If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (181)
Tyhle dvě hvězdičky jsou dost subjektivní, jsou určitě lidi (pamětníci), kteří tenhle film zbožňují. Já mám ale problém s neexistujícím příběhem (na základně se změní zbraně v nástroje a pak se připravuje nějaká šou), nepříliš přesvědčivými hereckými výkony (Matuška, Pilarová, Filipovská) a hudbou. Já pro Suchého se Šlitrem zrovna slabost nemám. ()
„Víš, co je zvěd?“ - „Vim! Zvěd je ten, co donáší!“ - „Správně.“ - „Ano! Zrovna minulej tejden kluci jednomu nabili hubu.“ - „Správně…tak to budeš dělat ty.“ Překvapuje mě, že něco takového rozsahu (cca 130 minut) dostala na starost režisérská dvojka, která předtím točila jen krátkometrážní filmy. A ona nezkušenost s dlouhou stopáží se asi projevila, protože si pánové zjevně ukousli příliš velký krajíc. A také si pod pojmem muzikál představovali zřejmě něco jiného než já. Tím spíš, že cca 90 (!) minut chybějící pohybovou choreografii nahrazují jen nepřirozené úsměvy a mnohdy až umělý smích. Ale příliš to nefunguje ani jako čistě hudební film. Nemyslím tím hudbu (S. + Š. si klidně poslechnu) jako spíš fakt, že se tu prakticky nic neděje a hudební scénky jakoby ani neměly žádnou návaznost (jejich slepování se příliš nedaří). Počáteční humor je fajn (než se začne vytrácet) a v rámci žánru film opravdu začne fungovat, jenže to až cca posledních 30 min. Mezitím se však chvílemi dostavuje lehká nuda. Snad Bach promine, dám slabý průměr. ()
Nemyslím, že má význam posudzovať klarinety ako muzikál alebo dokonca ako film. Jednoduchá myšlienka premeny zbraní na hudobné nástroje nemala šancu ťahať celý film. Najmä ak aj scenár nepriniesol nič svetoborného a iba chabými nitkami zväzoval jednotlivé výstupy. Klarinety majú zmysel ako potešenie pre nostalgikov obdivujúcich ľudí a dianie okolo divadla Semafor. A tí si s výnimkou dvoch - troch slabších pesničiek film užijú aj po 46 rokoch. ()
Ať si říká Jiří Suchý, co chce. On se svým filmem může být nespokojen a tvrdit, že být po jeho, bylo by to ještě lepší.Já jsem s filmem spokojen velmi, a to nejenom s písničkami a klauniádami S+Š. Věty jako "V této ožehavé chvíli vás, pane ministře, žádám, abyste přestal hrát vrabčáka" nebo "Vojíne Huberte, dnes v noci obklíčíte kasárna" nebo "Slibuju, že se budu chovat tak, jak si to moje vlast asi představuje" jsou prostě dokonalé... ()
jestli něco nesnáším, tak jsou to estrády, a tohle není nic jiného, bohužel. Párkrát jsem se zasmála, ale na dvě hodiny dost málo. Děj veškerý žádný, pouhá výplň mezi jednotlivými hudebními výstupy, které jsou na svou dobu asi perfektní, ale pro mě archaické a navzdory spoustě energie až moc umělé. Karel Gott už zde dokazuje ve srovnání s ostatními, že je jen fasáda, skrývající prázdný vnitřek. Místy pár zajímavých nápadů, ale většinou jsou jen nahozeny a obvykle vyšumí do ztracena (speciální zásahová jednotka, záškodnický plán bunkristů). Jindy a jinde působivá a silná dvojka S+Š se tu ztrácí mezi ostatními a jejich výstupy jsou daleko za jejich možnostmi (Na co myslíte padaje? Na svou ženu. A vy? Na jeho ženu. Hahaha, fakt vtipné.). Pro zachování rodinného klidu snad ani raději nehvězdičkuji. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- O práci se svou tehdejší manželkou Janou Brejchovou (televizní režisérka) řekl Vlastimil Brodský (plukovník Korund) později toto: "Pro mě to byla komplikace, myslím, že ani pro mou bývalou manželku to nebyla výhoda. Když jsme začali natáčet, přišel po pár dnech režisér Ján Roháč a velice upřímně nám řekl: 'Takhle blbě hrát jsem vás ještě neviděl.' Herectví je opravdu striptýz duše. Chcete-li být dobrý, musíte čerpat ze všeho, co v sobě máte. Nic nemůžete obejít, ani to negativní a zavrženíhodný, nejde to vynechat. A když hraju vedle své ženy, do které jsem zamilovaný, a přeju si, aby ona byla zamilovaná do mě, jak to mám udělat? Jak mám dobře hrát a brát i z toho, co nechci, aby viděla? To je přece střet zájmů." (NIRO)
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008). (sator)
- V době uvedení filmu do kin jej recenzenti podrobili nemilosrdné kritice. „Za posledních deset let nebyl žádný film tak důkladně a jednomyslně ztrhán,“ povzdechl si režisér Ján Roháč. (raininface)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama