Napoleon

První díl mohl být víc než dobrým osobním dramatem pojednávajícím o Napoleonovi a jeho cestě vzhůru, kdyby mu nepřekážely trochu nemotorné scénky související s vojenským řemeslem. Neboť nevyvedené dobývání jakéhosi prý důležitého mostu (omlouvám se za nepřesné, zavádějící a lehce znevažující označení, ale dějepis není až tak úplně moje silná stránka) ani pohled na hrstku vojáků trmácejících se kdesi v egyptské poušti mě nepřesvědčily o strategických a vůdčích schopnostech hlavního hrdiny ani o profesionálních dovednostech režiséra a kameramana. Moje zklamání bylo o to větší, že krvavé potlačení roajalistického povstání v pařížských ulicích hned v úvodu bylo vyobrazeno dosti přesvědčivě. Zato druhý díl jako by se poučil z vlastních chyb a zcela neočekávaně dospěl, když záhy s přehledem rozehrál nebezpečnou partii převzetí moci - a nastavenou laťku si dokázal pohlídat po celou stopáž. Třetí díl je maličko ... nepřehledný - alespoň pro toho, kdo (podobně jako já) nezná všechna historická fakta o vojenských taženích Napoleona Bonaparta. Krom toho mu i mírně nadržuje, když se dívá na dějinné události téměř výhradně jeho očima. Na druhou stranu dokáže situaci i správně zdramatizovat. Některé scénky jsou sice dosti nenadále a snad i poněkud předčasně ukončené, ale v souhrnu se jedná o zdařilou záležitost, která snese srovnání s předchozí druhou částí. Zato poslední díl jako by maličko zaostával. Těžko říct, jestli větší část viny nesou (opět) ne zcela stoprocentně zvládnuté válečné výjevy nebo přílišné zabřednutí do duševních pochodů padlého císaře. Buď, jak buď, výsledný dojem je jen lehce nadprůměrný. ----- V globálu: 2,5* (1. díl) + 3,5* (2. díl) + 3,5* (3. díl) + 3* (4. díl) ... děleno čtyřmi = poctivé 3*. (26.08.2016)

Celkem zdařilá televizní adaptace Napoleonova života, kterou ohromně sráží výběr hlavního hrdiny. Clavier bezesporu umí i charakterní role, ale zde se jeho herectví zcela minulo účinkem. Vzhledem k tomu, že za těch téměř 360 minut je přítomen ve většině scén, tak ani ostatní nadstandartně kvalitní složky již celkový poněkud rozpačitý dojem nezmění. (05.10.2004)

Velice zdařilý televizní film, který je dobře koukatelný, ale hlavně se víceméně, což je důležitější, drží historických faktů a dobře vykresluje rozporuplnou postavu Napoleona, jež nechtěl vstupovat do vysoké politiky Francie, chtěl být jen generálem své armády, ale nějak se to zvrtlo... Vše korunuje vynikající výkon Christiana Claviera a výborná režie. (09.10.2004)

Čtyři týdny jsem čekal, až ohodnotím tenhle film. Během nich mě napadlo hodně připomínek i chvály. Všechno jsem to zapomněl. Takže asi takhle. FILM: 4X95 minut je podle mě buď trošku příliš, nebo trošku málo. Bitvy a události jsou brány často polopaticky a nezáživně, z toho najednou film graduje, že nemůžete odtrhnout oči - viz.Napoleonův návrat ve čtvrtém díle. Kostýmy jsou dobré, ale lidí se zdá pořád nějak málo. Některé bitvy dokonce vypadají, jako by tam bylo dvacet lidí. Proto jsem se občas ptal, kam se podělo těch 47 milionů eur, které na rozpočet padly. Ale situaci zachraňují HERECKÉ VÝKONY: Samotný Christian Clavier podává nejspíš životní výkon a působí přesvědčivě. Občas si sice asi každý vzpomene na Návštěvníky, ale to je jedno. On je zkrátka tahounem filmu a dává to znát. Isabella Rossellini už není tak hezká, jak bývala, ale na charakteru jí to vůbec neubralo. Spíš naopak. I přes všechny milenky zůstává Napoleonovou životní láskou. John Malkovich si roli jako vždy nechutně vychutnává a jako "lejno v hedvábných punčochách" je fantastický. A Depardieu ? Toho si v celé sáze užijeme takřka 15 - 20 minut, takže nemá shola co nabídnout. Tak nebo tak, šlo to, mohlo to být lepší a čekám na velkolepější, kterého už stářím propásl Danny DeVito:) Mimochodem, čtvrtý díl byl nejlepší. 70% (27.10.2004)

Príbeh je napísaný pútavo, ale ako to už pri životopisoch býva, musí byť hlavne historicky verný. Napoleon je vykreslený ako človek so svojimi lepšími aj horšími stránkami. Ako vodca i zvodca, ako diktátor i dobrý vojvodca. Ako historická osobnosť je ovplyvňovaný nielen tým, čo chce, ale aj tým, čo chcú ostatné mocnosti v Európe. Preto môžeme vidieť vo filme dohody aj zrady a intrigy, pravdu aj cenzúru, uctievačov aj atentátnikov. Zarážajúce je však to, že v dejinách častokrát od toho, kto si vzal koho za ženu, či s kým sa vyspal, závisel osud národov a prakticky celej Európy. Pozoruhodné a poučné je aj to, že čo nedokážu pre svoj národ vybojovať politici a vojská to môže dokázať jediná žena. Stačí, aby bola krásna ako poľská grófka Wałewska (neviem, či sa to tak píše). (07.01.2004)