Koralína a svět za tajnými dveřmi

Paradoxně bych ocenil méně Selicka (neonové a hlodavčí infantility v rouše všudypřítomného odkazování) a více klasického Burtona (vyspělé makabrózní morbidity s černohumornou úderností), ale přesto jsem si tuhle v podstatě šíleně nepůvodní, nicméně skutečně mrazivě podanou moralitku o závislosti na a pokušení jinými, "dokonalými" světy, kde můžeme při neopatrnosti snadno zabloudit, zapomenout na šedivý a fádní svět na druhé straně dvířek a stát se přízrakem (s knoflíky místo očí), dokázal vychutnat (asi pro to podbízivé psychoanalyticko-mytologické čtení). Maličko se ale obávám, že vedle stylové ucelenosti Nightmare Before Christmas, popř. Mrtvé nevěsty zapadne trochu zdrogovaná Koralína (i navzdory technické dokonalosti) do temnoty bezedné studny, která je ve výše zmíněné psychoanalýze obecně považována za symbol nevědomí, v umění pak za metaforu pozvolného zapomnění. Byla by to škoda? Odpověď na konci tunelu "druhého" narození. P.S. Bruno snaživý, ale na Dannyho notičky for darkened people nemá "gebíry". (16.06.2009)

Temné, krásné i dětské zároveň. Kromě pěkného gotického vzhledu, animace, hudby od Bruna Coulaise, který se svými hororovými tóny dokáže divákovi pěkně dostat pod kůži a některých vtipných postav, je nejsilnější stránkou filmu jistě samotné vyprávění příběhu. Coraline je sice dle prvních ohlasů dalším přeceňovaným snímkem, ale za poslední měsíce u mě uspěla rozhodně více než třeba takový Igor nebo Bolt. Dalším kladem filmu je jeho zaměření, které sebou na rozdíl od většiny animáků nenese jen nálepku "především pro děti". Potěší také hutná atmosféra a ze světa např. živá zahrada, která je pastvou pro oči. Ač tohle nakonec nedopadlo tak báječně, jak jsem doufal, stále je to výborný, zábavný a hrůzostrašný animák, který by měl většinu diváků přinejmenším uspokojit a zároveň mě alespoň nabudil na nadcházející Up, který bude snad již sázkou na jistotu. (7/10) (30.05.2009)

Časy Předvánoční můry noční jsou už nenávratně pryč….Zatímco Tim Buton se snažil dokázat svou Mrtvou nevěstou, že je mu autorství Můry připisováno právem, Henry Selic tiše mlčel, seděl a vyčkával na svou chvíli. A ta právě přišla. Koralína není typickou dětskou pohádkou. Je spíše zaměřená na dospělého diváka a snaží se mu připomenou chvíle, kdy sám stál jako malý před svým malým naivně nevinným tajemstvím, které mu mělo zajistit útěk z reality až tam daleko za zrcadlo. Stylizovaný svět v němž se příběh odehrává je natolik kouzelný, že jej nelze nemilovat…bizardně snový a snově bizardní s temnými podtóny číhajícími na každém rohu. Avšak nic není bez poskvrnky, i v tomto alternativním světě nefunguje vše tak jak by mělo a stačilo by oklestit příběhovou linii o pár zbytečných motivů, které popohání divákovu pozornost až do hororového finále zavdávajícímu si se Silent Hillovskou atmosférou ze které lehce mrazí v zádech. Slabších 8/10 /novinářská projekce/ (29.05.2009)

Strašná nuda, která mě jen utvrdila v tom, že mi Selickův styl nesedí. Animace je kouzelná a dobrých deset minut i baví, ale jako vše ostatní se časem okouká a zůstane jen vyčpělý příběh opsaný odjinud, doplněný úděsně nezábavnými scénkami, které na podobně mělký animák jen natahují neúměrnou stopáž. Ke všemu je samotná Koralína dost nesympatický fracek, a to s tím nemá nic dělat skutečnost, že ji v originále dabuje Dakota Fanning. I v dabingu jsem jí chtěl dát v devíti z deseti případů po tlamě. A ten půlhodinový závěr jak z průměrného RPG měl být jako co? (30.05.2009)

Selickově Karolíně, pardon, Koralíně schází jedno jediné. A sice, že onen "respekt z knoflíků" se oproti předloze ne a ne dostavit. Možná je to i tím, že tak docela nesdílím Selickovu vizi jako takovou. Je málo temná. Holt Dave McKean je prostě Dave McKean. Takhle je Koralína sice výtečný animák, ale nic víc. A potenciál na to něco víc tu byl, ne že ne. (14.06.2009)