Divine Ema
Obsahy(1)
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Strhující, dokonalé... Neskutečně silný zážitek, ještě teď se třesu. Každá sekunda byla prodchnuta dokonalým mistrovstvím jak filmařů, tak herců. Navíc zazněl fenomenální hlas s "H" Gabriely Beňačkové, které tímto vzdávám hold! Přemýšlím o přesunutí tohoto filmu do mé top 10. Vskutku hodno jména - božské... ()
Trochu veľa sa tu spievajú operné árie, ale tak to asi malo byť, keď je to životný príbeh opernej speváčky. Tie lepšie časti prichádzajú v druhej polovici, no zase nasleduje turné pod holým nebom zavŕšené husitskou hymnou. Nemôžem tvrdiť, že som si film užil, môžem len oceniť výkon Turzonovovej a ostatných hercov prvej ligy. –––– Ty lidi chtějí domů. Mají dost tyhle prokletý války. Ratlagové na trůnech se porafali o Evropu! –––– Vaše velká duše by se nevešla do malé země. Českým vlastenčením se víc ztrácí než získává. ()
JIří Krejčík je pro mne příkladem filmaře, který dokázal, že se normalizace dala přežít a nezkurvit se. Pravda, natočil toho tím pádem méně, než by si zasloužil, ale pokud se k režii dostal, byla z toho zpráva o době a mravech. Anebo jednoduše jen kvalitní film či televizní inscenace, na které se dá stále koukat. Sám si pochopitelně na působivost Božské Emy na přelomu 70. a 80. let nevzpomínám, protože jsem v té době byl dítě a film samotný jsem viděl tuším až po roce 1989. Paralely s perzekucí umělců a nezávislých osobností komunistickým policejním režimem jsou zcela evidentní, i když člověk znalý normalizačních reálií musí zaznamenat, oč civilizovanější a korektnější byla o 60 let dříve policie zpuchřelé monarchie v posledním tažení. Ale upozornit na tento trapný fakt bylo nepochybně jedním ze záměrů autorů, Krejčíka a Mahlera. ()
Československý životopisný film o naší nejslavnější operní zpěvačce a vlastence, kterou ve své životní roli skvěle ztvárnila půvabná B. Turzonovová. Po návratu mezinárodní pěvecké hvězdy do vlasti v roce 1916, pro něhož si nezvolila zrovna vhodnou dobu, začíná vlna persekucí na její osobu, neboť se stala podezřelou ze špionáže a také se vřele staví za českou otázku. Je internována na svém zámečku ve Stráži nad Nažárkou a tam pečlivě hlídána. Když nedostane svolení vystupovat v Národním divadle, rozhodne se pro veřejná vystoupení pro obyčejné lidi na náměstích a v přírodě, přičemž do repetoáru zařadí pouze české skladby v čele s Kde domov můj. Film vznikal ve složitých podmínkách a byl nakonec uložen do trezoru, neboť lidé dokázali najít paralelu v útisku za Rakouského císařství a v tehdejší době. Výborný životopisný film s řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž si tentokrát dovolím vyzdvihnout pouze hlavní hrdinku. ()
Na mne je to celé takové moc školometské, neživotné. Turzonovová je tu pěkná, o to nic, ale je to trochu málo na to, aby mě ten film bavil. A to mám přitom tohle období začátku 20. století fakt rád. Kromě toho teda musím říct, že se mi to zpívání moc nelíbilo, což je u filmu o zpěvačce taky docela blbý. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (11)
- Produkci ztěžovala také neochota Barrandova uvolnit potřebné finanční prostředky na nákladné kostýmy a mnohohlavý komparz. Filmaři tak museli mnohdy improvizovat v provizorních podmínkách a tajně si vypůjčovat vybavení z paralelně vznikajícího Koncertu na konci léta. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Vhodnou představitelku titulní role Krejčík našel ve slovenské herečce bulharského původu Božidaře Turzonovové, kterou si prosadil navzdory námitkám ze strany produkce. Kvůli filmu se Turzonovová musela naučit árie nazpaměť, aby mohla otevírat a zavírat ústa synchronně se zpěvem Gabriely Beňačkové, pouštěným z amplionu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Nejen diváci, ale také doboví cenzoři pochopili, že obraz života nezávislé ženy pod policejním dohledem odkazuje k normalizačnímu Československu, a film byl uváděn hlavně v okrajových kinech. (Zdroj: Letní filmová škola)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama