Odtud až na věčnost

„Takže už víme, jak na tom jsme, chlapče?“ - „Já vím, jak na tom jsem. Člověk, co nejde vlastní cestou, není nic!“ - „Člověk mohl jít vlastní cestou možná v dobách osadníků. Dnes musí spolupracovat!“ Jenže Robert E. Lee Prewitt je paličák, kterému se spolupracovat nechce…Starý (dobrý) Hollywood. Těm oscarovým žním se až tolik nedivím, už jen z hereckého hlediska je to poměrně luxusní záležitost (Clift, Sinatra, Lancaster, Reed). I z řemeslného hlediska z toho jde cítit kvalita (pominu-li nutné zlo v podobě úsměvných zadních projekcí) a z hudební složky jsem zas nedokázal dostat z hlavy Re-enlistment Blues. Ale bavily mě i obě dějové linky. Možná jsem se trochu divil, že se „onomu“ útoku věnovala pouze tak krátká část stopáže, avšak o to víc měl divák možnost poznat hlavní hrdiny. A svým pochmurným vyzněním mě překvapil také závěr, takže za mě spokojenost a solidní 4* navrch. „Mám armádu rád.“ - „Ale ona tebe určitě ne.“ - „Když má člověk něco rád, neznamená to, že se mu ta láska vrátí.“ - „Jo, ale to platí i o lidech.“ (17.01.2021)

Armáda bez paličatých rebelů by byla jako její hřbitov bez bílých křížů.. Památné scény (muchlování na pláži), silné scény (smuteční tuš na trubku pro mrtvého přítele), herecká esa (sošný Lancaster, magnetická Deborah Kerr, klavírista s tlustými prsty Borgnine či Tom Cruise 50.let Montgomery Clift) a upomínka na to, že čest, morálku i mentální odolnost prověřuje život někdy stejně intenzivně jako válka.. (04.04.2016)

Ve své McCarthyovské době byl tento film označován za "neamerický", jelikož v sobě měl málo republikánský propagandy a hrdinného zobrazení života v armádě. Dnes je to pořád slušný drama se složitou romancí, šikanou mezi vojáky, paličatou hrdostí, přičemž to celé vrcholí útokem na Pearl Harbor. Důležitým plusem je charismatická dvojice Lancaster/ Clift v hlavních rolích, poměrně výrazný je v oscarový vedlejšce i Sinatra a film obsahuje jednu z nejikoničtějších (a tehdy kontroverzních) plážových líbaček s roztomilou větou: “No one ever kissed me the way you do.” Nebude to moje srdcovka, ale na svoji dobu sympaticky komplexní a nevídaně bez iluzí. (29.03.2017)

Pár správných chlapů v uniformách nebo havajských košilích, jejich mužné kamarádšofty i drsná šikana, dvě srdcebolné lovestory a závěrem hrstka autentických Japonců, bombardující Pearl Harbor. Dovedu pochopit, že z toho bylo publikum včetně Akademie v padesátých letech u vytržení, ale čím si toto uhlazené a zvětralé melodrama oživuje dodnes status vrcholné klasiky, je mi menší záhadou. Montyho krásným xichtíkem to asi nebude. Ale ještě že tam byl a dopřál alespoň mým ženským hormonům blaženého povyražení. P.S. Jituš, moc dík za dvd, třásla jsem se na to jak divá, ale že bych to teď stejně vehementně doporučila dál, to ňák ani né... (04.05.2012)

Herecký trojlístek ve složení Burt Lancaster, Montgomery Clift a Frank Sinatra se u mě postaral o pět hvězd, pánové mě vtáhli na vojenskou základnu a nechali mě prožít všechno s nimi, výcvik, šikanu, lásku, přátelství.. Krásně smutné pokoukání, obrovská tíž na mě dopadla po závěrečných titulcích, slzy jak hrachy.. (08.02.2023)