Marie Blažková

Marie Blažková se narodila 12. října 1885 v Praze původně jako Marie Štursová. Své nové jméno získala po sňatku s divadelním ředitelem Janem Blažkem. Bez řádnějšího hereckého školení se stala členkou operního souboru pražského Národního divadla (1901 – 1905), kde ještě pohostinsky vystupovala v činohře v roce 1935.

Poté raději odešla k činohře. Hrála v Národním divadle v Brně (1905 – 1908), Divadelní společnosti Jana Blažka (1908 – 1921), za kterého se v roce 1911 provdala a vévodila celému ženskému repertoáru. Do společnosti přišla jako zakládající člen rovnou z prken brněnského ND.

Roku 1921 však musel manžel Jan Blažek soubor po dlouhodobém uměleckém úpadku rozpustit. A nakonec Blažková odešla opět do Prahy a excelovala na podiích v Uranii (1922 – 1925), Tylově divadle v Nuslích (1925 – 1926), opět v Uranii (1926 – 1930), Švandově divadle (1931 – 1934) a nakonec nalezla jistou domovskou scénu v Divadle Vlasty Buriana (1936 – 1945).

Po znárodnění Burianova divadla a po jeho přejmenování na Divadlo kolektivní tvorby hrála i zde (1945 – 1946), ale po jeho zrušení v roce 1946 odešla na zasloužený odpočinek. Do roku 1952 byla ještě ale čilá v kinematografii.

Marie Blažková byla realistickou herečkou a své role ztvárňovala tím nejprostším a zároveň nejlepším hereckým a divadelním prostředkem. Snažila se vyzdvihnout charakter (zejména ten kladný) postavy. Pro její herectví byl typický zejména až moc pečlivý hlasový projev, příjemný měkký hlas, drobná  postava a dobrosrdečný, stále se usmívající kulatý obličej.

Určitě největšího hereckého rozmachu prožila v angažmá ve společnosti svého muže, kde hrála rovněž titulní postavy. Jinak byla především herečkou kladných a dobrotivých malých epizodních postav, což platilo i pro Národní divadlo a Divadlo Vlasty Buriana („Byl jednou jeden král", „Tragedie člověka", „Cop", „Oklikou", „Manžel", „Strakonický dudák", „Smrt matky Jurgovićů", „Truchlící pozůstalí" a nebo „Rozkošná příroda").

S filmem přišla Blažková poprvé do styku už roku 1926 jako Šnáblova (Theodor Pištěk) žena v dnes již nedochované komedii Přemysla Pražského PRACH A BROKY (1926). Proto můžeme poprvé její herectví zachytiti až roku 1931 ve zvukovém období. Byla matkou Jägrovou v Innemannově válečném dramatu TŘETÍ ROTA (1931) a o čtyři roky později Bartošovou (Jaroslav Hurt) matkou v Kubáskově a Kokeislově zcela periferním melodramatu OSUDNÁ CHVÍLE (1935).

K soustavnější filmové práci se dostala roku 1938, tedy až po příchodu do Burianova divadla, u kterého měli zaměstnaní herci, jako jediní z pražských divadel, možnost volně a bez zákazů účinkovat ve filmech.

Nejčastěji hrála malé a epizodní role ve snímcích HOLKA NEBO KLUK? (matka), STUDUJEME ZA ŠKOLOU (matka Tomana), LÍZINO ŠTĚSTÍ (bytná), CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (matka Vaňková), TO BYL ČESKÝ MUZIKANT (žena učitele), POHÁDKA MÁJE (Ríšova matka), DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (Věřina matka), NOČNÍ MOTÝL (hospodyně), MUŽI NESTÁRNOU (Stáňova matka), JARNÍ PÍSEŇ (přednostova žena), ŘEKA ČARUJE (babička) i PRSTÝNEK (Sochrova druhá žena).

S principálem Vlastou Burianem byla Rabasová (DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ), matka Hornová (U POKLADNY STÁL...), Ducánkova hospodyně (PROVDÁM SVOU ŽENU) a hospodyně Růženka (ZLATÉ DNO).

Ještě ztvárnila významné role v: BABIČKA (dobrotivá mlynářka), ROZTOMILÝ ČLOVĚK (paní továrníková), VALENTIN DOBROTIVÝ (hodná bytná Troníčková) a nebo KLUCI NA ŘECE (trpělivá žena hokynáře).

Po osvobození na Marii Blažkovou čekalo něco málo větších významných rolí manželky dvorního rady Klepše (PRŮLOM), tety Anity Novákové (PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ) či matky hrdinného černého myslivce (DIVÁ BÁRA) a poté také epizodky Anny Frýbové (HRDINOVÉ MLČÍ), ženy u řezníka (ALENA), Součkové (NÁVRAT DOMŮ), ženy strhávající název ulice (NĚMÁ BARIKÁDA) a také Mařenky (VESELÝ SOUBOJ).

Dvacet tři let před smrtí čekala na Blažkovou poslední role posluchačky ve studiu v Machově budovatelské komedii SLOVO DĚLÁ ŽENU (1952). Marie Blažková zemřela v úplném zapomnění 29. prosince 1975 ve Svojšicích u Kolína ve vysokém věku devadesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour