If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (181)
Ján Roháč nenatočil moc celovečerných filmov ( točil TV filmy ). Tento film patrí medzi klasické dielo českého muzikálu. Je postavené na obrovskej popularite Suchého a Šlitra a ich pesničiek. Vo filme vidíme aj krásnu Janu Brejchovú, ktorá bola v tých rokoch európska hviezda. Táto hudobná komédia o kasárňach v ktorých sa zmenili zbrane na hudobné nástroje zanechala veľa krásnych piesní, ktoré možno počuť do dnes ( Tereza, Babeta ). Je dosť zaujímavé, že v sedemdesiatych rokoch sa u nás tento film hrával len vo filmovom klube. Asi preto, lebo sú v ňom perfektne vykreslený velitelia našej armády. Film hodnotím 65%. ()
Z hudebního hlediska se koná o naprosto dokonalé dílo. Je mi sice pouze dvacet let, ale považuji se za muzikanta a tahle tvorba, tento písňový trend šedesátých let, v podobě bigbandových aranží a jemných návratů ke swingu má něco do sebe a stoprocentně celé období masově ovlivnil Šlitr, jež je autorem doprovodu, patří mu za to velký potlesk a na míle za sebou nechává současnou populární hudební tvorbu. A přes svůj útlý věk, jaký by se mohl zdát při posuzování tohoto snímku a jeho hudební stránky, plesám nad těmito starými šlágry! Námět Klarinetů je v podstatě originální, celková mylšenka opravdu velice zajímavá. Teď si nejsem jistý, jak to bylo s trezorem, vzheldem k tomu, jak se film místy chová - celkem odvážně z mého pohledu na tu dobu (i když polovina 60. lete byla prý uvolněnější). Ale jako celku tomu ještě malinko chybí.. Ovšemže to však bude vždy klasika klasik a to výborná! ()
Skvělá prezentace špičky naší popkultury. Všichni zpěváci zde vystupující jsou dávno legendami. Takhle silnou sestavu už se nepodařilo nikdy zopakovat. Je tu několik opravdu fenomenálních výstupů, které by v dnešní době zvládl z našich sólistů asi málokdo. Nemohu nejmenovat duet JE NEBEZPEČNÉ DOTÝKAT SE HVĚZD. Samotný příběh nic úžasného. Choreografie, ve své době pěkná, je v dobách dnešního taneční drilu podprůměr. Menzel před kamerou klasicky tragickej. Z celého filmu ale čiší velké nadšení všech zúčastněných, kteří si byli vědomi toho, že dělají něco výjimečného, něco co tu do té doby nikdy nebylo. Netřeba říkat, že soudruhům to ani trochu nevonělo a přáli si, aby film propadl, k čemuž šířili i nepodložené pomluvy. Diváci se zachovali přesně, jak soudruzi nechtěli, a není se co divit. I my se tak můžeme těšit z tohoto kulturního a dnes již archivního klenotu české populární hudby. 74% ()
...dobře zinscenované a natočené...zábavné defilé herců a zpěváků šedesátých let...v určitém momentě ale ta sympatická narativní rozvolněnost začne působit rozklíženě a revuálně...manifest ( hravý, ale v těch antimilitantních náladách trochu vlezlý a naivní ), který si sám sebe užívá o něco víc, než si ho užívá samotný divák...ale tady hodně záleží na subjektivním přístupu...velkou roli určitě hraje nostalgie ( která je docela na místě )...na druhé straně pak stojí docela zabijácká stopáž... ()
Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- O práci se svou tehdejší manželkou Janou Brejchovou (televizní režisérka) řekl Vlastimil Brodský (plukovník Korund) později toto: "Pro mě to byla komplikace, myslím, že ani pro mou bývalou manželku to nebyla výhoda. Když jsme začali natáčet, přišel po pár dnech režisér Ján Roháč a velice upřímně nám řekl: 'Takhle blbě hrát jsem vás ještě neviděl.' Herectví je opravdu striptýz duše. Chcete-li být dobrý, musíte čerpat ze všeho, co v sobě máte. Nic nemůžete obejít, ani to negativní a zavrženíhodný, nejde to vynechat. A když hraju vedle své ženy, do které jsem zamilovaný, a přeju si, aby ona byla zamilovaná do mě, jak to mám udělat? Jak mám dobře hrát a brát i z toho, co nechci, aby viděla? To je přece střet zájmů." (NIRO)
- Zámek Kynžvart, na kterém se točilo, bylo letní sídlo rakouského kancléře Klemense Václava z Metternichu. Zajímavostí je, že byl velkým odpůrcem válek a zbraní, tedy stejně, jako hlavní filmová idea tohoto protiválečného snímku. (sator)
- Kořeny filmu sahají až k roku 1958, ke stejnojmenné divadelní revui Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého v Divadle Na zábradlí. (hippyman)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama