Jack Ryan: V utajení

V téhle naivní až blbounké špionážní pohádce jsem vyčenichal dva silný prvky, hudbu Patricka Doyleho a pak jeden špicozní herecký výkon, ale to jméno si musíš najít sám brouku, jen napovím, nebyl to ani Chris Pine, nebyla to ani Keira Knightley (tu film zastihl hodně mimo formu) a nebyl to dokonce ani ten, který tančí se CIA. Film měl spoustu ha ha efektů, kterejma by tvůrci neuspěli ani u obyvatel pařezové chaloupky ale jeden byl tak gogo, že ho tady prostě musím napráskat, odehrává se v okamžiku, kdy Jack musí rychle analýzovat situaci, teroristu a potencionálně ohroženou oblast, jako ty vole, tomu by moh konkurovat snad jenom univerzální český genius Jára Cimrman. Já měl pocit, že Jack nám odpoví i na otázku jestli bylo dřív vajíčko nebo slepice. (29.01.2014)

Je to neuvěřitelný, ale nejvíc to překvapivě tahají zamilovaný kukuče a jednoduše nádherný očiska Keiry Knightley. Chris Pine se kirkovské nálepky nezbavuje snadno, zvlášť když jde o rádoby ultramoderní bourneovský "akčňák" plný zákeřné výpočetní techniky. Branaghova sinusoida splňena: po skvělém Thorovi tu máme další, snadno postradatelný snímek. Zatím nejnevýraznější a bohužel trestuhodně nejzbytečnější (Jack Ryan!!) film roku - ano, vím, že je teprve leden. (27.01.2014)

Strach se šíří tradičně z Moskvy, odkud finančním terorismem hrozí zlosyn, který "pije jako Rus" a hovoří s teatrálním přízvukem Kennetha Branagha. Ohrožuje hrdinovu vlast, měnu i lásku; zkrátka špionážka jako každá jiná, agent se nemusí jmenovat zrovna Ryan. Ale drží si vcelku stylové napětí starosvětského žánru s dialogy na ostří nože, pokerovými tvářemi a zákeřnými údery v rukavičkách. Zprvu zmatený mariňák s odborností analytika Wall Street se v akci zorientuje rychleji než jeho prapředek ze Tří dnů Kondora - a kdo se ztrácí v matematické džungli bankovního záškodnictví, může obdivovat alespoň výkonnost počítačů, od oka tisíckrát hbitějších než film sám. (06.06.2020)

Líbilo se mi to přesně tak dlouho, než jsem zjistil, jak moc mě to vlastně nudí. Kenneth naprosto zklamal a předvedl (je to trochu ohrané přirovnání, ale přesné) pilotní díl dlouhého seriálu, na který nechci koukat. A jeho egocentričnost tentokrát nebyla ani trochu sympatická, vlastně byl v té roli trochu trapný. (27.01.2014)

Poctivá přímočará žánrovka, která nepotřebuje cool filtry, zpomalovačky, digitální orgie, kterým padne za oběť půl Londýna, ani jiné oblíbené filmařské berličky, aby dokázala s přehledem udržet napětí. Ukazuje, že klasika pořád funguje. A jako bonus "rodinná" linka. Bavíl mě střet typického, téměř old-bondovsky pojatého "svět je ohrožení" s "náš vztah je v ohrožení," o který se starala Keira. Bavilo mě jak neustále narušovala tu přímočarou žánrovou linku svým podezřením, svými otravnými otázkami a nečekanými kroky. Stejně tak mě bavilo jak nadšeně a bez potíží se přidala do hry na záchranu světa. K tomu skvělý Kevin Costner, poctivá akce, spousta potěšujících detailů a samozřejmě Branagh, který výtečně vystřihl inteligentního, dokonale slizkého, nelítostného a kouzelně patetického padoucha. Není to nic, co by se trvale nabouralo do žánrové klasiky, není to nic, co by přineslo do žánru něco převratného nebo vůbec nového, ale dobře jsem bavil a ani chvilku nenudil. (04.02.2014)