Frankenweenie

Nejdriv jsem myslel, ze to bude parodie, jenze to co Burton predvet, je dokonala pocta klasickemu hororu. Jiste je tu spousta originalnich a svezich napadu a par veci tu je spis sparodovanych (golfovy mlyn, ozivovani autobaterkama), takze se odlisujou od klasickeho Frankensteina, ale to je jedine dobre. Po vizualni strance je to paradni, i presto, ze to je cernobile, proste Burton. Atmosfera paradni, hodne jsem se nasmal, kdyz pes strasil sousedy. Pes je opravdu hodne vostrej, jeste lepsi nez klasickej Frankenstein. Druhy Burtonovo kratsi film dopadl opet na vybornou a ja mu nemam co vytknout. (07.05.2005)

Vtipný kraťas, ve kterém jde lehko vysledovat dějovou kostru, která byla později využita v rozšířené formě ve Střihorukém Edwardovi. Ta mnohými zmiňovaná Burtonova fascinace smrtí a oživováním se fakt nezapře. Mám vlastně pocit, že skoro o ničem jiném netočí. Mírnější stylizace do podoby klasického monster hororu tu ale sedla náramně. A ten konec... chvíli trvalo, než mi ta slovní hříčka došla, ale o to více pobavila. (15.10.2022)

Jaká náhoda, řeknu si, podívám se na jeden z kraťasů od Burtona, a potom zjistím, že na tento úžasný snímek už natáčí i celovečerní animák. Sice zatím nemůžeme říct, jak tento animovaný Frankenweenie dopadne, ale co se týče toho hraného, tak smekám. Jak vás ve 29 minutách dokáže film udržet napjatou, dojatou, vyděšenou a pobavenou najednou? Dá se to a Victor se Sparkym to dokázali. Typický nečekaný a originální Burton už v jeho začátcích. (27.08.2012)

Dětinský film? Na to, že je to disneyovka, je to úžasné: Kingův Řbitov zvířátek od Walta Disneyho! - jen bez zpívání, Frankenstein v dětské verzi. Takové filmy mi chyběly ve „Studiu kamarád“. V kontextu všech těch současných slaboduchých „dětských“ filmů, které předpokládají, že děti fungují na první signální a peníze se na nich dají vydělat jednoduše – stačí jim barvy, tvary, zvuky, klišé bez nápadu a stejné šablony, nezatěžovat mzoečky. Studio to tehdy samozřejmě neskouslo, ale Burtonovy „Ukradené Vánoce“ už v 90. letech prošly. Burton do dětského světa dokáže zakomponovat hřbitov domácích zvířátek, školní pokusy na mrtvých žábách nebo oživování mrtvých pejsků bulteriérů (autobiografie – nejen – Tima Burtona?). Navíc dokazuje, že jednoduché filmařské detaily mohou být (burtonovsky) vtipné (i bez světlic a 3D efektů): matka kropící zahradu, pijící sešitý Sparky. Na 30 minutách jde vytvořit fungující (dojímající) příběh, logickou návaznost, disneyovsko-burtonovskou pointu (bude Frankenweenieho/Sparkyho nevěsta?). Poučení pro děti: „Lidé jsou divní.“ (malý Viktor) (01.01.2010)

Tak trochu smutný a nepříjemný film, dokazující, především ve střední části, naprostou tupost lidských organismů (sousedů). Jinak je ale snímek správně šílený a nabízí spoustu herců, kteří podle jména velkému počtu lidí patrně nic neřeknou, ale své obličeje provařili alespoň v jednom velkém a notoricky známém filmu. (22.10.2005)