Glory
Glory
Glory
Režie:
Edward ZwickScénář:
Kevin JarreKamera:
Freddie FrancisHudba:
James HornerHrají:
Matthew Broderick, Denzel Washington, Cary Elwes, Morgan Freeman, Andre Braugher, Donovan Leitch Jr., Alan North, Bob Gunton, Cliff De Young, John Finn (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jedna věc je bojovat proti otroctví, druhá zbavit se vlastních předsudků… Americká občanská válka, druhá polovina 19. století. Mladý kapitán federální armády Robert Gould Shaw přežije zranění v bitvě díky pomoci černošského hrobníka Johna Rawlinse. Po svém zotavení je povýšen a stane se velitelem první jednotky, složené výhradně z černošských vojáků. Na pomoc s velením 54. dobrovolného pěchotního pluku povolá svého přítele z dětství, majora Cabota Forbese. Válka Severu proti Jihu je v plném proudu a to mimo jiné znamená, že vojáci černé pleti, oblečení v unijní uniformě, budou nepřítelem bez milosti popraveni, stejně jako jejich bílí velitelé… (Česká televize)
(více)Recenze (184)
O tom jak si skupina černochů vydobyla repekt na bitevním poli, natočeno v typicky americkém pojetí s očekávanou zápletkou a vycházejícím hvězdami let devadesátých. ()
Film se promítal v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Glory. Mělo to svůj důvod, kterým byla snaha vyhnout se záměně s filmem Fame (Alan Parker, 1980) - ten byl totiž v distribuci uveden právě pod názvem Sláva. ()
Nikdy jsem si nemyslel, že by byl M. Broderick nějak zvlášť dobrý herec, ale v tomto filmu podává nadprůměrný výkon a rozhodně je to to nejlepší co jsem od něj kdy viděl. Patos je přítomný a bohužel v některých momentech trochu zbytečně rušivý i když si myslím, že asi Edward Zwick dělal co mohl, aby ho udržel na uzdě, jelikož velmi snadno by se u tohoto filmu dalo sklouznout k nekončícímu gejzíru patetických hovadin. Výběr herců se dost povedl, kromě již zmíněného Brodericka (díky němuž jsem nakonec dal i tu pátou hvězdu, i když jen tak tak) mne bavil Andre Braugher a Cary Elwes. A také musím zmínit, že vizuál filmu nevypadá na konec 80. let, já bych mu tipoval minimálně o deset let méně. Pro mne to bylo příjemné překvapení. ()
Skutečně poutavý film o černých mužích, kterým bylo zpočátku všemožně bráněno bojovat a umírat za svobodu, přestože nikdo neměl k boji takovou motivaci, jako právě oni. Bojové scény mají výtečnou atmosféru, ale film na nich nestojí, protože i dialogy mají úroveň, nejsou hloupé a člověk tak nemá pocit, že je musí pouze ,,přežít", než dojde na další bojové scény. Herecké výkony bez chyby. ()
uslzené, až to bolí ()
Výborné drama z konfliktu sever versus jih o jednotce složené pouze z barevných.Ikdyž ty bitvy jsou vedeny otřesným způsobem a devastační zranění není hezký pohled,závěrečný zbytečný utok na Fort Wagner nemá daleko k jatkům a patosu rádoby sebeobětování.Nejvíc upoutala scéna kdy je mladý černý dezertér v podání Denzela Washingtona za trest bičován ale jeho záda prozrazují že už je na takový trest zvyklý od předchozího "zaměstnavatele".Na ten jeho pohled a stékající slzu se nedá zapomenout! ()
Mám rád tématiku války Severu proti Jihu tento film podává události zase z trochu jiného pohledu - formování prvního černošského regimentu v seveřanské armádě. Líbili se mi herecké výkony, psychologie postav a podání bitev. Fakt jsem si film užil. 720p ()
Dobře napsané, vyníkajícně zahrané a ještě lépe zrežírované. Evropanovi a navíc Čechovi americká historie říká máloco, přesto se Edwardu Zwickovi a jeho týmu podařil husarský kousek. Ten film mě sakra zaujal a finále snímku jen potvrzuje gradující vysokou kvalitu celé jeho stopáže. A ten James Horner pro naše uši je jen třešinkou na dortu. 95% ()
Skvělé válečné drama, které sice smrdí americkým patosem, ale také potem, krví a střelným prachem, že to "černým bratrům" tentokrát sežerete i s navijákem. ()
Zbytečně dlouhý, plný patosu a tear-jerker scén. Film doslova oslavuje ten typ boje, kdy jedna strana pochoduje vstříc a druhá střílí. Černošští vojáci jdou do své poslední bitvy, kterou tenhle film vrcholí, všichni do jednoho téměř nadšení. Viz citát: "You don't win a war by dying for your country. You win a war by making the other poor dumb bastard die for his". ()
Jít do války byl pro chlapce vždy uznávaný způsob, jak se stát mužem. Snímků jsme o tom mohli vidět bezpočet. Třeba ´Na západní frontě klid´ (1930,1979) nebo ´Narozen 4. července´ (1989). Všechna taková zpracování mají společné. Ohromné nadšení vstoupit do armády, projít si tvrdým vojenským výcvikem a účastnit se první kruté válečné bitvy, která nezůstane bez ohromného počtu obětí. Takovou dějovou šablonu má i tento snímek s příběhem odehrávající v době americké občanské války, známé jako válka severu proti jihu. Tady jde však ale tentokrát o něco navíc. Ti nadšení jsou Afroameričané, kterým prezident Abraham Lincoln zrušil otroctví. Rasové předsudky však u některých důstojníků přeci jen stále přetrvávali a tak nadšenci s tmavou pletí museli během výcviku ukázat, že si jsou všichni lidé za každých okolností plně rovni. A jednoduché to samozřejmě vůbec neměli. Snímek tedy vypráví příběh o vojenském pluku 54. Massachusetts složeného z afroameričanů, a o boji za to, aby si příslušníci tohoto pluku našli respekt nejen u bělochů, ale kupodivu i mezi sebou. Scénář byl zpracován na základě dopisů Roberta Goulda Shawa, z nichž je vypravěčskou formou občas jakoby citováno, a románu Lincolna Kirsteina ´Lay This Lauer´a historické knihy Petera Burcharda ´One Gallant Rush´. Film je sice smyšlenou etudou, navíc samozřejmě z pohledu bílého osazenstva, ale i tak je krásně poukázáno na danou problematiku nevinnosti a pochybností. Připomíná, že byla Amerika rozdělena kvůli otroctví a jak kvůli předsudkům vznikaly konflikty, mnohdy přesahující hranice války. Jak lidé projevují nenávist jeden k druhému jenom proto, že jsou vlivem odlišné barvy pletí lepší, než ti druzí. A co si budeme povídat, děje se tak do dnes. Nejistá budoucnost spravedlnosti v rámci lidského kolektivu nás pustoší dnes a denně. Utlačovatel je špatný, utlačovaní trpí a potom, někdy později, možná dojde k vykoupení. Tématika sice jednoduchá, ale snímek jako takový se naopak jeví přeci jen složitěji, než jak na první pohled vypadá. Je tu mnoho postav, každý se svou životní poutí, takže charakterizovat dané jednotlivce není zrovna jen tak. Příběh sice zpracovává důležité téma, ale spíše o jednotlivcích si tímto procházející a naopak si nevšímá příčin. I tak se jedná o výborný film probouzející jakékoliv emoce. Svoboda pro otroky v tom nejbolestivějším osudu. Rovnost prokázána nikde jinde, než na bojišti. ()
“Throwback Thursday #16” - Glory je celkem známý válečný film z americké občanské války od Edwarda Zwicka. Film je natočen podle skutečných událostí, kdy se 54. massachussetský pluk složený z černošských vojáků vyznamenal při obléhání pevnosti Wagner a otevřel tak cestu pro vznik dalších černošských jednotek v armádě Unie. Příběh je to zajímavý, zaujmou i Zwickova kamera a nasnímání bitev, Hornerův podmanivý soundtrack nebo herecké výkony Denzela a Freemana, ale na opravdu kulervoucí válečnou řezbu to má daleko. Film je totiž hrozně neosobní, kdy je vám jedno, co se stane s postavami, což by u válečného filmu být nemělo. Broderickův herecký projev byl nijaký a jako tehdejší nadějná herecká hvězda vůbec film nedokázal táhnout. Washington i Freeman na menším prostoru Brodericka zcela zastínili. Koneckonců, Denzel za svoji roli Tripa dostal i Oscara, a to zcela oprávněně. Komerčně však film neuspěl, což souviselo i s dobou, ve které film vznikl a se společenskou poptávkou po podobném filmu. Dnes by se téhle látky chytil woke tvůrce a z příběhu nechtěných černošských vojáků v armádě Unie by se v USA stal hit. Celkově jde o dobrý válečný snímek, který ale nemá nic navíc. Viděno na Netflixu. 3* ()
Jednoznacne jeden z najlepsich filmov o obcianskej vojne medzi Severom a Juhom,nemalo to ziadnu chybu a este musim pochvalit herecky vykon Denzela Washingtona,bol neskutocne presvedcivy a skvely...:-) ()
Perfektní Severojižní podívaná, 54. pluk mi zůstane v srdci. ()
Zwick se střelil do nohy naprosto idiotským castingem hlavní role. Nechejme teďka mimo hru fakt, že v dalších jeho filmech hraje Samuraie Tom Cruise a Afričana Leonardo DiCaprio, zcela nepochopitelným omylem je obsazení někoho jako je Matthew Broderick do hlavní role válečného filmu a úplně na zabití je to u válečného filmu o ČERNÉ JEDNOTCE. Dobrých 80 minut stopáže je záběr na plukovníka Shawa, který vypadá jako něco co prošlo zažívacím traktem pana Buráčka, a osciluje mezi hereckou polohou: "Mám už dva týdny zácpu" a "Maminko, došlo nám kakao, a já se asi rozbrečím". Po chvíli vám začne ten jeho bílej privilegovanej ksicht lézt tak neskutečně na nervy, až si přejete aby si ti černoši vzali příklad ze Spartaka a udělali rychlý případ z té zavšivené unionistické party. Washington, Freeman i ten zbytek 54. pluku (což znamená další dva, protože proč ztrácet čas vyprávěním příběhu velké party vojáků, když se můžeme zaměřit na čtyři šablonovité postavičky, že?) totiž působí velmi přesvědčivě, aspoň v rozmezí jim daných mantinelů, a když už jim nezačnete fandit, alespoň je respektujete. To se nedá říct, jak už jsem předeslal, o Broderickovi, ani o Elwesovi (ten je mi mimochodem protivnej snad v každé roli, takže tady to možná výjimečně není chyba režiséra) a už vůbec ne o unionistické generalitě. (Na to jak Američani milují svoje válečný hrdiny, je až zatraceně moc filmových důstojníků hajzlů a idiotů, skoro jako kdyby vojákům po povýšení implantovali do hlavy pár mozkových závitů Miloše Zemana). Co se týče příběhu, tak vím, že Zwick byl omezen korespondencí Shawa a limity historie a nemohl si vymyslet nějakou velkou bitvu, nebo důležité vítězství, ale na dvouhodinový film, který by navíc měl být inspirativní a dodávat kuráž, odvahu a bojovného ducha, se toho stane zatraceně málo zaznamenáníhodného. SPOILER: Naverbuje se jednotka, naučí se pochodovat, dostanou boty, dostanou uniformu, postřílí pár jižanů v lese a pak (skoro) všichni umřou při šíleném sebevražedném útoku, který byl navíc neúspěšný. KONEC SPOILERU. To je v jedné větě popsán celý dvouhodinový spektákl. Jak je vidět z jednotlivých patetických scén (Špalír před hlavním útokem, Denzel s vlajkou), Zwick se snaží vyždímat z materiálu co nejvíc emocí to jde, jenže ve většině případů to padne na Kartágskou půdu. Jsou možné pouze dvě varianty. Buď je Zwick neschopný režisér a nedokáže vykřesat drama z úžasného scénáře , nebo je scénář prostější než Otík z Vesničky a Zwick ho jakž takž táhne do průměrných vod. Ať je to tak či onak, momenty které by s vámi zacloumali spočítáte na prstech jedné ruky po nehodě na cirkulárce. Dvě hvězdy čistě jen za herecké výkony černých vojáků, zbytek filmu nestojí ani za Yankee Doodle. ()
zdĺhavé a o ničom ...proste nechápem prečo sa nechceli zbaviť negrov tím ,že ich poslali do bitky keď ich nemali radi dokonca aj tí, ktorý "za ich" práva bojovali...takže wtf film ako celá jebnutá amerika pritrtkaný..ale herci dobrí ()
Schematické, klišovité, patetické. Výborné herecké obsazení zachraňuje poněkud unylý děj. Odvážní chlapci z 54. si určitě zasloužili svůj film. Já jako divák jsem se jaksi nudil. ()
Je to vyslovene feel good movie. Niekomu to môže prekážať, no mne nie. Herecké výkony sú fantastické. Americká občianska vojna je dosť omieľanou témou, no tento pohľad na vec som uvítal. Treba doceniť aj na tú dobu výborne prevedené boje. Denzel, Morgan či Matthew sú výborní herci a tento film sa hneď stal jedným z tých, na ktoré si vždy rád spomeniem. ()
"Negr s peckama, to je jako bejk s kozama!" Nadstandardní historické drama s námětem rasismu a občanské války. ()
Říká se "War, war never changes" (Fallout). A něco na tom je, ale forma války se přeci jen mění a být v některých bojových situacích, které se v té době odehrávali, muselo být uplně na palici. Kdyby film ubral trošku toho patosu (kdo ví, jestli ale opravdu v těch lidech tehdy nebyl), udělal by lépe. ()
Související novinky
Zemřel herec Mark Margolis
Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)