Režie:
Joe WrightScénář:
Tom StoppardKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Jude Law, Aaron Taylor-Johnson, Kelly Macdonald, Matthew Macfadyen, Alexandra Roach, Domhnall Gleeson, Alicia Vikander, Emily Watson (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladá a krásná Anna je manželkou vysoce postaveného carského úředníka Karenina, se kterým má syna. Je oddanou manželkou a milující matkou, žije poklidným, i když trochu nudným životem. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, charismatický důstojník jezdectva. Anna se do něj bezhlavě zamiluje a stane se jeho milenkou. Vášnivá aféra vyvolá v petrohradské společnosti skandál. Karenin se zpočátku snaží zachovat dekorum, Anninu nevěru však bere jako obrovské osobní ponížení. Hrdá Anna je přesvědčená, že má právo svou lásku neskrývat, zachází stále dál a dál... (TV Nova)
(více)Videa (32)
Recenze (781)
Žádná těžkopádná adaptace těžkopádného románu se naštěstí nekoná. Anna Karenina je díky Joe Wrightovi ohromně hravý počin, který si z předlohy vybírá to nejdůležitější, ani na minutu nenudí a minimálně první polovinu nutí diváka všechnu tu vizuální vynalézavost sledovat s úsměvem. Herecké výkony v čele s Keirou Knightley a Judem Lawem bez nejmenší chybičky (Vronský na mě vždycky působil velice slizce, takže i toho nesympatického panáka jsem vlastně uvítal), kostýmy, dekorace, hudba... Všechno perfektní. Spousta doslova a do písmene nezapomenutelných scén, které chci rozhodně vidět znovu. ()
Snímek je sice kvalitní, ale čekala jsem o něco víc, hlavně více emocí. Ovšem Keira Knightley jako vždy excelovala. Navíc mě zaujal Aaron Taylor-Johnson, který má velké charisma. Jude Law mě oproti nim celkem zklamal, jeho postava byla nezajímavá a celkem nepotřebná. Prostředí Ruska je geniální stejně jako celé sestavení příběhu. Škoda, že to není na 5 hvězd. ()
Nejčastěji adaptované "ženské" (totiž na ženské hrdinky soustředěné) romány 19. století - totiž Janu Eyrovou, Pýchu a předsudek a Annu Kareninu - spojuje téma, které v našem, dogmaty hedónismu smýkaném století bije do očí: totiž téma problematičnosti tzv. "nespoutané vášně", která lomcuje člověkem a nedbá přitom morálních a sociálních bariér. Joe Wright to tentokrát se stylizovanosti přehnal a jeho do divadelních kulis částečně situovaný spektákl místy diváka mate a odcizuje ději, ale zároveň se mu podařilo do zestručnělého příběhu vtěsnat skutečné charaktery, ne jen panáky v kostýmech. Po zhlédnutí bylo o čem přemýšlet… ()
Tešila som sa na Petrohrad a Moskvu. Miesto toho som sa ocitla v divadle. Ale chýbali mi iba do plesu. Lebo všetko bolo v tanci, v pohľadoch, zvukoch. Tak dávno milujem Kareninu a tak dávno so ju nečítala. Nikdy pre mňa nevyzerala ako Keira, ale dnes ňou bola. Cítila som jej vzrušenie rovnako, ako jej zúfalstvo. Pretože odkedy stretla Vronského, už nič nebolo bežné. Celý jej život sa zrazu odohrával na hranách a pri mantineloch. Tak blízko divákov, túžiacich po klebietkach. Ale len to určitej miery. Pretože je prípustné porušiť zákon, ale nie pravidlá. To chápu všetci - okrem Karenina. Svet však nemôže byť plný svätcov. Užila som si každú minútu! ()
Asi někde existuje předpis, že každá generace potřebuje svou verzi Anduly, Tří mušketýrů, Bídníků, Pýchy a předsudku, Hraběte Monte Crista a dalších úliteb filmovému Molochu, takže tentokrát se vyčerpanou kobylu pokusil do cvalu vybídnout svým manýristickým bičem Joe Wright a potřetí mě tak ve spolupráci s Keirou přiměl vrtět se na sedačce a vyměňovat si souznící pohledy s Pasifae, což jsme měly ztížené tím, že jsme obě měly většinou oči obrácené v sloup, pokud nám zrovna nekanuly sliny nad kostýmy a Judem. Poutat širokou ruskou duši do vyumělkovaného korzetu je ještě ošidnější než vnucovat publiku sobeckou hysterku s tím, že je to chudinka ušlapávaná nepřející společností a dobou jen proto, že šla za hlasem srdce (ve většině těchto případů se srdce zaměňuje za orgán úplně jiný) a servírovat mu podivně sešlou Keiru a Vronského, při jejichž hrátkách jsem čekala, kdy dovnitř vpadnou z mravnostního a zašijou Anču za zneužívání nezletilých a ohrožení mravní výchovy mládeže. Gilmour93 to rozsekl pěkně, ale vzhledem k tomu, že Vronský je feudál, tak je buržoazie jeho a bolševikův společný nepřítel... P.S. Svěřit české titulky Anně Kareninové je důkaz, že distributorům nechybí smysl pro meta humor. ()
Galerie (151)
Zajímavosti (25)
- Kameraman Philippe Rousselot musel v predprodukcii odísť na operáciu chrbta, pretože mu neznesiteľné bolesti zo sedacieho nervu znemožnili pokračovať v práci na filme. Nahradil ho Seamus McGarvey, stály spolupracovník režiséra Joea Wrighta. (Arsenal83)
- Herečka Susanne Lothar zemřela krátce po dokončení snímku. (Adam_Musil)
- Joe Wright se nechal inspirovat divadelním režisérem Vsevolodem Meyerholdem, Orlandem Figesem a jeho dílem „Natašin tanec“, filmem Angličanka a vévoda (2001), uskupením Dogma, snímky Larse von Triera nebo titulem Nesnesitelná lehkosti bytí (1988). (Brousitch)
Reklama