Divine Ema
Obsahy(1)
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Ema Destinová znamená pre české národné obrodenie mnoho a po zásluhe. Avšak čo mi tu vadilo bol proste jej spev. Nie som fanúšikom tých árií, ale hovorím si, nebude to tak zlé, ide o životopisné dielo. Avšak v tomto filme Ema spieva neprestajne. Až som sa bál, že bude spievať i v spánku. Tie spevavé scény som musel pretáčať, pretože mi povoľovalo zvierače. ()
Za velkou louží zasypána plátky růží, domovině své však talentem překáží. Plna síly, stranou kamenných vitráží, odhodlána pět árie věhlasné, pod nebeskou modří. Srdce bije na poplach, přetavit petlice politické. Mé obecenstvo, národe, porozuměj krvi mé, nedovol roztříštit touhu pletichami, tonout opery divu v úloze nevděčné. ()
Příběh o perzekuci operní divy Emy Destinové ze strany Rakouského mocnářství. Výpravný, velice vlastenecky laděný film, který se v době svého vzniku stal jakýmsi manifestem lidí, kteří nesouhlasili se společenskými poměry v normalizační éře. Proto byl brzo ztažen z kin. Pánové Krejčík s Mahlerem si za něj zaslouží absolutorium. ()
Režisér Jiří Krejčík natočil nádherný. pravdivý životopisný film. Ano tak to skutečně bylo, tak si my, český národ, odjakživa "vážíme" našich význačných lidi. Cizina je oslavuje, uznává a my ! malí závistivci ! dokážeme zprotivit lidem svou vlast. U nás se úspěch neodpouští. Film má výbornou kameru (čemuž se nemůžeme divit, protože za ní stál Miroslav ONDŘÍČEK, kameraman,kterého si vybral i Miloš Forman pro svého AMADEA). Film je vůbec skvostně obsazen. Samé hvězdy... o tom nemůže být nejmenších pochyb. Ema Destinová si zasloužila aspoň takové zvěčnění. Těch téměř 30 let nic na kráse filmu neubralo. Ba naopak... ()
Ac preferuji zivotopisne filmy, ktere mapuji cely zivot dane osoby, tak v tomto pripade jsem byl spokojeny. Krejcik si zrejme umyslne vybral obdovi v zivote Emy Destinove, ktere mapuje jeji problemy s urady a policii za Rakousko-Uherska... Myslim, ze Destinova dodnes u nas neni docenena a nezmenil to ani tento film, ani dvoutisicova bankovka (vsadim se, ze minimalne tretina naroda by nevedela, cim vlastne byla). Misty jsem mel pocit, ze se divam pouze na televizni film. Jako nejvetsi slabinu filmu vsak vnimam v obsazeni Juraje Kukury. Nechapu, proc v ceskoslovenskem a ceskem filmu je tak malo mista pro zivotopisny zanr (asi skutecne neumime ocenit nase osobnosti z let minulych)? ()
Galerie (10)
Zajímavosti (11)
- Natáčeno na zámcích Štiřín a Vimperk, v Praze, Prachaticích a Hodoníně, na nádraží v Křimově (severozápadně od Chomutova), na hradě Rabí a v kostele sv. Vojtěcha ve Lštění (okres Prachatice). (hippyman)
- Natáčet se původně mělo na zámku ve Stráži nad Nežárkou, ve kterém byla Destinnová rakouskými úřady internována. Ten však v té době sloužil jako ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež, nahradil jej proto zámek Štiřín nedaleko Prahy. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se za rok 1981 ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film. (orkadimenza)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama