Perníková věž

Není nic trapnějšího, než se svézt na úspěchu jiných. Šteindler tohle evidentně zamýšlel, ale udělat druhé české Samotáře, příp. přidat další film k podobně laděným feťáckým komediím z Anglie se mu nepovedlo. Herci jsou mnohdy až neuvěřitelně špatní a toporní, prakticky stejně jako scénář, který sice obsahuje několik slušně zdařilých vtípků, ale i ty jsou podávány jen tak jakoby na okraj. Krom toho vlastně není úplně jasné, o jaký žánr autorům vlastně šlo. Celkově je to slabota a zhruba od poloviny jsem začínal tušit rozuzlení. Šteindler tomu režií taky nepřidal (spíš naopak) a tak je tenhle film hodně vyhuleným fiaskem v nebi rádoby vtipných feťáckých filmů... Možná by mi bylo líp, kdybych se před sledováním pořádně sjel... (11.09.2003)

Dolanský a Kuchař se snažili, ale především díky nesourodému scénáři a nepřirozeným dialogům se jim film zachránit nepodařilo. Dabovaný Dočolomanský působil občas až trapně, stejně jako mnoho scén napříč celým filmem (škorpión, pouštění draka,...). Pozitivně bych hodnotil obrazové zpracování a několik málo povedených hlášek, ale na tři body to nestačí. (29.12.2003)

Kdysi dávno, na jedné pařbě, došel alkohol, nikomu se nechtělo pro nový, ale nechtěli jsme to rozpouštět, tak jsme začali promítat filmy. Jeden z nich, který tam hrál asi do poloviny, byla právě Perníková věž. Už tenkrát (nějakých šest let zpátky) mě film opravdu zaujal, ale asi v polovině se film vypnul a pustil se jiný. Nejen to, jeden "dobrák" mi prozradil závěr tohoto filmu. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem mu "pěkně" poděkoval. A bohužel se mnou (či lépe řečeno s mou pamětí) to funguje tak, že mnoho věcí, mnohem důležitějších věcí, dokážu zapomenout do druhého dne, ale na tohle jsem i za těch pár let nezapomněl, takže když jsem tento film dokoukal po těch cca šesti letech, tak jsem měl zkažený zážitek. Neumím posoudit, jestli bych šel trochu výš, film to je opravdu zajímavý, ale upřímně podruhé ho vidět nemusím a to i přes ten (na české poměry) originální závěr a nějakou tu snahu o docela fajnovou stylizaci. 60 %. (26.10.2013)

Nejtěžší na tomhle filmu je poznat, jestli to jako někdo myslel vážně. Ta pověstná "sklepácká trapnost" je tam docela často. Ale ten film tě tak hezky přenese do devadesátek (i když je z roku 2002), že je to prostě zábavný. Škoda tý pointy, kterou jsem bohužel uhád asi po 5 minutách. Timhle pojetim tradičního poselství "drogy jsou špatné, áno?" je to fakt značně groteskní. (60%) (19.02.2022)

Pokud chtěl Šteindler natočit film z prostředí české drogové subkultury, moc se mu to nepovedlo. Měl si nejdříve zjistiz, jak to tam chodí a ne odkoukat ( nebo vymyslet? ) pár hlášek. Takhle mladí nemluví ( nebo ne pořád ). Je to dost nevěrohodné a trapné, tedy až na těch pár zdařilých. Celý příběh mi připadá dost neuvěřitelný, spíše jako z nějaké americké akční komedie o pomstě. (04.05.2004)