Prometheus

No… tak ne. Ať už jste od Promethea čekali sci-fi revoluci, nebo jen perfektní žánrovku, připravte se na bolestivé zklamání. Mistr Scott totiž dokázal vyčarovat jen velkolepý start nadějného sci-fi filmu, který však postupně dojíždí na hrozně moc věcí. Popíraná prequelovitost je takřka všudypřítomná a často zavání až recyklací. Všechny lidské postavy jsou nezajímavé, s výjimkou hlavní hrdinky, která je přímo iritující. Příběhu se sice podaří najet do pár utajených vedlejších uliček. Ve finále vás ale dopraví na dávno profláknutá místa, a v ústech vám tak zůstane jen pachuť dialogově nepřesvědčivého blábolu, který vypadá daleko lépe, než by si zasloužil. Ano, pořád je tu bezchybný Fassbender, několik mile hororových scén a ona první polovina filmu, jíž nechybí napětí a šikovně šponuje divácká očekávání. O to bolestivěji to pak ale končí, rok 2012 tedy fasuje další pompézní zbytečnost. (05.06.2012)

Velmi hezky zabalené "nic", které každou vteřinou více podporovalo můj dojem, že tady se někdo zapomněl rozhodnout, čím a o čem, tenhle film má být. Jako by někdo vzal kvalitní scénář (film) a půlku z něj vyhodil (režisérský sestřih aneb historie se opakuje?), aby to pro diváky nebylo moc složité a pro jistotu nevysvětlil vůbec nic, aby se mohl schovat pod roušku tajemství a divákovi fantazie... Když pominu příběh, jsou efekty a atmosféra chvílemi opravdu vynikající, ale nestačí to. Jediný kdo z posádky stojí za pozornost je Michael Fassbender (fakt velké překvapení) a do určité chvíle (setkání s kapitánem u mapy) Charlize Theron. Ostatní průměr, který nestojí za řeč, ale "naštěstí" je scénář u postav tak plochý, jak jen to jde. A hlavní myšlenka filmu, koncept? To nechám na každém, ať si o tom odnese své, ale já v tom vidím velké množství nedomyšleností, které film prostě zabíjí. Chci komplexní vizi, chci myšlenku, chci cítit soudržnost toho vesmíru... Jako povrchní zábava Prometheus funguje, ale mě to opravdu nestačí. PS: to propojení s alieny tam vážně není;-);-);-) PS: hudba je průměrná, skoro až armádní melodie s trumpetou mi spíš evokují US Army, ale budiž... při scénách s obrovskou 3D prezentací vesmíru tam byla cítit snaha o Vangelise:) (07.06.2012)

Small thing has big beginnings? Mediální kampaň a pozvolné vypouštění informací nafoukly očekávání k prasknutí a pak někteří lupou hledají hloubku a filozofické aspekty tam, kde vůbec nejsou a v minulosti ani nikdy nebyly. Mně stačí poznání, že za mým vznikem stojí maminka a tatínek a že život je až po okraj naplněn kompromisy.. Zdá se, že Prometheus byl bohy dříve milován, avšak nyní jej za jeho opovážlivost rozbořit ideály připoutali ke skále, kde mu orel ostrým zobákem kritiky trhá játra z těla. Věřím a snad to nebude trvat dvanáct generací, že se objeví Héraklés, zabije orla obrazem rituálního předání tekutiny do rukou Space-Jockeye, co hodlá na Zemi zasít život, zoufalá Elizabeth Shaw sepne ruce k modlitbě a Prometheus se v očích všech navrátí tam, kam celou dobu patří, na Olymp. A nebo taky ne a já těch pár nelogicky bzučících much, co mi krouží nad opulentní hostinou, budu muset navždy tolerovat.. Ať to dopadne jakkoliv, "Engineer" Scott má jako stvořitel zvláštní výsadu - stvořil Promethea, protože mohl. Jeho božství zdůrazňuje skutečnost, že mi všichni budeme rádi, když v osmé dekádě života udržíme moč, on si drží výsostné postavení mezi filmovými režiséry.. Dodatek: Fassie jako android vládne a vůbec bych se nedivil, kdyby začali fanynkám prodávat jeho dekapitovanou verzi, tzv. "Cestovního Fassbendera". Jen aby jim ten bílý sajrajt, co z něj vytéká, neznečistil zavazadlo.. (12.06.2012)

Když bílá s bílou černou zplodí, tak vznikne Vetřelec bez Vetřelce po vzoru cimrmaního Hamleta bez Hamleta. S vetřelčí mytologií je to sice neslučitelné, ale onou dnes již kultovní specifickou "vetřelčí" atmosférou to oplývá jako nic jiného po roce 1979, ne že ne. Škoda, že se to tváří chytřejší než to ve výsledku je (i když těžko říci, když jde vlastně jen o první polovinu) a dvojnásobná škoda nadbytku zbytečných postav. Vizuálně ovšem podmanivé, v jednotlivých scénách mnohdy bez přehánění i dokonalé (Davidova vesmírná rutina, porod potratem, pád z nebes), ale jako celek zatím (minimálně do režisérské verze či pokračování) pouze zatraceně dobré. (07.06.2012)

Spoilerová dojmologie! Je tomu plus mínus pár dní přesně deset let, co jsem viděl prvního Vetřelce, film, který vzbudil můj zájem o kinematografii jako takovou a otázka, co všechno bylo před tím, mě vlastně hryže už dekádu. Z čistě subjektivního hlediska k tomu tedy nemám výhrady, protože film mi moje otázky zodpověděl. Především potvrdil to, že vetřelci jsou biologická zbraň, kterou asi neovládne nikdo. Potud dobrý. Ale když se na to kouknu s odstupem, podpořeným krátkou pofilmovou debatou při čekání na rozjezd, dost dobře nechápu, proč scénáristi museli ten film v druhé polovině zlomit do polohy survival hororu, přičemž postavám nadělili logiku neschopných teenagerů. Vizuálně, včetně výtečného Streitenfeldova audia, tomu taky není co vytknout, (teda, až na Weylandovu masku, to je fakt průser) ale chybí mi tam jediná kulervoucí scéna, něco, co by mě táhlo do kina na druhou projekci. Což je vlastně strašná škoda, protože první hodinu Scott tvořil zajímavější svět, než nedávno James Cameron. Po vylezení ze sálu spokojená čtyřka, protože marketingová kampaň šla mimo mě, ale během dvacetiminutové cesty domů se ten film rozležel až příliš. (07.06.2012)