Prometheus

Kur.. Tak dobře, budu slušný, ale napíšu pouze fuj! Prometheus, ať už osobou režiséra, který stál na počátku vetřelčí ságy, nebo velmi šikovnou reklamní kampaní na internetu s dobře dávkovanými videi a rozhovory nebo dohady o stupni přístupnosti sliboval mnohé a žánrové fanoušky dokázal navnadit na nejvyšší stupeň očekávání. První ohlasy byly sice vlažné, ale to jsem přikládal právě na vrub nerealistickým vyšponovaným očekáváním. Takže co říct k viděnému - opravdu se o tom těžko píše, protože tohle se opravdu musí vidět. Svoje zklamání opravdu nemůžu připsat velkým očekáváním a byl jsem připravený na nedokonalý film. Pokud ale chcete z tohohle snímku radost, vzdejte se jakýchkoli asociací s původním Vetřelcem a připravte se na to, co trefně napsal v úvodní větě svého komentáře POMO. Je to skutečně duševní bratříček Vetřelců a Predátorů. S neuvěřitelně, ale opravdu neuvěřitelně, pitomým scénářem, děsivě hloupými dialogy a zcela nelogickým chováním prakticky všech zúčastněných. Celé to zachraňuje skvělý vizuál - úroveň triků se od konce 70. let pochopitelně fantasticky zvedla, rozpočet měl Scott taky víc než slušný a je to z Promethea znát. Protože áčkových vysokorozpočtových sci-fi se natáčí minimum, nemá Prometheus ani nikterak velkou konkurenci. Je škoda, že se režisér smířil s takovým maglajsem a nesnažil se aspoň o nějaký kompromis, protože tohle opravdu kompromis není, to je naprostá rezignace na původní vyznění a atmosféru Vetřelce. Najdete tam sice všecko od mimozemšťanů přes mutanty po vetřelčí miminko, velkolepé kosmické lodě, akci a umírání, ale výsledek je ubohý. Tohle je letní blockbuster, který od svých diváků nečeká ani minimum mozkové činnosti. Noomi Rapace se novou Ripleyovou nestane a to ani ne tak proto, že by neměla herecký potenciál, jako spíš pro nemohoucnost postavy z důvodů lobotomie u scénáristického týmu. Předchozí čtyři Vetřelci byli sice v každém ohledu odlišní, ale navýsost osobití a v podstatě mě i přes kolísání kvality a určité logické lapsy ani jeden nezklamal. Prometheus je průšvih především pro děsivou nekonzistentnost filmu, kde se sešly desítky motivů, které scénáristi prapodivně splácali dohromady. Celkový dojem: 25 % za ten ohromující vizuál a za kvalitní marketing. Dodatek s týdenní prodlevou a jako reakce na probíhající prometheovskou diskuzi a četné komentáře... Přiznám se, že pokud v letních měsících navštívím kino, činím tak vždy se zpožděním, abych vynechal reklamní masáž na blockbustery, které nás v onen čas masivně bombardují. Jsou totiž natolik blbé, že i pouhé upoutávky na mě působí skličujícím dojmem. Před zhlédnutím Promethea jsem byl nucen sledovat amerického prezidenta, jak mrštně skáče jako opice a na potkání likviduje krvelačné upíry. Vzápětí se na mě z vodovodního sifonu pokoušela vrhnout zmutovaná piraňa a já jen toužebně čekal, až se objeví něco, co dává hlavu a patu. Ridley Scott nikdy nenatáčel velké umění a jeho rané filmy, jako byl Vetřelec nebo Blade Runner, pochopitelně neměly ten záměr, s jakým natáčel Tarkovskij svého Stalkera nebo Solaris. Měl ale jednu obrovskou zásluhu - dokázal, že žánrové filmy (jmenovitě sci-fi, ale můžete to projektovat na jakýkoli žánr) můžou být zábavné ale zároveň chytré a můžou oslovit ty nejširší masy diváků. Scott vyšel z braku, ale dokázal ho povýšit na mistrovské dílo. O několik desítek let později se pokorně na stará kolena k tomu braku vrátil, protože natočil opravdu hloupý film. Když se podívám na vetřelčí ságu s odstupem, pak nejlepší je jednoznačně dvojka, byť Cameronovo militaristické drama mi duchem není tak blízké jako atmosférická jednička. Vetřelci mají kvalitní scénář, přitažlivé postavy, dynamický děj a schopné herce. Srovnejte si i toho posledního vojáka určeného v první akční scéně k likvidaci s těmi zoufalci, které nám Prometheus předkládá jako členy posádky. V prvním případě mají i vedlejší postavy jasně propracovaný charakter, v tom druhém se ani o hlavních postavách vlastně nic nedovíte. Hned za Vetřelci se dá postavit původní Scottův Vetřelec, který sice, co se triků ale i vývoje žánru týče, doba lehce poznamenala, ale díky vizuální stránce, hereckému obsazení a atmosféře jde stále ještě zaslouženě o legendární dílo. Trojku poznamenal nedostatek finančních prostředků, který se projevil v menší výpravnosti i ve volbě scénáře zasazeného do neatraktivního prostředí věznice, ale přiznejme si otevřeně, nepřízeň fanoušků zapříčinila i tahy, které vedly ke ztrátě nejoblíbenějších postav z minulého dílu a smrti hlavní hrdinky. Jinak jde pořád o chytrý a velmi dobře natočený film, který je ozdobou svého žánru. Čtyřku, která byla prozatím nejslabší, poznamenala volba režiséra, který směřoval od počátku někam jinam a natočil vlastně film, který vetřelčí mytologii ironizuje a staví na hlavu. Je to podobné, jako byste Michaela Baye nechali natáčet Hamleta, Johna Woo Baladu o Narajamě nebo Tarkovského Noční můru v Elm Street. Pořád to byl ale, pokud jste byli ochotni přistoupit na režisérovu hru, nadprůměrný film, který sice s původním Vetřelcem měl společné už jen příšerky, ale zase - nebyl hloupý. V Prometheovi neselhává jen druhá akční polovina, je blbý i svou mytologií, svými dialogy, svou doslovností, svou neschopností imaginace, hereckým obsazením (s výjimkou Fassbindera a částečně Noomi), zkrátka a dobře s výjimkou vizuality a hudby prakticky vším. Následná diskuze, která se pokouší hledat významy, které prostě film nemá, je u filmu, který je tak doslovný, spíš reakcí na to, že obrazy díky pitomému scénáři jaksi nedávají smysl. Prometheus je ultimátní áčkový brak s velkým rozpočtem a promakaným vizuálem. Spousta béčkových produkcí svou chytrostí Prometheus o několik tříd překonává. Jak je vidět, je nemálo diváků, pro které chytrost filmu není podstatný prvek při hodnocení. Konec konců, u hloupého filmu si snadno můžete nahonit své ego. Scott měl jako koproducent nepoměrně větší tvůrčí svobodu než jeho předchůdci a spáchal filmový zločin. Áčkové sci-fi je dneska popelkou, protože vyžaduje velký rozpočet, ale obvykle se neumí obracet na tzv. rodinné publikum a na ty, kteří mezi diváky převládají, tzn. na teenagery. Vůbec není náhodou, že se natáčí desítky komiksových adaptací se superhrdinskými postavami, kdežto desítky a stovky význačných literárních děl v žánru sci-fi zůstávají stranou. Vyžadují vzdělanější publikum a jsou komerčně méně zajímavé. Jenom dvakrát měli režiséři šanci udělat sci-fi žánrovku bez kompromisů a v obou případech to podělali. Vedle Promethea to byla obě pokračování Matrixu... (07.06.2012) (méně) (více)

Esence scénáristického neumětelství, které je maskováno Scottovou řemeslnou zručností. Proč museli scénář k filmu, který by měl být poměrně zásadním dílem v žánru scifi, psát neumětelé stojící za paskvily Kovbojové a vetřelci a Nejtemnější hodina. Vážně si nedokážu představit, že by kontakt s mimozemskou civilizací byl takhle (ne)organizovaný. Žádné ani ty nejzákladnější bezpečnostní postupy, nikdo celý průzkum neřídí, kapitán se nestará, co se na jeho lodi děje, na lodi nejsou vůbec jasné kompetence, kdo za co odpovídá. Za Weyland to řídí blondýna, jejíž motivy a vlastně smysl účasti na celém podniku jsou naprosto pochybné (teda kromě "dáme tam Charlize Theron v kombinéze"), výzkumník biolog při střetu s očividně agresivním mimozemským organismem neví nic lepšího než říct "ťuťuňuňu pocem malá", účastníci zájezdu se postupně přesouvají na seznam ztrát, aniž by to kohokoli vzrušovalo a tak dále. Jednání postav je vůbec naprosto nelogické, jeden krok je často v rozporu s předchozím a následným, chybí jakákoli konzistentnost. O nikom se vlastně nic pořádně nedozvíme, a ne proto, že by tvůrci něco dovedně maskovali, ale čistě díky scénáristické neschopnosti svoje postavy a vlastně i film jako takový nějak komplexně pojmout. Namísto osobností dostáváme akorát tak dávku politické korektnosti a náboženské a holocaustové odkazy naházené naprosto bez hlubšího smyslu (asi došlo na sponzoring od křesťanských a židovských lobby - mimochodem když jsme u toho, tak Kristus sice má být jednou součástí trojice boží, ale nestál u zrodu lidského plémě ani dle bible). Viz komentář kolegy gudaulina, ve Vetřelcích i těch několik vojáků, kteří byli KIA hned po první scéně, mělo svojí osobnost a místo v posádce i ve filmu. Frost, Dietrichová, Drake, Wierzbowski, seržant Apone, člověk si jejich jména i tváře zapamatuje. Tady po úvodním nepředstavení se spousta postav na desítky minut ztratí, aby se odkudsi objevily v náhodném místě filmu a bídně či hrdinně zahynuly nepoznány, nerozeznány. Scott pak i přes svůj zjevný režisérský um nedokáže z takového guláše vykřesat napětí nebo zdání atmosféry a osudovosti, není komu držet palce, o koho se bát (ne, Noomi to fakt se svejma kecama o víře není), nad čím skutečně přemýšlet. Až se člověk ptá, proč slovutný režisér vůbec účast na takovém marasmu bral. S takovým potenciálem (síla značky a universa, rozpočet, technické možnosti) se ani pořádně nedotknout základních otázek podstaty lidství, rozumu, směřování poznání (aneb života, vesmíru a vůbec) je prostě trestuhodná marnotratnost a spousta úsilí tu vyletěla oknem. Snad jediná scéna budila naději, a to když Holloway a David mluvili o tom, proč byl David vytvořen. Ale je to jen takové nakousnutí, jedno světýlko, které zhaslo dřív, než pořádně zazářilo. Zbývá pár odkazů na jiné klasiky žánru plus Scottova oblíbeného Lawrence. Většina otázek, která mě napadala během filmu, nemířila k podstatě lidství, k původu člověka a odpovědnosti stvořitele, ale zhruba směrem "proč se všichni chovají jako magoři". A to je vše přátelé, asi radši vhodim do přehrávače Vetřelce 1 a 2. P. S. Jinak se plně (jako velmi často) ztotožňuju s kolegou gudaulinem. (11.06.2012) (méně) (více)