Avengers: Infinity War

Vše co se do teď odehrálo poctivě budovalo atmosféru a směřuje k tomuto mistrovské dílo. Za předpokladu, že člověk zná celý děj i okolních filmů z marveláckého vesmíru a zvládl si díky nim vybudovat vztah k jednotlivým postavám, si užije nevídanou podívanou po akční i emoční stránce. Abychom si rozuměli, film jsem stihnul shlédnout již potřetí a nadšení neupadá ani teď, ba naopak (a to se mi zatím stalo jen u pár filmů které bych spočítal na prstech). 100% jak vyšitých a teď už zbývá jen rozlousknout jak si povede Endgame. (21.05.2020)

Když už si myslíte že MARVEL nemůže ničím zaujmout a překvapit (mile) a čekáte jen další díl mistrovských kousků se spousty efekty a smysluplných dialogů proložených velice vhodným a chytlavým humorem, tak přijde total ujetej Thor v Ragnaroku a úplně mě odrovná. Pak už si říkáte, s MARVELEM jsem si prožil za ty léta opravdu prožil vše a pokud se jedná o AVANGERS bude to hlavně o efektech, kdy uvidíte spousta oblíbených postaviček a užijete si opět dokonalou filmovou práci. No a co se nestane, MARVEL mě zase převezl a totálně odrovnal. Asi většina filmových fanoušků bude souhlasit, ale vše prostě krásně sedí a zapadá, smekám. Teď už poučen, si říkám, překvapí mě i do třetice? Kéž by! A jak už tady padlo MARVEL je fenomén, stejně jako PIXAR, takže jen tak dále. (27.07.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Infinity War v sobě nese několik výborných (hl. Thorova linie) a pár průměrných marvelovek: dosažení cíle je odkládáno kvůli tomu, že hrdinové stále dokola opakují tutéž „chybu“, čímž nám tvůrci stále dokola polopaticky sdělují, co je ústřední myšlenkou filmu, nejmasivnější akce se odehraje v zásadě jen kvůli tomu, aby bylo co epického nastříhat do traileru, když režiséři přepnou do melodramatického módu (což činí mnohem častěji než dříve), některé dialogy jsou dost „cheesy“, děj je s postupujícím časem stále předvídatelnější, oddalování nevyhnutelného únavnější a vyprávění monotónnější... Pohromadě to drží hlavně díky emocionálně hutnému rozkrývání záporákových pohnutek, na které jsou vázány body obratu i dělení do tří velkých dějových bloků.___Film hodně táhne nahoru nesmlouvavé finále, ale skrz naskrz vážný přístup příběh neprostupuje ani zdaleka v takové míře jako v Loganovi nebo Nolanových Batmanech. Dobře zabavit diváka, nikoliv jej přimět přemýšlet nad smyslem násilí nebo cenou za hrdinství/lidskost, je stále na prvním místě. Nejlepší marvelovkou pro mne zůstává druhý Kapitán Amerika, o jehož stylistické čistotě a vypravěčské sevřenosti si dost epizodická Infinity War (přičemž některé postavy vyprávění opustí na tak dlouho, až skoro zapomenete, že ve filmu jsou), střídající příliš mnoho stylů (a přitom nemající, poměrně logicky, žádný svůj osobitý styl jako Thor: Ragnarok nebo Black Panther), může nechat zdát.___Feige a spol. tentokrát, podobně jako Singer v podstatně těžkopádnějších X-Men: Apokalypse, jdou až na hranu toho, kolik výrazných postav lze vměstnat do jednoho celovečeráku tak, aby se nerozsypal, aby divák neznalý předchozích osmnácti filmů nebyl úplně ztracený a aby si divák s MCU dobře obeznámený přišel na své a zároveň mu nepukla hlava. Moc si nedokážu představit, kam dál se dá zajít a zřejmě lze považovat za obrovský úspěch, že výsledek není ještě mnohem méně konzistentní a že má vcelku vyrovnaný rytmus (z velké části zásluha rychlých a vtipných slovních výměn).___ Žádný převrat a nic tak podnětného (stylem, obsahem či vyprávěním), abych to toužil vidět v brzké době podruhé, ale jednoznačně skvěle vypočítaný a fanouškům chytře sloužící (už jen ty nástupy jednotlivých hrdinů na scénu) blockbuster za všechny prachy, dávající svými produkčními okolnostmi vzpomenout na zlaté časy velkovýrobního hollywoodského systému (skupina stálých hvězd + neměnný okruh spolupracovníků). S citlivějšími diváky, kteří za ty roky k marvelovským superhrdinům trochu přimkli, navíc dokáže slušně zamávat (sám jsem během titulků a ještě chvíli po nich cítil fakt dost nepříjemnou bezmoc a úzkost). 80% (25.04.2018)

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D (25.04.2018)