Dnes naposled

Je opravdu zajímavé pozorovat dokonalou přesvědčivost herců v poloze opilců. Stejně jako u snímku Tam na konečné a bezchybného opilce v podání Martina Růžka, či stejně laděného panákové sprintera z filmu Obchod na Korze, jsem i zde přesvědčen o tom, že herci měli od Maca pár panáků povoleno. Zmíněné filmy dvojice Kadár - Klos mají ovšem, o proti tomuto, velkou výhodu. Dějová linie v klidu a poklidně dojde do cíle. Zde se, žel přírodo, excelentně nahromaděné individuální osudy v posledních minutách jen mihnou před očima - velmi ukvapené závěry. Delší stopáž by v tomto případě určitě nevadila, protože sledovat takovéto luxusní herectví, je nepochybně zážitek. I proto jsem v hodnocení "přísnější" protože mne režisér najednou vytrhl z ponurého světa zapadlé nalévárny a jejich štamgastů, žijící v podstatě dva životy, které ovšem nelze spojit dohromady. Snaží se, slibují, ale hlavně...pijí "ještě jsem se neloučil s Becherovkou...". Film se dá rozložit jako opilecký stav. Nejdřív hromada legrace, potom drámo a nakonec tvrdý pád. I když zde není uveden žánr komedie, u filmu se lze královsky bavit. Sovákův opilec je pro mne bez diskuze nejlepší, a také vlastně ze všech nejsvobodnější, když nebudeme mluvit o závislosti. On z toho báru vyvázl bez jizev. Zárukou skvělého humoru jsou také např. Štěpánkovy proměny či naprosto vynikající americko-francouzský obchodník v podání Jaroslava Mareše. Jeho popis na mol opilého, sotva stojícího Sováka, doprovázený slovy La Alcoholic je naprosto vynikající. Nepochybně jeden z vrcholů své doby a naprosto skvělé herectví. (08.01.2015)

"Kdyby nebylo toho tvýho pití..." Koncertního houslového mistra, inženýra, továrníka, holiče i obchodníka (šmelináře) spojuje jedna věc a tou je závislost na alkoholu...Mistrovsky natočeno (viz třeba scéna, kdy houslista Mašek je při návštěvě u holiče doslova fascinován grogem ve sklenici před sebou), mistrovsky zahráno (třeba Štěpánek, když pronáší větu: "ještě jsem se neloučil s Becherovkou..."), jen mi moc neseděly ty rádoby vtipné scény s francouzsko-anglicky hovořícím obchodníkem v podání Jaroslava Mareše. Zejména v kontextu celkového tragického vyznění filmu. V tomto je tedy film opravdu silná káva. Přiznám se, že jsem furt čekal, že aspoň jedna z postav se dokáže s alkoholem nějak vypořádat se ctí. Což se nakonec nedostavilo a mě to poměrně zdrtilo. Četl jsem tu názor, že se na film dá nahlížet svým způsobem i jako na komedii (viz třeba i herecké kreace Jiřího Sováka). Možná z pohledu někoho ano, ale já se tedy v tomto směru moc nebavil... Spíše jsem slzel. (20.08.2018)

Vynikající psychologické drama, kterým Frič potvrdil svou režijní všestrannost. Tahle studie alkoholismu je plná deprese a beznaděje, kterou by asi nikdo zažít nechtěl. Dalo by se říct, že Frič tímto filmem doplnil své generační souputníky (Vávra - Šťastnou cestu, Krejčík - Svědomí), kteří se do žánru psychologického filmu vydali několik let před ním (a to velmi úspěšně). Je s podivem, že se o tomhle filmu ví tak málo, já jsem se k němu dostal vlastně náhodou a považuji ho za poslední geniální film, který náš nejlepší režisér stihl natočit. 9/10 (04.05.2009)

Na socialistickou kinematografii překvapivě nemoralistní, bezvýchodné a psychologicky uvěřitelné uchopení tématu alkoholismu, jež se svým nekompromisním pojetím dá řadit k dobové společensky kritické vlně snímků ur-vlny. Přesto by bez výborných herců jako je Zdeněk Štěpánek (po husitské trilogii další jeho mistrovská chameleónská proměna), František Smolík či Vladimír Menšík byl výsledný účinek asi poloviční. Bezesporu jeden z Fričových filmových vrcholů, jež má momenty, z nichž mrazí i dnes. (30.07.2012)

„To já když si řeknu dost, hotovo! Do vočí! “ – „No, to já si dycky řikám na Silvestra a vydržím to nejdýl do Novýho roku.“ Takřka konstantní deprese, která má sice pár momentů vyvolávající divákův úsměv, ale ten vždy brzy zamrzne. Stejně jako ty záchvěvy naděje, které za chvíli rázně zhasnou. A pak jsou tu ty moc „pěkné“ postavičky, těžko říct na koho je smutnější pohled. Houslový virtuóz, inženýr (který má doma syna, co se potatil), továrník rozprodávající cennosti a holič přiživující se na ostatních. A řada jiných zainteresovaných postav, které vydělávají nebo strádají na jejich závislosti. Film má nemálo silných (např. Smolík a jeho halucinace s Rachmaninovem a večírky minulosti) či jinak význačných scén (Ráž čekající na holiče a odolávající voňavému pokušení). A konec by mohl být i vcelku překvapivý (nebýt nechutného spoileru ve zdejším obsahu). Silné 4*, jakkoliv se na film zrovna moc pěkně nekoukalo. „Neměl bych jít s vámi?“ – „Vy se vo ně bojíte?“ – „No to ne.“ – „No proto, přece se neznáme vod včerejška.“ (13.07.2016)