Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (228)
Vančura jako vyšitý, včetně uhlazené mluvy a elegantních postav, navíc s přídavkem menzelovského požitkářství a životní chuti. Jedinečný příběh o rozpadu starých jistot, který u nás vlastně ani neměl šanci proběhnout, a tak jsme si na něj paradoxně počkali až do dob mladé republiky. Příběh, který je nejlépe charakterizován už svým názvem, a který toho, kdo má chuť naslouchat a v tomto případě sledovat, zanese do dob, kdy se za vůdčí nositele noblesy a starých dobrých pořádků považovali vypasení a polovzdělaní továrníci, na kterých visely chuchvalce pijavic. To, že nejvíce elánu, podnikavosti a chuti do života si mohla uchovat právě jedna taková pijavice (Dokonale starorusky zarostlý Josef Abrhám), nám vypráví právě tato perla české literatury i filmu. ()
"Sbohem, hlupci z rozumu, předstírající vášně starých časů." Sbohem, osazenstvo zámecké, teď do podzámčí kroky mé vedou. Jiskrné touhy zůstaly v prachovém peří. Nedbalý bonton ulpěl na prahu hostitelových dveří. Pověstný duch doby půvabem svým dál hýří. Putuji dál tímto rejem karnevalovým. Upsati se kratochvílím jiným. Shoďte své masky, lidé mocní, hosté bezmocně pošetilí. ()
Laskavý a vtipný vypravěč, mistrný Menzel za kamerou a skvostný Abrhám před ní - a k němu tucet dalších českých nej nej herců a hereček. Myslím, že se všichni při natáčení výborně bavili, je to znát. Ve filmu jde podle mě spíš o formu než obsah a ta je rozhodně parádní. Byla jsem mile překvapena a krapet se stydím, že mi doteď film unikal. Ten bych fakt měla znát.... ()
SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Nádhera má zavřít hubu posměváčkům. // Skutečný aristokrat přijíždí vždy poslední. // jsem kníže Alexej, můj sluha Váňa. // Přijel už hrabě Codda? // Podivín, ale aristokrat. // Můj syn Jan. - moje dcera. // Tím zacpeme všem huby. // Kníže je ten nejznamenitější vozka. // Nedopustím pane Pustino ... // Obojí posiluje svalstvo zvané prdelní. // Je to kníže arciblázen. // Navštívenky. Všichni okolní statkáři zvou našeho knížete. // Perchta Rožemberská. - Nesmysl. Perchta není. - Nedovolím, aby se kdokoli otíral o ctné jméno mé matky. // Perchta byla bílá paní! - Nevím proč by měla být černá. // A kdopak nám to krade dříví? - To je sedlák Charousek. // Jaká hanebná fraška. Sotva mi ukázali nevěstu už je ruka v rukávě. // Můj vzácný nočník. // Klobouk barona Prášila. // Miluji vás. - Proboha. Moc jste pil. - Jsem opilý vaší krásou. // Pane Charousek, lidem jako vy patří budoucnost. ()
Skvělá adaptace románu Vladislava Vančury o jednom ruském šlechtici způsobící svou "výkoností" a dekadencí nejeden zmatek na místním zámku a hlavně v hlavě jeho správce. Tento snímek mi vždy unikal až včera 22.12.04 jsem na něho náhodou narazil. Jeden z mála českých snímků konce 80.let, na nějž jsem narazil rád. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (15)
- Na klavír hrál Josef Abrhám bez cizí pomoci. (pávek)
- Osobním kaskadérem Josefa Abrháma (kníže Alexej) byl Jaroslav Tomsa, zakladatel české kaskadérské školy. (sator)
- Herec Miloslav Štibich je v závěrečných titulcích filmu chybně uveden jako Miroslav Štibich. (Zlatohlávek)
Reklama