlavních či obdobných orgánů. A rád bych ho upozornil na to, že když mi nechtěl něco říct, tak mi to neměl ani naznačovat. (04.11.2012)

Perfektní audiovizuální stránka, zajímavý námět, ani krásně temná a tajemná (a díky tomu i rychle odsýpající) první polovina filmu ze mě nedokázaly dostat pocit lehce promarněné šance a hlavně velmi špatného scénáře. To tajemno, kdy není nic vidět a člověk jen sedí zaražený strachy do židle, to Ridley umí. Stejně tak nadhazovat chytré otázky, které si může bystrý divák zodpovědět sám, ale ten méně vnímavý asi nebude nadšen, že nedostal pointu naservírovanou na zlatém podnose. Bohužel ale druhá polovina sklouzává někam do hlubokých béčkových vod, co se příběhu a chování postav týče, a dokázala mi zkazit poměrně dobře rozjetou podívanou. Je to velká škoda, protože našlápnuto bylo, ale dotáhnout do zdárného konce se nepodařilo. (29.05.2013)

Dobre, nebudem tu filozofovať na trištvrte strany nad nejakou filozofickou, vizuálnou, epickou, bombastickou stránkou a ďalšími hovadinami, ale komentáre typu "záver je tuctová, béčková" a neviem aká vyvražďovačka ma pobavili ako už dlho nič. Nebyť záverečných 30 minút, tak tomu dám 1-2 hviezdy - maximálne, pretože keď sa v kine každú chvíľu pozerám na hodinky, kedy to už konečne skončí (alebo kedy sa už niečo začne diať), tak je asi niekde problém. Nádejný úvod, vzápätí zdĺhavá sci-fi nuda (áno, dokonale nakrútená, ale aj tak nuda), a konečne to pol hodinu pred koncom začne aspoň trochu pripomínať horor. Trochu neskoro, ale aspoň som sa toho dočkal, takže som nemusel odchádzať úplne nasratý. Očakávania sa však nenaplnili, miliardová "(ne)hororová" komercia očividne nie je nič pre mňa. (09.06.2012)

S odstupem se Prometheus jeví jako další (s Konzultantem) z nedoceněných pozdních filmů Ridleyho Scotta, které se svojsky odmítají podřizovat diváckým požadavkům spojeným s (vysokorozpočtovou) hollywoodskou produkcí. Scott například zatvrzele znemožňuje publiku prožívat uspokojení ze splněného cíle. Jeho hrdinové jsou často naivní, trochu přihlouplí snílci, ne nepodobní samotným fanouškům alieního univerza, kteří jako správní geekové očekávají jasné, do kánonu zapadající odpovědi na předestřené, ve Vetřelcích nezodpovězené otázky - když už tedy jde o něco jako prequel. Jenže tato očekávání jsou nakonec brutálně smetena ze stolu, a to jak ve vztahu k fikčním postavám, tak ve vztahu k fanouškům. K tomu chci jenom dodat, že Prometheus přitom nepostrádá sofistikovaný černý smysl pro humor, když řadu důležitých postav nechá ironicky zabít tím, po čem samy toužily (spoilers ahoy). Zhulenec Fifield s tím druhým pseudovědcem zažívá jasný homoerotický pnutí (Janek je napomene, aby tam spolu v tunýlku moc nelaškovali) a pak to dostane vaginopenisem přímo do pusy. Podobně Vickersová, která si to rozdá s Janekem, nakonec zahyne pod obřím tmavým ptákem (Engineerova loď). Weyland, kterej chce nesmrtelnost, to v nejvtipnější scéně filmu schytá od utržený Davidovy hlavy (sám nesmrtelnej android a jeho vlastní výtvor). A tak dál. Abyste si tyhle subverzivní hrátky užili, je potřeba přijmout určitou iracionalitu scénáře, která je ale opodstatněná výše uvedeným, a navíc - sami nemůžete tušit, co je v takové situaci "pravděpodobné", protože jste se v ní nikdy neoctli a nevíte, jak byste reagovali (paradoxně zastánci tohoto přístupu zhusta Prometheovi vytýkají právě nelogičnost). (01.06.2012)