Ojetá auta

Na Ojetá auta jsem se celkem těšil, protože jde o druhý mnou neviděný Zemeckisův film a první známější film Kurta Russella. Russell je chameleon, který vypadá v každém filmu jinak, nemá problém zahrát poldu, magora, objevit se v hororu či sci-fi. A komedii zvládá s přehledem, je to přesně ten užvaněný slizký týpek jakého si představíte pod pojmem prodejce ojetin. Film je spíše průměr - místy sranda, místy blbý, místy nuda, příliš dlouhá stopáž. Je tu suprové finále s kolonou aut a honičkou. A hrdinové jsou na hraně, či spíše za hranou amorálních hovad. Přestříkávají laky, přetáčejí tachometry, vnucují šroty lidem včetně autoškoly... když umře majitel tak ho pohřbí i s autem přímo v autobazaru (pro dobrou věc ale...), přičemž hrdina mezitím chrápe s jeho dcerou. Fandit jim můžete jen proto, že konkureční majitel s přiznačným jménem Fuchs je ještě větší hovado. 3* v pohodě, ale na rozdíl od dalších režisérových filmů nic co bych musel někdy vidět znovu. (15.02.2024)

Před zhlédnutím jsem si říkal, jak se vůbec mohlo stát, že Robert Zemeckis natočil eRkový film. No... hrdinové mluví sprostě a ženská ukáže prsa... jinak je to stejná sluníčková záležitost bez jiného smyslu než zabít stopáž. S tím, že sluníčkovost nenarušuje ani úkladná vražda, takže postavám nic nebrání v tom chovat se jako největší amorální idioti (amorální většinou, idioti pokaždé). Vlastně mi to dost připomínalo současné Vejdělkovy filmy (pointa je, že hrdinové mohou dál krást, podvádět a lhát, což je skvělé), jen to bylo lépe natočené. (05.05.2013)

Ačkoliv to není Zemeckisův typický film, jeho režijní styl se ani tady nezapře. Spousta fórů se vážně povedla, byť jejich kadence bohužel časem řídne. To zase vynahradí parádní závěrečná honička. Politická nekorektnost ze snímku už sice dávno vyprchala, ale i tak je to moc příjemná komedie z let osmdesátých. Potěší tehdy ještě neokoukaný Kurt Russel a skvělý Jack Warden v dvojroli. (09.05.2007)

Prodavač ojetin je odjakživa v USA stejně pejorativní pojem jako třeba u nás realiťák, revizor nebo zaměstnanec OVB. A není divu, že amorální komedie o slizkém přeprodávači ojetých aut našla svůj časoprostor někde u zaprášené dálnice začátkem 80. let. Used Cars je ve své podstatně výkladní skříní amorálního amerického hédonismu onoho desetiletí vycházejícího z rapidního hospodářského růstu i nadechnutí po 2 nelehkých dekádách, kdy byla zpochybňována samotná podstata amerického smyslu života. Ona špinavost, úlisnost a morální degradace zde navíc působí tak samozřejmě, až se nabízí myšlenka, že se nejedná o schválně nastavené zrcadlo. Used Cars jsou imo dost nelítostnou, byť třeba nezáměrnou satirou na období, kdy se odpadky házely za sebe, říct pravdu znamenalo kariérní slabost a nějaká etika nesměla stát v cestě kapitalistickým ambicím. Přijmete-li ji jako takovou, tak začnete obdivovat, jak bezpáteřní je ten film až do konce a jak naprosto očividné charakterové přešlapy není ochotný vůbec trestat. (10.05.2021)

Jeden z filmů, které jsem okamžitě zatoužil vidět, jakmile jsem se o něm dočetl. A také jeden z prvních filmů, které jsme měli doma na originální VHS, jakmile u nás vyšel (1.polovina 90.let). Distributorem byl tehdejší Lucernafilm a film bohužel neměl klasický dabing ani titulky, ale simultánní překlad (byť "oficiální" od zmíněného distributora). Přesto jsme se bavili výborně. Rád bych jej po těch letech viděl v pořádné kvalitě a s dobrými titulky nebo dabingem. (10.05.2020)